Zaujalo nás

eko-kancelarske-potreby

Málokdy se zamyslíme nad tím, že i při výběru kancelářských potřeb můžeme šetřit životní prostředí a vlastní zdraví (a zdraví našich dětí). Možná nám to v něčem usnadní nákupní rozhodnutí: vždyt‘ není jedno, z čeho jsou věci vyrobené a které toxické látky v sobě nesou. Veškeré ty diáře, propisky nebo post-it papírky, které nutně potřebujeme k provozu podnikání, pracovním úkolům a školním úlohám, jsou dnes již k dostání v „zelenější variantě“ – vyrobené z eko přátelských materiálů a bez použití nebezpečných barev a rozpouštědel.  Pokud samozřejmě nesáhneme po „první lepší volbě“ a budeme dbát nejen na cenu, dostupnost a hezký vzhled, ale i na původ zboží, složení a také certifikát kvality a bezpečnosti výrobku (platí mnohonásobně v případě školních potřeb).

Zásady pro nákup eko kancelářských potřeb:
- Ekologické materiály

Propisky se dnes již vyrábějí z v přírodě rozložitelného kukuřičného škrobu, pravítka z nejrychleji rostoucí rostliny na světě – bambusu, obaly na sešity z recyklovaného textilu. Pokud nutně potřebujeme něco z plastu (např. průhledné archivační systémy), pak volíme polyethylen PE,  HDPE (high density polyethylen, vysokohustotní), LDPE (low density, nízkohustotní), polypropylen (PP).

Vyhýbejme se dost problematickému PVC (polyvinylchlorid, recyklační značka na obalu:  „3“ v trojúhelníku.

Vhodné materiály pro kancelářské výrobky jsou dřevo (se značkou FSC® – dřevo z šetrně obhospodařovaných lesů), ocel, recyklovaný papír, přírodní kaučuk, recyklované PET nebo v přírodě rozložitelné (bio) plasty.

- Recyklovaný papír

Uhlíková stopa sběrového papíru je až o 40 % menší než u nového bílého papíru a jeho výroba spotřebuje až 5krát méně vody. A ušetří hodně stromů v lese.

Tip: Při nákupu papíru je dobře volit nebělený chlorem, se značkou FSC®.

- Jednodušší složení výrobku

Méně použitých materiálů v různých kombinacích znamená lépe recyklovatelný výrobek (např. ořezávatko a nůžky jsou lepší celé z kovu než kombinace kov+plasty). Preferujme výrobky, které lze snadno rozebrat a zrecyklovat. Pokud je to možné, nakupujme výrobky z materiálů rozložitelných v přírodě (nebo i přímo kompostovatelných).

Tip: Suché psací potřeby jsou také šetrnější.

- Bez povrchových úprav, nátěrů, metalického vzhledu a pod.

Volíme pomůcky ze dřeva bez lakování (tužky, pastelky). Vyhneme se tak nadbytečnému výrobnímu procesu a eko-stopě výrobků, ale i chemikáliím z nátěrů atd.

Preferujme dřevěné výrobky se značkou FSC®.

Co je dobré vědět: výrobky pokovené mědí představují zbytečnou zátěž těžkými kovy a nejsou recyklovatelné.

- Bez toxických látek

Fixy, zvýrazňovače a lepidla jsou k dostání na vodní bázi (water based), případně lihové – (alcohol based). 

Vyhněme se: chemicky ošetřenému dřevu, barvivům s těžkými kovy a karcinogenními  -aminy a -fenoly, organickým rozpouštědlům, konzervačním látkám s -aldehydy, plastovým výrobkům s obsahem flalátů, BPA, PVC.

Tip: Zorientovat se pomůže označení „C E“ na výrobcích, které potvrzuje, že jsou zdravotně nezávadné a použitelné i pro děti.

- Delší životnost výrobku

Např. psací potřeby s vyměnitelnou náplní, dolévatelné atd. (ang. refill, refillable) šetří kroky v procesu výroby, zdroje, materiál a energii na likvidaci našich kancelářských potřeb (šetří ve výsledku přírodu). Volíme proto alternativy s pevnou konstrukcí, vhodné k opravám, s dostupnými náhradními díly a dlouhou záruční dobou.

- Lokálnost výroby

„Vyrobeno v ČR“ nebo „vyrobeno v Evropě“, samozřejmě větším přínosem je, pokud je zboží vyrobené v chráněných dílnách.

Naštěstí přichází víc a víc místních firem, jež vyrábějí pohledné, šetrné a ekologické pomůcky pro školu a kancelář, se kterými se nemusíme stydět a které přispívají k ochraně životního prostředí a našeho zdraví. 

Inspirace a tipy na eko kancelářské potřeby

reformat-eko-kancelarske-potreby

Skvělý projekt Reformát nabízí papírové výrobky vzniklé z odpadu tiskáren, ateliérů a firem. Dávají druhý život nechtěným ústřižkům, skartovaným zbytkům a starým časopisům docela kreativním způsobem.

edding-eko-kancelarske-potreby

Zvýrazňovače  Edding EcoLine jsou opakovatelně plnitelné, s inkousty na vodní bázi a těly vyrobenými minimálně z 90 % z obnovitelných zdrojů a recyklovaných plastů.

