S Pavlínou se známe přes různé akce na záchranu psů a deštných pralesů.  Milá a křehká, tato mladá žena je opravdový bojovník nejen slovem a transparentem, ale i svými činy.  Její záchrana zvířat a životního prostředí začíná především na talíři: Pavlína je vegankou. A svými sportovní výkony a osobním příběhem vyvrácí naruby nejrozšířenější mýty a pověry o bílkovinovém deficitu a „podivném“ veganském životním postoji.

– Pavlínko, jak dlouho jsi už vegankou a co tě k tomu přivedlo? Proč se vlastně lidé jako jsi ty stávají vegany? Je ohled na zvířata nejčastější a hlavní důvod, nebo mívají vegani i jiné motivace?

Vegankou jsem rok a čtvrt, před tím 13 let vegetariánkou a vedly mě k tomu etické, ekologické a zdravotní důvody. Také a hlavně velká láska ke zvířatům, úcta ke všemu živému, pokora a obdiv k naší planetě.

Lidé se stávají vegany z nejrůznějších důvodů, tím nejčastějším asi bývá etické hledisko. Být veganem ve smyslu stylu stravování znamená konzumovat výhradně potraviny rostlinného původu, tedy vyloučit ze svého jídelníčku veškeré živočišné potraviny jako je maso, mléko, mléčné výrobky, vejce, ale  i třeba med. Vegani se nechtějí podílet na utrpení nevinných zvířat, je to určitá forma protestu. Jsou přesvědčeni, že člověk nemá právo zvířata vykořisťovat, mučit je v naprosto nevyhovujících podmínkách ve velkochovech a následně je krutě zabíjet. 

Vegani odmítají a odsuzují třeba fakt, kdy se narozené tele těsně po porodu odstaví od matky a lidé pak pijí mléko určené pro něj.  Nezavírají oči ani před týráním slepic v halových nebo klecových chovech, kde jsou slepice namačkané v kleci sotva o velikosti papíru A4, nikdy nemají možnost ani roztáhnout křídla, vidět denní světlo, nadechnout se čerstvého vzduchu. Slepice většinou ve věku 18 měsíců musejí zemřít, jsou nacpané do kamionu a odvezené na jatka, protože přestávají v době přepeřování snášet podle norem, přesto že by mohly žít dalších mnoho, mnoho let a snést ještě spoustu vajec.

Veganům není lhostejné, jak se zachází s vepři při kastracích, kdy vše probíhá za plného vědomí bez možnosti umrtvení. Vegan protestuje proti předsudkům a tradicím, které tu byly, například vánoční zabíjení kaprů nebo velikonočních jehňat. Neznamená to totiž, že když tu nějaké tradice kdysi byly, že musí být správné.

Být veganem není ale jen o jídle, je to určitý životní styl a filozofie. Nesouhlasíme s myslivostí, rybolovem, cirkusy, ZOO, kožešinovým průmyslem  – a z toho plyne náš odmítavý postoj k používání výrobků z kůže, hedvábí a vlny. Veganům také není lhostejný výběr kosmetických a drogistických přípravků. Dbají na to, aby nepodporovali testování zvířat v laboratořích a vybírají si kosmetiku netestovanou na zvířatech ( u nás s certifikátem CPK, v zahraničí se jedná o několik organizací udělující certifikace, např. EcoCert, NaTrue, Ecocontrol/BDIH atd. Pomocné značky, které lidem mohou se v netestovaných kosmetických přípravcích lépe zorientovat jsou i znak Vegan a symbol králíčka).

Ještě jedným důvodem proč se lidé stávají vegany může být i přesvědčení, že odmítání živočišné stravy v jakékoliv podobě je prospěšné pro naši celou planetu, protože živočišný průmysl je z velké části odpovědný za znečišťování životního prostředí. Nejen odpadem z výroby, znečištění povrchových vod, ale také zabíráním stále větších ploch na pastvu a tím například kácením pralesů. Další hlavní příčinou devastace deštných pralesů je i pěstování palmy olejné. Plantáže pro její pěstování vznikají vykácením a vypálením původního porostu deštných pralesů, což má bohužel nedozírné následky nejen pro ekologii, ale i pro zvířata, která v pralese doposud žila. Pokud budou dál lidé podporovat a kupovat výrobky, kde je palmový olej ( pečivo, těstoviny, sladkosti, chipsy, mýdla, šampony a ve spoustě dalších výrobků někdy i bohužel ve výrobcích zdravé výživy), tak obrázek deštného pralesa, kde jsou orangutáni, papoušci, giboni, zoborožci, tygři, sloni, ale i spoustu vzácné flóry, uvidíme už jen v encyklopediích a atlasech. Dnešní pohled na deštné pralesy je bohužel žalostný. Zbytky překrásného, původního deštného pralesa uvidíme už jen v národních parcích nebo na vzdálených, těžko přístupných místech, kde se platí vstupné. Jinak jen všude palmové plantáže.  Vegan si je také vědom toho, že plocha půdy určená pro pěstování krmiva pro pastvu zvířat by nasytila spoustu hladovějících lidí v rozvojových zemí…. a těch důvodů je daleko víc, proč se člověk stává veganem.

