Každý z nás se jednou setkal s pojmem „veganství“ poprvé. Stejně jako všechny nové informace, i veganství vyvolává řadu otázek, často nepochopení, nebo dokonce předčasné odsouzení.
U nových věcí by však nemělo být naším cílem zůstat u nezodpovězených dotazů, nebo vytvářet rychlé soudy. Proto se zaměříme na to, co vlastně veganství je, abychom mohli pochopit, proč se někteří lidé rozhodli vydat tímto směrem.
Co je to veganství?
Tento životní styl odmítá jakékoliv využívání živočichů či živočišných produktů. Na rozdíl od vegetariánů, kteří se zaměřují pouze na odmítnutí masa, vegané nesetrvávají pouze u jídelníčku.
Jejich snaha začíná u vyřazení masa, mléka, vejcí a medu, pokračuje přes výběr kosmetiky netestované na zvířatech a dále například přes koupi pouze takového oblečení a bot, které se nevyrábí z kůže.
Mnozí z nich nekupují ani výrobky s palmovým tukem, jelikož se kvůli jeho získávání kácí deštné pralesy, což vede ke smrti některých druhů zvířat.
3 hlavní důvody přechodu na veganství
- Ekologie
- Etika
- Zdraví
EKOLOGIE
Neplýtváte vodou, třídíte odpad, snažíte se šetřit, tam, kde je třeba, ale přitom jíte maso, snídáte sýry a váš botník je obohacen o kožené boty?
Pokud nyní opomeneme etickou stránku, asi uvažujete nad tím, co je špatně, jelikož přímé souvislosti mezi životním prostředím a živočišným průmyslem možná nemůže přijít na kloub.
Bohužel však i tento na první pohled neviditelný, ale podstatný aspekt se skrývá na pozadí.
Živočišná výroba má na svědomí více emisí skleníkových plynů než celý dopravní průmysl dohromady.
- Emise – chov dobytka významně přispívá k vypouštění oxidu uhličitého do ovzduší, dochází tak ke znečištění atmosféry a ke globálnímu oteplování. Podrobnější informací zde: http://gnosis9.net/view.php?cisloclanku=2007080002
- Kácení pralesů – Chov zvířat pro výrobu hovězího má na svědomí hektary vykácených deštných pralesů, což způsobuje rozsáhlé environmentální škody. Odhaduje se, že například v Brazílii lze připsat 70% vykácené plochy právě farmaření. Více informací zde: http://www.greenpeace.org/czech/cz/Kampan/Ochrana-pralesu/Destrukce-pralesu/
- Znečištění vodstva – kožešinové farmy přispívají k znečištění povrchové i podzemní vody, jelikož výkaly zvířat obsahují vysoké procento dusíku a fosforu. Více informací zde: https://www.obrancizvirat.cz/kozesiny/ekologie/
- Krmná sója – stejně jako v případě farmaření, dochází i při pěstování krmiva pro zvířata k ničení lesů a v důsledku chemického ošetření také půdy. Nastává tak paradox, kdy se neefektivně využijí rostliny pro výkrm dobytka, místo toho, aby se jím nakrmili lidé např. z rozvojových zemí.
Podle vědeckých předpovědí nebudou v roce 2048 v oceánech už žadné ryby.
ETIKA
Jedním ze základních podnětů k přechodu na veganství je etický přístup ke zvířatům. Cesta veganů většinou započne zřeknutím se masa.
Člověk se najednou začne o svou stravu více zajímat a postupně získává drsné informace také o průmyslu mléčném, vaječném, kosmetickém a kožešinovém, což mnohdy vede právě k vynechání všech živočišných složek.
Proč ne maso?
Ve velkochovech se setkáváme s otřesnými životními podmínkami. Zvířata mají minimální prostor k pohybu, nachází se v nepřirozeném prostředí a často žijí na betonu, doslova ve vlastních výkalech.
Před porážkou se standardně nesmí 12 hodin krmit, a poté je čeká stresující převoz na jatka. Tam jsou nejdříve omráčena buďto jateční pistolí nebo plynem a následně jim je proříznuto hrdlo kvůli vykrvení.
I přesto, že mají některá zvířata lepší podmínky pro život (např. na eko farmě), faktem je, že aby se jejich maso dostalo na náš talíř, musí být zvíře usmrceno, a to stejným způsobem, jako na klasických jatkách.
Proč ne mléko?