 

Duha sešitů z Papírny

Pohledné notýsky, sešity, diáře a podobné pomocníky z recykla (ale také hezká razítka :) vyrábí v ČR Papírna.

ico-green-eko-kancelarske-potreby

Propiska ICO Green s vyměnitelnou náplní je vyrobena z bioplastu, který pochází kukuřičného škrobu a je snadno rozložitelný v přírodě.

 

131206_forewear_44-978x300

Český projekt FOREWEAR sbírá nenošené oblečení, třídí ho a z části z něj v chráněných dílnách nechává vyrábět krásné a praktické funkčně-designové výrobky (obaly na mobily, tablety či zápisníky).

paska-eko-kancelarske-potreby

Papírová lepicí páska s lepidlem na bázi přírodního kaučuku bez rozpouštědel

 

pigna

Eko kancelářské potřeby z recykla itálské značky Pigna (k dostání v papirnictvích)


/Zdroje informací/

http://www.zeleneuradovani.cz/

http://arnika.org

Pravá kůže je beze sporu pozoruhodný materiál. Pevný, odolný, luxusní, tradiční. Někdo nosí kůži rád, protože mu přidává na statusu nebo sex appealu. Druzí ji nesnáší, jelikož příběh vzniku každého koženého výrobku zavání špinavým a neetickým businessem, otřesnými pracovními podmínkami asijských koželuhů, zamořením životního prostředí toxickými látkami a hlavně noční můrou pro zvířata. Žijeme v nádherné době rychlého konzumu, kde má vše svoji cenu. Cenu, kterou platíme jako spotřebitelé, a tu, kterou za nás platí planeta.  V konceptu udržitelnosti a zelené budoucnosti proto dnes není pro pravou kůži místo. Stejně jako není místo pro každou lepší „nezvířecí“ a syntetickou alternativu kůže. Dnes již víme (aspoň doufám, že víme), že žádná nálepka „vegan“ nebo „animal friendly“ na botách z polyvinylchloridu (PVC) živé tvory neochrání, ba naopak: výroba a likvidace takových ropných produktů má tragické následky pro celou biosféru (pamatujete si obrázek vyhladovělého ledního medvěda?). Před nákupem výrobků s obsahem PVC kvůli ohrožení zdraví nebezpečnými ftaláty varuje i ekologická poradna Veronica v Brně. Plasty všeobecně jsou celosvětovým problémem, a věřím, že „koženkám“ již odzvonilo, nebo již brzy odzvoní.

Na vzestupu jsou nové, inovativní materiály nebo dávno zapomenuté techniky zpracování textilií –  s dosažením kýženého koženého vzhledu, struktury a samozřejmě vlastností pravé kůže. V etické a „pomalé módě“ vévodí látky, technologie a postupy s minimální uhlíkovou stopou a přátelským přístupem k Zemi a jejím obyvatelům. Bez použití toxických barev, těžkých kovů, drsné chemie, pesticidů. Bez nutností velkochovů a farem smrti. Bez kompromisu nebo špatného svědomí.

Pojďme se podívat na udržitelné podniky a projekty, které jdou „s kůží na trh“.

Je libo kůži z ananasu?

Piňatex™  je inovativní textilie z odpadních vláken listů ananasovníku. Využívá totiž běžný odpad z produkce v potravinářském průmyslu. Výroba nevyžaduje žádné další zdroje a pěstování nových rostlin, nezatěžuje životní prostředí. Zároveň vytváří férové pracovní podmínky pro místní komunitu na Filipínách, kde sídlí vynálezce „ananasové kůže“, společnost Ananas Anam (bývalý úspěšný výrobce kožených módních doplňků).

Tento přírodní, ekologický a udržitelný materiál již našel využití ve světě módy a designu. Látka je prodyšná, pružná, pevná, snadno se barví, nevyžaduje použití chemikálií. A samozřejmě je rozložitelná v přírodě.

„Naší vizí je vytvoření textilií a textilních materiálů, které v celém výrobním cyklu využívají procesy, jež podporují blahobyt planety a lidí. Naší inspirací je přístup cradle to cradle, který podporuje ekologické, inteligentní a inovativní návrhy v rámci dnešního ekonomického prostředí“ – říká tvůrce Piňatex™ Carmen Hijosa, zakladatelka ananas-anam.com.

Piňatex™ právě dorazil i do ČR: osahat, oblíbit si a odnést si domů ananasové boty je možné u EtikButik (eshop a showroom s veganskou a etickou módou).

(Korek)tní fashionista

Že by korek patřil jen do lahve? Nevyrábí se z něj pouze zátky od vína, ale také pouzdra, módní doplňky, pásky, kabelky, a samozřejmě obuv.

Korek je unikátní materiál. Je lehký, odolný a pružný. Je vodotěsný a omyvatelný, s přirozenou ochrannou funkcí proti zašpinění. Ekologický, udržitelný a 100% v přírodě rozložitelný. Každý kus má originální vzor.

Největším producentem na světě je Portugalsko, kde roste obdivuhodná rostlina korkový dub. Pro získání obnovitelné suroviny totiž není potřeba kácet stromy, jednou za 9 až 15 let se sklízí stará kůra dubu, nová postupně odrůstá. Pěstování korkových dubů nevyžaduje mnoho vody ani použití pesticidů, navíc korkové duby chrání území Středomoří proti lesním požárům (korek je přírodním zpomalovačem hoření!).

Korku rády holdují například značky Corcor, Nae Vegan, designérka Maria Mavroudis nebo Viator.