– Moc pěkně jsi to popsala. Takže vegan není jen ten, kdo nejí maso, sýry, ryby nebo vájíčka , ale také ten, kdo se dívá dál na ekologické dopady svých nákupních rozhodnutí –  jako třeba výběr netoxických pracích prášků pro záchranu mořských živočichů nebo sušenek bez palmového oleje a tofu z nemodifikováné soji, protože chce chránit zvířata Amazonie. 

Přesně tak.

- Jaké byly pro Tebe začátky veganství a jak reagovala rodina a blízké okolí? Nesnažili se tě partner a přátelé „stáhnout zpět“ ke konvenčnímu stravování? 

Začátky veganství pro mě nebyly obzvlášť těžké, vzhledem k tomu, že jsem k veganství přecházela z vegetariánství. Časem jsem ztratila i chuť na mléčné výrobky a plně je nahradila rostlinnými alternativami, které mi i daleko víc chutnají. Rodina i partner reagovali veskrz pozitivně, možná chvilková skepse tam ze začátku byla. Mysleli si, že to bude jen takové krátkodobé poblouznění :-) a já se vrátím zpět k vegetariánství. Měli obavy, abych nestrádala po nutriční stránce, aby mému tělu nic nechybělo. Teď už je to v pohodě, všichni můj životní styl berou jako samozřejmost, respektují mě a třeba při rodinných oslavách nám se synkem automaticky připravují veganskou stravu. 

vegan rozhovor (1)
Se synem Tomáškem

- Říkala jsi, že vychováváš dítě vegansky. Jak se k tomu postavili babička s dědečkem, nebo třeba i pediatr? Setkáváš se s reakcí, že synovi veganstvím škodíš? 

Ano, svého synka vychovávám vegansky a vedu k veganství. Moc bych si přála, aby měl stejně jako já rád přírodu, zvířata, život. Ukazuji mu cestu, po které kráčím a jednou, až bude dospělý si sám vybere, jestli půjde dál se mnou nebo se vydá svou cestou. Rozhodnutí bude na něm. Už jako maličký dostal na výběr, co se týče stravy. Třeba živočišné jogurty a vajíčko odmítal, živočišné mléko ho zahleňuje, tak nevidím důvod proč mu to násilně vnucovat. Má rád stravu, kterou konzumuji i já a to mě strašně moc těší a hřeje u srdce. Máme spolu hodně společného :-), už od miminka se mnou jezdil krmit toulavé kočičky a pejsky, máme doma také pejska, zvířátka má moc rád. Babička s dědečkem se k našemu rozhodnutí vést synka vegansky postavili pozitivně. Vidí, že není důvod k obavám, když si jejich vnouček vede po zdravotní stránce dobře a to samé pediatr, synek prospívá, tak není žádný problém. 

- Často slycháme, že veganství je nějaké striktní omezování v jídle, až psychologické sebepopíraní. Hodně lidí si automaticky představí, že vegani jedí jenom sóju a bylinky na louce. Jak jsi na tom vlastně s jídelníčkem?

