Má vaše oblečení ekologický a sociální certifikát?

Má vaše oblečení ekologický a sociální certifikát?

Podívali jste se někdy na cedulku svého trička nebo svetru? Vedle popisu materiálu a značky výrobce byste na ní pravděpo­dobně nalezli i údaj o zemi původu. Větička Made in China, Made in Malaysia nebo Made in Indonesia je dnes docela běžně k vidění i na oblečení od známých značkových firem. Snaha zvyšovat zisky na úkor výrobních nákladů a zachovat si konkurenceschopnost na přesyceném oděvním trhu vede levné i prestižní firmy k přesunu výroby do zemí, které jsou pověstné extrémně nízkými mzdami, špatnými pracovními podmínkami a nedostatečnou ochranou přírody. Vítězi jsou přede­vším spotřebitelé – oblečení stojí v reálných cenách nejméně v historii. Pro ekonomiku zemí, v nichž se oblečení vyrábí, společnost i životní prostředí má však tento trend velmi rozporuplné důsledky.

Dhaka_Savar_Building_Collapse
Copyright: rijans – Flickr: Dhaka Savar Building Collapse, Wikipedie
24. dubna 2013 kvůli šetření a nedbalosti zřítila oděvní továrna Rhana Plaza v bangladéšské metropole Dháka a ve svých troskách pohřbila 1133 pracovníků oděvního průmyslu. 

V budově byly kromě textilní továrny také banka, byty a několik obchodů. Obchody a banka byly okamžitě uzavřeny jakmile se ve zdech objevily praskliny. Varování před narušenou statikou budovy se objevila den před zhroucením a byly ignorovány. Dělníkům bylo nařízeno přijít další den do práce a během ranního střídání směn se budova zřítila.

Nepěkná pravda o bavlně

Z celkového objemu oblečení prodaného v Evropě je v souladu s podmínkami trvale udržitelného rozvoje vyrobeno jen velmí malé procento. K výrobě bavlny, která je součastí poloviny všech textilií každoročně zhotovených v továrnách po celém světě, se totiž používá velké množství pesticidů a insekticidů, navíc spotřebovává značné množství vody (přiblížně 8 tisíc litrů na 1 kg bavlněného vlákna.)

cotton-branch-1271038_640

 

Pěstování konvenční bavlny, ze které nosíme většinu oblečení, přináší řádu dalších rizik:

  1. při pěstování bavlny se používá přibližně 10-15% ze všech světových pesticidů a 25% ze všech insekticidů
  2. podle informací Světové zdravotnické organizace (WHO) ročně v rozvojových zemích umírá na otravu pesticidy 20 000 lidí a mnoho z těchto pesticidů se používá právě při pěstování bavlny
  3. o většina bavlny se pěstuje v rozvojových zemích a množství užívaných pesticidů a chemických hnojiv narušuje úrodnost půdy, což má za následek ještě vyšší spotřebu chemikálií
  4. 40% pesticidů používaných při pěstování bavlny WHO klasifikuje jako nebezpečné, které také představují nebezpečí pro zdroje pitné vody
  5. při zpracování bavlny je největším problémem bělení a barvení – zhruba jedna třetina barviv k bavlně nepřilne a vymyje se postupně v některé fázi praní do odpadní vody
  6. rezidua nebezpečných pesticidů mohou být detekována i v bavlněném oblečení.

Řešení?

Dávat přednost nákupu oblečení, doplńku a textilu z organické bavlny, konopí, bambusu nebo z recyklovaného mikrovlákna a jiných eko materiálů, jako například korek, kapok, len, plst, lýko, dřevěná celulóza (látky tencel apod.)

Nebo nakupovat méně nového oblečení, volit lepší a etičtější značky než dostupné nadnárodní řetězce, starat se o své oblečení aby déle vydrželo. Více uvědomělé spotřeby pro méně dopadu na planetu a její obyvatele.

ekoista-zelenysatnik


Zdroje informací a inspirace: Veronica, , fairtrade.cz, kniha „Život pro planetu Zemi” (N. Saugout, D. Ichbiah), Wikipedie.org

Diskutujme o tom:

NO COMMENTS

Leave a Reply