Muskin

muskin

Muskin je „pravá kůže“ z pravých hub z dílny italského výrobce textilií Grado Zero Espace .

Tato 100% v přírodě rozložitelná rostlinná kůže se vyrábí ze spor a je barvená bez použití chemikálií. Materiál je na dotek měkký, podobný semiši, lehce tvarovatelný, prodyšný, voděodolný.  Má také dobrou absorpční kapacitu, odvádí vlhkost. Laboratorní testy prokázaly, že tento druh houbové „kůže“ zastavuje množení bakterií, je vhodný pro alergiky.

Máte-li záměr ušít si houbové kraťasy, je váš sen realitou: látka Muskin je k dostání v menších rozměrech (standardní kusy jsou přibližně 40 cm x 15 – 20 cm) v italském eshopu http://lifematerials.eu/.

wallet

Podobný princip pěstování houbové kůže využívá i americký startup Mycoworks. Uvádí, že k výrobě kůže podobné kravské s různou texturou, tloušťkou a tvarem, postačí 3 týdny a houbová vláknina mycelium, která se může pěstovat na zemědělském odpadu pomocí živých kultur hub reishi. Houbová vláknina navíc během pěstování zachycuje oxid uhličitý. Zdá se, že je tu konečně cruelty-free a eco-friendly výroba kůže. Jen tak dál! 

Dá se to zkvasit?

kombucha-kuze

Docentka na iowské státní univerzitě Young-A Lee nebyla spokojená s dopadem módního průmyslu na planetu. Jako udržitelnou alternativu pravé kůže vytvořila proto kůži z fermentovaného čaje – kombuchy. Za použití cukru, octu, droždí a kombuchy se získává speciální gel, který se posléze promění na materiál s texturou pravé zvířecí kůže. Výhodou materiálu je jeho plná rozložitelnost a ekologičnost procesu výroby, jelikož neobsahuje žádné toxické látky a má velice nízkou eko-stopu. Celý proces výroby bude ale zapotřebí ještě zdokonalit – v současné chvíli je tato látka citlivá na vlhkost a chlad, což má negativní dopad na vzhled a strukturu materiálů. Dle odborníků se do budoucna máme na co těšit.

Podobný proces získávání organické kůže pomocí symbiózy droždí a bakterií používá také zakladatelka projektu BioCouture Suzanne Lee:

„Co mě fascinuje na vzniklé kůži je to, že není jen v přírodě rozložitelná, je zcela kompostovatelná. Ano, můžete ji jednou hodit na kompost jako slupky od zeleniny.“

 

BioBomber jacket

 

Suzanne Lee je autorkou knihy „Fashioning The Future: tomorrow’s wardrobe“ (2007), která se stala první publikací zkoumající jak „inteligentní“ materiály a nové technologie mohou ovlivnit módní průmysl v konceptu udržitelnosti.

„Dokažu si představit, že v budoucnu na sobě budeme nosit doslova „živé“ textilie, s kterými si vybudujeme štastný vztah, a které budou pozitivně ovlivňovat a pečovat o naše tělo, a příznivě působit na naši duševní a tělesnou pohodu.“

Jídlem se neplýtvá

Screen Shot 2016-08-23 at 13.45.36

Skupina nizozemských studentů vymyslela způsob jak zatočit s plýtváním potravinami – vynalezla totiž eko-přátelskou alternativu kůže z nahnilého ovoce a zeleniny.  Studenti se nechali inspirovat na místním trhu v Rotterdamu, kde se denně vyhodí až 3 500 kil ovoce a zeleniny, které si nikdo nekoupil. Začali proto potraviny „zachraňovat“ a přeměňovat je na plnohodnotnou surovinu pro výrobu rostlinné kůže. Vzniklý materiál slibuje nejen žádanou texturu, výhledově ale i pevnost a odolnost. Do budoucna vývojáři plánují využití látky pro čalounění, oblečení apod. Sledovat pokrok projektu Fruitleather Rotterdam můžete zde.

A co palmy?

Palmleather je geniální vynález holandského designéra Tjeerda Veenhovena, který dokázal vytvořit materiál podobný kravské kůži z listu indické palmy (Areca Betel Nut Palm). Tento strom je rozšířen v mnoha bídných zákoutích Indie, opadává z něj ročně až 80 miliónů metrů čtverečních listů – a poskytuje víc než dostatek plnohodnotné suroviny pro výrobu látky a také dostatek pracovních příležitostí pro místní komunitu v rozvojovém regionu Karnataka. Dosud nebyly listy této palmy využity pro produkci, jelikož v surovém stavu jsou křehké a suché. Veenhoven našel přírodní řešení, jak listí palmy změkčit, a vyrábět z něho pružnou, hebkou a odolnou textilii – ekologickou alternativu pravé kůže. Dnes se z ní vyrábí tašky, obuv, obaly nebo např. Palmetti – kompostovatelné pantofle pro sféru hotelnictví.

Poklady z hlubin

Tzv. “oceánská kůže” je méně známou rostlinnou alternativou pravé kůže – získává se z řasy kelp. Celý proces je zatím ve fázi vývoje a neustále se zdokonaluje, ale již dnes se vyrábějí např. šperky, obaly na knihy, nábytek. Vlákno získané z kelpu je odolné a pružné, pevné a ohebné, materiál je velice tvarovatelný, což předvedla během Vienna Design Week 2012 designérka z Londýna Julia Lohmann. Terčem její kolekce se stala stínidla z „kelpové kůže“.