To je pravda, také jsem se s takovými názory na veganství setkala :-), ale tak to vůbec není. Žádné omezování v jídle. Vždyt‘ rostlinná strava je tak rozmanitá, pestrá a bohatá! Nikdy jsem si na jídle nepochutnala a netěšila se z něho tak jako nyní.  Navíc obsahuje zdraví prospěšné tuky, takže nejsou vegani tak ohroženi civilizačními chorobami jako lidé konzumující živočišné tuky.  Po veganské stravě nebudete mít problém s únavou po jídle, která může nastat po konzumaci živočišných a těžkých pokrmů. Právě naopak, je to strava, která vám dodá energii, sílu a udržuje vaše tělo vitální a v perfektní kondici. Jen musí člověk vědět jak na to a co do svého jídelníčku zařadit, aby jeho organismus nestrádal. Není to ale těžké  a člověk se do toho velmi rychle vpraví a pak už si vytváří jídelníček automaticky. Jen třeba u mého synka jsem v tomto směru hodně zodpovědná a jídelníček mu sestavuji na více dní dopředu, aby měl ve stravě vyvážený poměr všech důležitých živin a jeho malé tělíčko se správně vyvíjelo a bylo zdravé.  Dokonce může veganská strava mnoho lidí i vyléčit. Já jsem toho důkazem, kdy díky veganské stravě se mi upravila hladina cholesterolu, která před tím dosahovala docela rekordního čísla a neklesala ani v době, kdy jsem konzumovala vegetariánskou stravu.  Takže mohu říct, že mě veganská strava zachránila před užíváním nebezpečných léků na snížení cholesterolu, které mi lékaři chtěli předepsat. Cítím se po zdravotní stránce daleko lépe než před léty, mám energii, sílu, aktivně cvičím, zkrátka mám daleko větší chuť do života. A hlavně ten pocit, že kvůli mně nezemře ani jedno jediné zvíře, je tak krásný, naplňující a zároveň i zavazující.

Pohrávám si i s RAW stravou, ale zatím jsem nenašla odvahu na ni přejít úplně. Zařazuji si ji do jídelníčku a tak si obohacuji veganskou stravu. Vitariánské pokrmy jsou plné života, nabité enzymy a vitamíny. Často si dělám nekonečné kombinace smoothie, zeleninové nebo ovocné špagety ve spiralizéru, rozkošné raw datlové kuličky rozplývající se na jazyku, nebo si usuším raw semínkové placičky v sušičce. Klíčím také semínka a luštěniny, prostě si se živou stravou hraju :-)

10628521_10202043402247139_7255712178212808876_n

- Ty nejsi z Prahy – jaké to je, stravovat a oblékat se vegansky mimo velkoměsto a jestli máte v okolí dostatek služeb pro vegany? (obchody s netestovanou kosmetikou, restaurace atd.) Jak náročné je vůbec veganství ekonomicky a časově? 

Pocházím z malého města, kde máme pouze dvě prodejny se zdravou výživou, žádnou veg restauraci, žádný veganský obchod třeba s obuví nebo netestovanou kosmetikou. Vše co potřebuji si proto musím zajišťovat pro sebe a svého synka přes internetové obchody nebo několikrát do měsíce jezdit do vzdálenějšího velkoměsta, kde většinou seženeme vše, co oba potřebujeme. Veganská strava není nejlevnější, řekla bych ale, že je srovnatelná s běžnou živočišnou stravou. 

Často ale můžete ušetřit, když si řadu prodávaných polotovarů vyrobíte doma sami, jako je třeba rostlinná náhražka masa seitan, vegan sýry nebo rostlinná mléka.                                                                            

Veganská strava je časově náročnější, luštěniny se musí předem namáčet, u semínek trvá, než naklíčí, semínkové raw placičky se hodiny suší, ale určitě ten čas stojí za to!

Dávám velký také pozor při výběru potravin, aby nebyly geneticky modifikované (GMO).  Jejich negativní dopad na naše zdraví sice nebyl nikdy oficiálně potvrzen, avšak studie na zvířatech poukazuje na celou řadu závažného zdravotního poškození zvířete při konzumaci těchto potravin – selhání imunitního systému, zhoršení funkce jater, nebezpečí vzniku rakoviny až zvýšenou úmrtnost zvířat) –  a to by mělo být pro každého konzumenta těchto potravin alarmující. Hodně se modifikuje třeba sója nebo pšenice, vcetně druhů pro výkrm hospodářských zvířat. Do těla se jim tak dostanou i zbytky herbicidů z GMO rostlin a pak konečný produkt jako maso, mléko, mléčné výrobky nebo vejce zkonzumuje člověk. U nás neexistuje žádný zákon, který by přikazovat tyto potraviny, které pocházejí ze zvířat a ta byla krmena geneticky modifikovanými krmivy, jakkoliv označovat. To samé se týká i rostlinné potravy, která byla geneticky upravována a i když na obalu uvidíte označení GMO free, ještě to neznamená, že to tak skutečně je, žádný kontrolní orgán u nás není, který by nad tím dohlížel. Jedinou jistotu, že potraviny nejsou skutečně geneticky upravované máme pouze při konzumaci BIO výrobků. V ekologickém zemědělství a při zpracování BIO potravin je totiž GMO ze zákona zakázáno.