To, že kráva dává mléko nepřetržitě, není pravda. K tvorbě mléka musí, tak stejně jako ostatní živočichové, porodit své mládě. To se matce ve velkochovu po 12-24 hodinách odebere a umístí se do malé venkovní klece, kde jej krmí umělou výživou.
Krávy na farmě
Pokud se jedná o samce, je buďto určen k odebírání semene, anebo je v útlém věku převezen na jatka, kde z něj po smrti vzniká „produkt“ jménem telecí. Pokud se naopak jedná o samici, čeká ji stejný osud, jako její matku – opakované oplodňování inseminátorem, odebírání mláďat a každodenní odsávání mléka.
Jakmile dojnice dosluhují, jdou automaticky na jatka. Ostatně realitu vs. klamavou propagaci si můžete sami porovnat na videu přiloženém níže.
Proč ne vejce?
Chov slepic se dle směrnic dělí na 4 skupiny – klecový, halový, volný a ekologický.
Slepice na farmě
Klecový chov „poskytuje“ slepicím minimální prostor (klec má velikost papíru A4!), často katastrofální podmínky a pouze umělé světlo.
Halový chov je sice bez klecí, ale stále je zde nepřiměřené množství opeřenců na velikost dané plochy. Dochází zde tedy k infekcím, nepřirozenému chování a kanibalismu.
Volný a ekologický chov nabízí slepicím přívětivější prostředí, bohužel pořád je zde „ale“. Život ptáků začíná v hromadných líhních. Samice se prodají, a jelikož kohoutci jsou nepotřební, udusí se v plynových komorách, anebo jsou semleti zaživa. Ročně jich je takto usmrceno přibližně 6 miliard.
Opomínat by se neměl ani převoz slepic na jatka, kdy mnoho z nich utrpí četná zranění a tak umírají v bolestech a vysílené. O vejcích jsme se zmiňovali v článku zde.
VIDEA (k zamyšlení)
Masný průmysl – velkochovy ČR
Mléčný průmysl – mlékárna Kunín
Vaječný průmysl – chov ČR 0, 1, 2 a 3
Kohoutci:
Kožešinový průmysl – kožešinové farmy v ČR, 2015
Kosmetický průmysl – testování na zvířatech PETA
ZDRAVÍ
Někteří lidé se pro veganskou stravu rozhodnou také z důvodu zdravotních potíží, kdy veganství chápou jako alternativu k vyléčení.
Hned v úvodu však začneme z druhé strany – tedy s vyvrácením hlavních mýtů ohledně nedostatečného množství potřebných látek ve veganské stravě.
Bílkoviny – Bílkoviny se dělí dále na aminokyseliny. Odborníci a laická veřejnost často argumentují, že v rostlinné stravě nenajdeme celé spektrum. Pravdou však je, že například v quinoe či sóje nejenže najdeme celé spektrum, ale je také velice podobné tomu, které se nachází v mase. V jiných případech dosáhneme celého spektra kombinací jednotlivých surovin.
Vápník – Vápník se nenachází pouze v kravském mléce. U rostlinné stravy jsou vhodnými zdroji vápníku s dobrou vstřebatelností například mák, obohacená rostlinná mléka, tofu, fazole, brokolice, kapusta. Vápník však obsahuje mnohem širší spektrum zeleniny, také ovoce či skořápkové plody.
B12 – Jediná látka, která nelze získat s rostlinné stravy je B12. Vegané ji tedy suplementují tabletami, které jsou vyráběny v laboratořích pomocí kultivace bakterií. B12 se však přidává i do krmných směsí hospodářských zvířat, aby se v mase množství látky navýšilo.
Veganská krev je 8x účinější při zabíjení rakovinných buněk
V této době existuje již značný počet studií, které doporučují veganskou stravu a vyvrací zdravotní potíže s ní spojené. Pokud tedy budete dbát na správné stravování, nehrozí žádné potíže v závislosti na veganství.
Doporučujeme:
Těchto 10 významných odborných institucí schvaluje veganství
Deset nedávných studií, které mohou ne-vegany přimět k zamyšlení
Nová publikace pro veganské rodiče
Nutritionfacts.org – kompletní studia přínosů veganství na zdraví (zdroj v angličtině)
Co můžeme ještě zmínit je fakt, že veganské recepty jsou daleko pestřejší, než by se zdálo. O tom se můžete jistojistě přesvědčit sami.
TIP: Hledáte další informace o veganství a vše s ním spojené? Pak rozhodně navštivte web, který se tímto odvětví zabývá https://www.svobodavsem.cz/