Je zřejmé, že toho o řasách ještě moc nevíme, a že v sobě skrývají velký potenciál mnohostranného využití. Zajímavým faktem je, že řasa kelp může odrůstat až 1 metr denně a sklízet se udržitelným způsobem.

Kamen, nůžky, …papír!

Papír může být nečekaně tak pevný, že by v některých případech mohl být alternativou pravé kůže zejména pro výrobu módních doplňků. Příkladem toho je všestranná textilie Naoron ze směsi dřevoviny a recyklovaného polyesteru (“RPF Naoron”) nebo polyolefinu (“soft Naoron”). Materiál se vyrábí tradiční japonskou technikou zpracování papíru washi-suki. Taková papírová kůže je lehká, voděodolná, ohebná a velice pevná. Taška z naoronu se jen tak neroztrhá – např. dle výrobce Onao tašky z kolekce SIWA dokáže unést až 22 kg.

Luxusní módní značka Bottega Veneta (světoznámý prodejce kožených kabelek) také reagovala na stoupající poptávku zákazníků po etických a eko-přátelských alternativách pravé kůže: nechala se inspirovat starověkou japonskou technikou washi a uvedla na trh pletenou papírovou kabelku Carta Giapponese.

Kamarád do deště

Navoskovaná bavlna (ale i len) také může v některých případech nahradit vzhled a vlastnosti pravé kůže. Dokázaly to například značky jako Barbour, Polo Ralph Loren, Belstaff,  Marc Jacobs, FrenchConnection, Tsuyumi a jiní. (Nejlepší by ovšem bylo sáhnout po bavlně z organického zemědělství, s použitím vosku rostlinného původu.)

Přednostmi látky jsou voděodolnost, odolnost proti větru, ochrana proti nepříznivému počasí a dlouhá životnost. Taková alternativa pravé kůže je omyvatelná, nepotřebuje chemickou čistírnu (a šetří životní prostředí).  Voskování textilií má dlouhou historii; tento postup využívali hlavně námořníci a britská flotila – až do roku 1930 voskovali lněné a posléze bavlněné plachty a oděvy pomocí lněného oleje.

Zkaměnělá krása

„Coolstone“ je zcela nový druh „kůže“, vyrobený z břidlice (materiál, používaný pro střešní krytiny). Má matný šedý povrch a na dotek je tak trochu jako papír v kombinaci s kamenem. Díky svému vintage vzhledu našel využití pro výrobu brašen, tašek, pásků, šperků, ale i celého outfitu (třeba cool náramků a pouzder z dílny berlínské designerky LYY-COOLSTONE nebo experimentálních oděvů od slovenské designérky Silvia Holla).

Zajímavostí materiálu je to, že kůže opotřebovaná časem vypadá díky malým škrábancům ještě víc „old school“, látka se přitom změkčuje a je jemnější na dotek. Jedná se o poměrně nový materiál, ale kdo ví, možná má budoucnost pevnou jako skála!

Kůže ze zkumavky

Bliofabricated-lab-grwon-leather_Modern-Meadow_400x300

Americký startup Modern Meadow získal $53.5 milionů na vývoj technologie bioprintingu kůže – výrobu pravé kůže za použití živých buněk a kolagenu zvířat, získaných pomocí biopsie (jak tvrdí zakladatelé, “než by bylo zvířatům nějakým způsobem ubližováno”). Projekt Modern Meadow, který má zároveň za cíl výrobu masa “in vitro” v laboratorních podmínkách technikou bioprintingu, již finančně podpořil např. Peter Thiel, jeden z prvních investorů Facebooku a zakladatel Paypal. Zavedením tohoto způsobu získávání masa a kůže by tak poklesl celkový rozsah zabírané plochy země o neuvěřitelných 99%, spotřeba vody by klesla o 96%, elektrické energie o 45 % a ubylo by také celých 18% z celkového objemu emisí CO2 – pro zvířata by pak samozřejmě tato změna znamenala konec utrpení ve velkochovech a na jatkách.

Dotáz pro čtenáře: který z projektů byste podpořili a proč? (zanechte, prosím, komentář)


Zdroje:

Vegan-fighter.com

https://salatovelisty.cz

http://materia.nl

http://www.ananas-anam.com

http://siwa.jp/en/products/

http://www.popsci.com/next-leather-jacket-will-made-from-mushrooms

http://www.dezeen.com/2012/10/16/kelp-lampshades-by-julia-lohmann/

Víte, že svěží letní make-up může navíc chutnat? Letos vyzkoušejte pravou domácí rtěnku nebo tvářenku z malin a řasenku z borůvek. Je garantován doslova přírodní vzhled a budou vám závidět nejen lesní víly – pokud to ovšem nepřeženete jako Marfuša z „Mrazíka“ ;)

Další výhody? Sladký políbek a skvělý pocit: ovocná kosmetika není testována na zvířatech a neobsahuje nebezpečné chemikálie, je handmade, bez zbytečných obalů.

S chutí do toho!

kosmetika-ovoce

Ostružiny a borůvky se hodí jako oční stíny (použijte prsty k nanášení).

Poslouží i jako základ pro řasenku: rozmačkanou borůvku smíchat s trochou kokosového tuku, nanést na řasy štětcem od staré řasenky (uchovávám k tomu účelu) nebo i vátnou tyčinkou. Odlíčit oční partie pak můžete olivovým olejem, skvělé to funguje i pro „konvenční“ kosmetiku.