11157361_10202702918214626_8557318578260306111_o

Pavlína prozradila, že své dobré kondici vděčí osobnímu treneroví Norbertovi Šímononovi, který ji motivuje ke stále lepším výkonům. Při cvičení v RH6 future FITNESS studiu, Rychnov nad Kněžnou.
Pavlína prozradila, že své dobré kondici vděčí také instruktorovi Norbertovi Šimonovi, který ji motivuje ke stále lepším výkonům. Při cvičení v RH6 future FITNESS studiu, Rychnov nad Kněžnou.

- Asi to nebude jen stravou – máš opravdu hezké tělo a je vidět, že hodně sportuješ. Jak si vlastně udržuješ svaly v kondici bez živočišných bílkovin? 

Děkuji :-) Ano, hodně sportuji, chodím aktivně cvičit zhruba 4 x do týdne, někdy i častěji. Cvičení a celkově sport mě naplňuje, nabíjí a udržuje v dobré kondici. Nikdy jsem se necítila tak dobře, jako nyní. Přesto, že jsem na rostlinné stravě, mám hodně síly a energie, živočišné bílkoviny mi vůbec nechybí. Je to také jeden z největších předsudků, kdy si někteří lidé myslí, že tělo bez živočišných bílkovin nemůže při aktivním sportu dobře fungovat.  Může :-)  Při sportu užívám konopný protein a veganské aminokyseliny.

- V médiích hodně „straší“ o nebezpečí veganství a negativním dopadu na zdraví (nedostatek vápníku, bílkovin, vitaminu B12). Dá se to doplňovat z veganské stravy? Na co má vegan dbát, aby zůstal zdráv?  

Ano, vše se dá nahradit nebo doplnit. Dříve jsme ze všech stran slýchali, že pokud nebudeme konzumovat hodně mléka a mléčných výrobků, budeme mít nedostatek vápníku a budou se nám lámat kosti a kazit zuby. Naštěstí studie tento nesmyslný „vápníkový paradox“ zcela vyvrátily a navíc poukázaly na fakt, že právě vysoký příjem vápníku z mléka zvyšuje nárůst zlomenin a případů řídnutí kostí. Takže tomu je vlastně naopak a souvisí to především s nadměrným příjmem bílkovin z živočišných produktů a cukrů z potravy, které při trávení silně okyselují organismus a tělo musí sáhnout po zásobách vápníku z kostí, aby tuto nerovnováhu vyrovnalo. Takže při správném sestavení veganského jídelníčku lze získat dostatek vápníku pro organismus a to jen z čistě rostlinných zdrojů. Pro srovnání, v mléce je na 100g obsaženo zhruba 125 mg vápníku, ale třeba ve stejném množství máku už je ho neuvěřitelných 1400 mg !!!! Dalším vápníkovým favoritem je neloupané sezamové semínko (670 mg/100g), mandle (240 mg/100g), květák (205mg/100g), dále para  ořechy a lískové oříšky, brokolice, kapusta, slunečnicová semínka, nepražené kakaové boby, luštěniny, zelená listová zelenina, sójové boby, tofu, sójový jogurt a sójové mléko atd.

Jen pro zajímavost – německá studie, které se zúčastnilo asi 150 veganů, zjistila, že průměrný příjem vápníku u nich činil 810 mg denně. Různé organizace doporučují denní příjem vápníku mezi 800 a 1 500 mg. Podle Světové zdravotnické organizace ale stačí 500 mg vápníku denně. Navíc nikde ve světě nebylo prokázáno onemocnění z nedostatku vápníku, a to ani při jeho přijmu pouhých 300 mg za den.

To samé platí i o bílkovinách, které veganům při správně složeném jídelníčku nechybí. Vždyť třeba luštěniny a výrobky z ní poskytují podobné množství bílkovin jako maso, mléko nebo vejce. Jedná se především o výrobky tofu nebo tempeh (kvůli GMO doporučuji kupovat pouze BIO), ten má dokonce díky fermentačnímu procesu i řadu dalších cenných látek. Spoustu bílkovin neobsahuje jen sója a výrobky z ní, ale i výrobky z pšenice, třeba takový seitan, robi maso nebo klaso. Klaso výrobky a robi maso jsou velmi vhodné i pro diabetiky, protože obsahují nízký obsah sacharidů, mají též hodně vlákniny a žádný cholesterol. Neobsahují ani sóju, glutamát, syntetická barviva a konzervanty. Klaso výrobky a robi maso jsou vhodné pro všechny věkové kategorie, též pro sportovce, pro vysoký obsah bílkovin a téměř žádný tuk. Je to nízkoenergetická rostlinná náhražka masa, která je i lehce stravitelná a výborně chutná :-)