Maliny, jahody, třešně nebo červená řepa dodají rtům (a také tvářím) požadovanou barvu. Záleží na intenzitě nanesení, ale opravdu stačí jednou-dvakrát přejet plátkem nebo rozmačkaným kusem ovoce rty nebo tváře (a rozetřít barvu takovým mírným vklepáváním). Pro oranžové tóny přidejte trochu sušené kurkumy (pozor na ruce a světlé oděvy, silně barví), nebo mrkvové št’ávy. Kdo by to chtěl víc do červena a bordo – „posilte“ základní odstín borůvkami. Zase je hlavně nepřehnat, méně je více, ale záleží na osobním vkusu :)

Přidejte k tomu kapku kokosového oleje a máte nádherně vonící lesk na rty.

Raw kakao prášek v kombinaci s oblíbeným olejem (např. kokosový, olivový, meruňkový, arganový atd.) poslouží jako bronzer pro stínování obličeje nebo zlatavé oční stíny.

Plátek okurky skvělé osvěží, růžová voda zafixuje make-up.

Co se týče másky na obličej, máme v sezóně opravdu volnou ruku a celou zahrádku k experimentování: jahody proti vráskám, hrozny na prokrvení a regeneraci pokožky, jablka pro osvěžení, broskve pro zářivý tón. Kdo tu ještě potřebuje kupované polotovary a chemické koktejly v lahvičkách?

Bud’te svůdní, jako jahůdky !
heart

Tip na netestovanou dekorativní kosmetiku:

Cosm’etika (vegan)

Víte, jak by to u vás vypadalo, pokud byste několik let nevyhazovali vlastní odpadky? Francouzský umělec Antoine Repessé to vyzkoušel. Nasbíral je na ploše 70m3 pro svůj umělecký projekt 365 Unpacked, s kterým si letos zabodoval v prestižní soutěži Sony World Photography Awards (3. místo). 

V roce 2011 mladý fotograf z Lille (severní Francie) přestal vyhazovat do barevných kontejnérů své recyklovatelné odpadky a obaly od věcí denní spotřeby.  Po čtyř letéch na něj doma čekaly třeba 1,600 kartónů od mléka, 4,800 roliček toaletního papíru, a 800 kil novin.

Podařilo se mu ztvárnit příšernou realitu lidského konzumu. Ošklivou představu něčeho, čemu nevěnujeme dost pozornosti, jelikož jsme zaneprázdnění vedlejšími problémy nebo si lichotíme zdánlivě perfektními řešeními (svědomité třídění, dostupnost a přijatelné ceny zboží z dovozu atd).

„Doufám, že můj projekt lidi inspiruje ke změně, „ dodává autor, „Částo nám říkají, kolik odpadu jako občané vyprodukujeme. Ale myslím si, síla jednoho obrazu může být mnohem větší, než tisíce slov.“

©Antoine-Repesse-365-Unpacked-5

©Antoine-Repesse-365-Unpacked-6

©Antoine-Repesse-365-Unpacked-7

©Antoine-Repesse-365-Unpacked-8

©Antoine-Repesse-365-Unpacked-1

©Antoine-Repesse-365-Unpacked-2

©Antoine-Repesse-365-Unpacked-3

Zdroje foto © Antoine Repessé / Sony World Photography Awards

Zdroj info: http://www.featureshoot.com/2016/04/photographer-stores-waste-for-four-years-to-make-a-powerful-point/

Venku jsou tropy, teploměr šplhá do nebeských výšek, asfaltový chodník se taví a do vysněné pláže na pobřeží Atlantiku zbývají tisíce kilometrů (nebo tisíce korun na účtu). I přesto se v létě dá ochladit úplně bez klimatizace. Ušetříte tak CO2, peníze a navíc vlastní zdraví („klimoška” je známým viníkem letních viróz, potíží se sliznicemi a dýchacím systémem). Příroda a tělo vám jen poděkují.

Pijte vice.

Ekoista.cz

Ledové nápoje nás sice na chvíli ochladí, tělo ale zažije teplotní šok, ve výsledku nám bude ještě víc horko a budeme se víc potit.

Pro ochlazení totiž nejlépe funguje vlažný zelený čaj a neslazené nápoje pokojové teploty, nebo jen čistá voda s trochou mořské soli (pro doplnění minerálů, které ztratíme s potem).

Pozor ale na balené vody v plastech (včetně těch z “watercoolerů” v práci) – ve vedrech se vystavujeme ještě většímu riziku přemnožení bakterií. Z PET lahví navíc při vyšších teplotách se do nápojů uvolňují toxické látky.

Na léto se jako nikdy hodí vlastní bezodpadový nerezový filtr (doporučujeme značku Berkey) a termoláhev, která udrží nápoj dlouho chladný (např. značka Made Sustained)

Jezte méně.

salad

A především pokrmy s ochlazujícím účinkem pro tělo. (Nemyslíme tím kupované přeslazené nanuky. Zmrzlina chladí jen na chvíli, ta kupovaná je většinou kalorickou bombou s přidatnými látkami a bohužel plná utrpení –  z konvenčního mléčného průmyslu a palmových plantáží (naštěstí už jsou alternativy – vyzkoušejte recepty na domácí rostlinnou zmrzku od Vegan Fighter)

lemonDle ajurvédy a tradiční čínské medicíny, určité druhy ovoce a zeleniny pomohou tělu vyrovnat se s horkými teplotami. Nejlépe nás v létě ochladí:

Citrusy, meloun a okurka, máta, výhonky a klíčky (alfalfa, řeřicha, pšenice, pohanka, ječmen), čekanka, zelené saláty a různé druhy zelí, špenát, hrách, avokádo, ananasy, jahody, oregáno, meduňka, ibišek.

Ochlad’te tělo.

Stačí namočit do studené vody předloktí a stopy, dát na krk a zátylek na chvíli vlažný ručník nebo pytlík s kostkami ledu.

Zamezte průniku sluníčka a tepla do místnosti.

Zavřete okna a pokud to jde, zatáhněte tmavé neprůhledné záclony (nebo
žaluzie). Nezapomínejte větrat (nejlépe v ranních hodinách). Vytvořte průvan a
“nasávejte” vzduch z nejstudenější místností (severní strana budovy atd.)

Zpomalte.

Aktivní sport a fyzickou zátěž přenechte na brzké ráno nebo večer. Máte li volno, přes den načerpejte energií odpočinkem (jóga, siesta nebo příjemné rozjímaní na váš výběr).

forest-1256839_1920
Jste venku? Zůstaňte ve stínu a chládku.

Nejlépe v lese mezi stromy. Nebo v blízkosti vodopadu. Navíc to musí být nádhera!

Starý dobrý slamák na hlavu je vždy in a zabrání kolapsu z přehřátí.

Extravagantní a nevšední osoby mohou sáhnout po eko nástroji našich prababiček – vějíři :]

Prodyšné oblečení a obuv. 

ekoista

Nejlépe samozřejmě volnější letní trička a šaty z organických (a férových) látek. Nošení syntetiky v létě podporuje množení bakterií, my ale potřebujeme svěžest. Proto bio bavlna a len jsou zřejmě tou nejlepší dostupnou volbou pro období veder – chladí, sají pot, izolují tělo a nechávají ho při tom „dýchat”.

Nezapomínejme, že světlé oblečení odráží paprsky, tmavé je naopak přitahuje.

===

P. S. Nikdy nikdy nikdy

pesvautenenechávejte psa v autě. Nejsme jediní, kdo ve vedrech přežívá. I po mizerně malé době strávené v rozpáleném sluncem autě hrozí mu smrt z přehratí. I pokud se nám to nezdá jako potenciálně nebezpečné. Bud’te ohleduplní a zodpovědní.

Hezké léto!

 

Novopečené maminky, pozor!!!

Můžete se nevědomky dopouštět 10 prohřešků, které škodí miminkům, peněžence i celé planetě.

Příchod potomka na svět je spojen s velkou radostí, ale i nemalými finančními výdaji, konzumem a plýtváním.

Internetový průzkum společnosti Cord Blood Center (1), do kterého se zapojilo téměř 500 maminek, se věnoval jednorázovým a pravidelným měsíčním výdajům za péči a výbavu, které rodiče zaplatí před tím, než se první potomek narodí, a potom do prvního roku jeho života. Výsledek? 128 740 Kč.

Otázkou je, opravdu jsou všechny tyto výdaje nutné? Většinu doporučené „výbavičky“ miminka používají jen velmi krátce. Maminky se potom snaží věci prodávat na bazárcích a často zboží popisují jako „nevyužité“, „jako nové“, „nestihli jsme unosit“, „nevhodný dárek“, apod. Většina kosmetiky, jednorázových plenek, ale i oblečení na trhu obsahuje nebezpečné chemikálie. Spoustu potřeb pro naše ratolesti jde snadno a šetrně vyrobit podomácku, nemluvě o tom, že nákupem nepotřebných a neekologických věcí zvětšujeme i bez toho neúnosnou hromadu odpadu na skladkách.

hana

V tomto článku bychom se chtěli věnovat tomu, co opravdu pro dítě potřebujete, jak ušetřit a neničit životní prostředí. Autorka Hana Kalábová čerpá z vlastních zkušeností – je mámou tří dětí a věnuje se pomoci maminkám v nouzi prostřednictvím neziskové organizace Dobrotety.

10 ekoprohřešků, které škodí miminkům, peněžence i celé planetě.

  1. Jednorázové pleny

Jednorázové pleny představují jeden z největších pravidelných výdajů spojených s příchodem miminka na svět.  Průměrně je to 1100 Kč měsíčně. Za celé plenkovací období cca 25 tis. Kč za předpokladu, že se děti zbaví pleny velmi brzy. Podle studií dítě za plenkovací období spotřebuje v průměru 4 tisíce plen o váze odpadu větší než 1 tuna. Na skládkách se pak budou rozkládat až 500 let.

latkove-pleny-ekoistaŘešením mohou být moderní látkové pleny. Na rozdíl od těch v době naších mám se nemusí vyvařovat a žehlit, rychle schnou a používání je stejně komfortní jako u jednorázových plen. Nabízejí nejen velkou finanční úsporu, ale také větší komfort miminka, méně opruzenin a menší zahřívání genitálií chlapečků. Tím zásadním pro rozhodnutí používat látkové pleny je vysoký obsah chemikálií obsažený v jednorázových plenkách.