Ovšem něco jiného je u vitamínu B12, který se nevyskytuje v rostlinných zdrojích, ale pouze v živočišných potravinách nebo v doplňcích stravy. Bohužel, často dochází k milnému tvrzení, že tento vitamín mají vegani dostatek z potravy, nemají! A pokud chtějí předejít vážným zdravotním komplikacích, které při jeho nedostatku mohou nastat, musí tento důležitý vitamín suplementovat. Někteří vegani nemají pocit, že by jim v těle chyběl, cítí se dobře,  ale je to jen z toho důvodu, že mají stále ještě dostatečné zásoby z doby, kdy nebyli vegany. Vitamín B12 se ukládá v játrech, odkud se postupně uvolňuje a tyto zásoby vydrží i několik let, ale když se jeho zásoby vyčerpají nebo nejsou suplementovány objeví se zdravotní komplikace, nejčastěji se jedná o neurologické potíže jako úzkost, deprese, brnění v končetinách, dále pak únava a slabost. Při dlouhodobé absenci tohoto vitamínu může dojít k nenávratnému poškození nervového a kardiovaskulárního systému, takže určitě sumplementovat! Užívám veganský vitamín VEG 1.

- Dokázala jsi už někoho k veganství inspirovat? 

Nevím, jestli jsem někoho k veganství inspirovala tak, aby na tento životní styl přešel úplně, ale těší mě, když se lidé zajímají o to, co veganství vůbec je. Také mám upřímnou radost z toho, když si lidé ke mně chodí pro rady, nebo vyzkouší nějaký můj veganský recept a on jim chutná. Jsem šťastná, když někoho mohu inspirovat tak, aby začal přemýšlet třeba nad velkochovy hospodářských zvířat, a rozhodne se tyto holokausty nepodporovat. Mám radost z toho, když lidé díky veganské osvětě ví, co znamená číselné označení na každém vajíčku od slepic. Vědí, že když si zakoupí vajíčko s prvním číslem 0 nebo 1, tak se zmírní utrpení těchto zvířat, protože vajíčko s číslem 0 pochází z ekologických chovů a vajíčko s číslem 1 z chovů, kde mají slepice volný výběh.

- Máš nějakou dobrou radu pro ty, co se zajímají o veganství, ale bojí se do toho pustit? 

Člověk se musí stát veganem od srdce a měl by vědět, proč se jim chce stát. Třeba mě k tomu vedla naprostá beznaděj, zoufalství a deprese z toho, jak je zacházeno s hospodářskými zvířaty ve velkochovech od jejich narození až po odvoz na jatka. Nemohla jsem jen přihlížet a toto utrpení podporovat. Bohužel, jen přestat jíst maso nestačí, jsou tu i vedlejší produkty jako je mléko, mléčné výrobky, vejce. Pokud bude poptávka, bude i nabídka a utrpení zvířat pokračuje dál. Vždyť minulý rok zahynulo na jatkách neuvěřitelných 62 miliard zvířat z chovu jen pro naši konzumní potřebu. Tato zvířata nikdy neviděla denní světlo, nenadechla se čerstvého vzduchu, stojí v kójích, nemají pohyb, některá se nemůžou ani otočit, jsou násilně oplodňována, dopována hormóny a antibiotiky a jen produkují,  jako stroje… Jenže tyto stroje jsou živé, cítí a vnímají bolest, mají strach, úzkost,  moc dobře cítí blízkost smrti při transportu na jatka, nejsou to jen hloupí tvorové. To číslo je šílené, 62 miliard a já nechci patřit k těm, díky kterým každý rok toto číslo dál poroste, nedokázala bych s tím žít a být v životě šťastná. Vždyť nikdo nemá právo život zvířatům brát, mají stejné právo na život jako my, žijeme všichni společně na jedné zemi, dýcháme stejný vzduch a pijeme stejnou vodu, tak proč dělat mezi námi rozdíly?

pavlina-podpis


Děkujeme Pavlínce za tento inspirativní rozhovor a recepty, kterými se podělila se čtěnáři:

Raw banánové kuličky

FREEKEH s tofu a zeleninou.

Diskutujme o tom:

NO COMMENTS

Leave a Reply