Pozn: Více o nebezpečí klasických jednorázových hygienických prostředků probíráme ve článku Pravda o nebezpečí tampónů

2. Vlhčené ubrousky

Ještě před pár lety je nikdo neznal a dnes už si život bez nich nedokážeme představit. Používáme je na utírání citlivých zadečků miminek, ale i na ušmudlanou pusinku či ručičky. Opravdu univerzální pomocník. Ale přečetli jste si někdy, co obsahují?

Podle dTestu se aktuálně v databázi nebezpečných výrobků uvádí 40 druhů vlhčených ubrousků – většinou se jedná o chemické nebezpečí. 

Mnohé maminky s nimi otírají dudlíky, hračky, nádobí, které pak dítě vkládá do pusinky. Látky obsažené v ubrouscích mohou způsobovat alergie a podráždění pokožky. 

Pozn. redakce: Navíc jde o toxickou zátěž organismu ženy a potomka, která nese s sebou riziko imunitních poruch a stojí za vznikem mnoha nemocí.

Na internetu můžete objevit i DIY vlhčené ubrousky bez zbytečné chemie, ale stále vytváříte velké množství odpadu. Navíc většina chemikálií ve vlhčených ubrouscích je právě proto, aby se ve vlhkém prostředí nemnožily bakterie a plísně. Pokud si je vyrábíme doma, tak jejich dlouhodobou bakteriální nezávadnost můžete jen těžko zaručit. 

A jak přebalovaly naše mámy? Prostě nám zadečky umývaly pod kohoutkem vodou, případně otřely namočeným hadříkem, který potom vypraly společně s plenkami. (V případě “bobků” není nic jednoduššího než vše otřít toaletním papírem a spláchnout do záchodu nestojí to ani korunu a neprodukujeme zbytečné odpady. Náklady na nákup vlhčených ubrousků jsou cca 100-200 Kč měsíčně.

3. Čisticí prostředky

clean-571679_960_720Věděli jste, že podle studie Greepeace & WWF se v pupečníhové krvi odebrané po porodu nachází průměrně 287 různých chemikálií, z čehož je 180 karcinogenních a neurotoxických?(6) A jak se tyto chemikálie dostanou do tělíčka ještě nenarozeného miminka, které ještě nemá dovyvinutou hemoencefalitickou bariéru, a co v něm napáchají? V těhotenství se zdravě stravujeme, nekouříme, nepijeme, ale koho by napadlo, že používání běžných čisticích prostředků, kosmetiky a prostředků osobní hygieny by mohlo škodit?

Během těhotenství a s příchodem miminka je vhodné běžné čisticí prostředky nahradit jejich přírodními a doma vyrobenými alternativami. Úklid celé domácnosti hravě zvládnete s octem, jedlou sodou, mýdlem, solí a kyselinou citronovou. Nejenže ušetříte spoustu peněz, ale také neprodukujete zbytečné obaly a nezamořujete vaši domácnost i životní prostředí spoustou zbytečné chemie. 

Pozn: Více o tom se dočtete ve článku Eko úklid bez chemie

4. Dětská kosmetika

baby-784607_960_720

Chemikálie z čehokoliv se snadno vstřebávají pokožkou miminka a dostávají se přímo do krevního oběhu a díky nedovyvinuté hemoencefalitické bariéře mohou působit toxicky i na nervový systém miminka. Ať už jsou to vlhčené ubrousky, krémy, aviváž, zbytky pracího prostředku či jiné chemikálie, které přijdou do styku s jemnou dětskou pokožkou. Mnoho dětí reaguje alergií či podrážděním.(8) Na pokožce přikrytím, např. jednorázovou plenkou, dochází ke zvýšení teploty pokožky, vyššímu prokrvení a tím i vyššímu vstřebání chemických látek pokožkou. Je to stejné, jako když si namažete mast na bolavé svaly a přikryjete igelitovým sáčkem, aby se rychleji a lépe vstřebala. Drogérie pro miminko stojí podle průzkumu 1 000 Kč na první rok. Osobně jsem utratila při prvním dítěti mnohem víc – musíte také počítat s tím, že některé výrobky vaše miminko nesnese a rovnou je vyhodíte. Nevybírejte lahvičku podle obalu s usmívajícím se miminkem, ale vždy pečlivě čtěte složení, které vám v mnohém napoví. Nejvíce se mi osvědčily přírodní oleje (mandlový, kokosový) k mazání celého těla i zadečku při přebalování.

Pozn.:  Fakta k zamýšlení:

Porota soudu v americkém státě Missouri nařídila společnosti Johnson & Johnson zaplatit odškodné 72 miliónů dolarů (1,76 miliardy korun) rodině ženy, která zemřela na rakovinu vaječníků. Právníci tvrdili, že nemoc souvisela s dlouhodobým užíváním pudru Baby Powder, píše BBC. Již od roku 2009 sdružení Kampaň za bezpečnou kosmetiku tlačilo na společnost Johnson & Johnson, aby nepoužívala u svých produktů některé složky. Po třech letech petic a hrozby bojkotem firma v roce 2012 souhlasila a loni přestala používat 1,4-dioxan a formaldehyd. Obě tyto složky jsou považovány za možné karcinogeny, píše britský deník The Guardian.  (Zdroj: novinky.cz)

O tipech na šetrnou dětskou kosmetiku jsme psali minule zde: Potřeby pro děti bez chemie

5. Šampon a mýdlo

Miminko nemá na hlavě ani jeden vlas, možná jemné chmýříčko a už mu mámy mydlí hlavu šamponem – samozřejmě speciálním dětským, vhodným od prvního dne, který v očích neštípe. Jemnou pokožku novorozence vysušuje i čistá voda, proto mnoho odborníků nedoporučuje koupat miminko každý den. Mnoho dospělých přešlo na populární „No poo“ bezšamponovou metodu. (9) U dětí je to snadné – dokud jim nezačnete vlasy mýt šamponem, tak se jim nemastí. Našim dětem vlasy myji pouze vodou a cca 1x měsíčně přírodním mýdlem. A jak vybrat správné dětské mýdlo? Opět čtěte etikety, věnujte pozornost složení, většina tekutých mycích prostředků obsahuje mnoho chemikálií a umělých parfémů. Nejvíce se mi osvědčilo přírodní tuhé mýdlo z kokosového nebo olivového oleje.

Pozn.: Přehled nebezpečných látek v kosmetice najdete zde: Tucet špinavců v kosmetice

6. Přebalovací podložky

Dnešní mámy k základní výbavě potřebují přebalovací komodu nebo alespoň speciálně tvarovanou přebalovací podložku. Nepromokavou přebalovací podložkou chráníme potah přebalovací podložky před ušpiněním během přebalování. Realita je taková, že se vám dítě při každém druhém přebalování po rozbalení plen vyčůrá a někdy i něco víc a je dobré být na to připraven. Přitom řešení je jednoduché – nepromokavá pratelná přebalovací podložka stojí tolik co jedno balení jednorázových podložek, které vydrží cca na týden. Stačí vám dva kusy a vydrží všem vašim dětem.

7. Kojenecká výživa

baby-472923_960_720Kojení je to nejlepší, co vašemu miminku můžete dát. Pokud kojení není možné, pečlivě pročítejte etikety kojeneckým výživ. V půl roce již miminkům jen mateřské mléko nestačí a přicházejí na řadu kaše a příkrmy. Zde platí, že nejlépe uvaříte miminku doma. Přesnídávku uvaříte během chvilky a máte jistotu, že v ní nejsou žádné chemické konzervanty a přidaný cukr. Instantní kaše jsou rychlé na přípravu, ale pokud jsou mléčné, obsahují i velké množství cukru a dalších látek. Pokud kupujete dětskou výživu, tak utratíte opravdu velké částky a váš odpadkový koš se bude plnit neuvěřitelnou rychlostí. Přitom jde vše zvládnout doma během chvilky a plnit znovupoužitelné obaly. Například děti milují novinku – přesnídávku do ručičky v pytlíčku s náustkem. Přesnídávky je v něm poloviční množství než v klasické skleničce, ale cena je dvojnásobná. Obal nelze kvůli směsi plastu a hliníku recyklovat. Naštěstí už lze koupit znovupoužitelné obaly na stejném principu, do kterého dáte doma uvařenou mňamku – dětem to bude stejně chutnat a nezatížíte životní prostředí.

8. Hračky

ducks-452485_960_720Hraček mají miminka obvykle příliš mnoho a miminka jsou přehnaně stimulována, až z toho mohou být plačtivé. Miminko touží především po doteku a mámině náručí místo značkové hrací hrazdičky, která hraje a bliká, až z toho oči přecházejí. Při uspávání touží slyšet mámin hlas při čtení pohádky či ukolébavku místo barevného kolotoče nad postýlkou a hromady plyšáků. Užitečné je houpací lehátko, které většinou miminku pomůže rychle usnout či ho zabaví a máma si může chvíli odpočinout nebo udělat potřebné domácí práce. Při výběru hraček bychom měli být opět na pozoru – plastové a gumové hračky mohou obsahovat velké množství chemikálií a děti si je dávají často do pusy. Je lepší koupit hraček méně, ale kvalitní. Spoustu hraček vám také daruje rodina a známí, kteří se na miminko přijdou podívat. Například plastové autíčko nemusí vydržet ani jeden den, když si s ním větší děti hrají. Často se některá část ulomí a vytvoří se ostrá hrana, o kterou se mohou zranit. Dřevěná autíčka jsou odolnější a mohou vydržet i pro další generace Nejlepší hračkou našich dětí jsou dřevěné kostky na vozíčku, se kterými jsem si hrála už já jako malá. Skvělé jsou také montessori hračky, které si doma vyrobíte samy z recyklovaných materiálů. Čím méně hraček děti mají, tím více musí zapojit fantazii, kreativitu či spolupracovat se sourozencem.

9. Desinfekce domácnosti

O škodlivosti desinfekčních prostředků již bylo napsáno mnoho. Především ty obsahující chlor škodí životnímu prostředí i všem v domácnosti, neboť dýchají výpary. Podívejte se na svůj čistič WC – je na něm namalovaný obrázek leklé ryby? To znamená, že škodí životnímu prostředí a neměl by se do něj dostat. A kam putuje voda z vaší záchodové mísy?

No jo, ale čistou domácnost chce mít přece každý, tak jak na to? Používejte parní čistič! Skvělý pomocník, který si rychle poradí s každou špínou. Úžasný je na zaschlou špínu od jídla i na mastnotu či vodní kámen. Další možností je roztok octu či peroxidu vodíku ve spreji.

10. Praní

Nové oblečení pro miminka byste měli minimálně 2x vyprat, abyste ho zbavili chemikálií z výrobního procesu. Perte v ekologicky šetrném pracím prostředku. Skvěle pere mýdlový sliz, ale pozor není vhodný na fleece (takže pokud máte látkové pleny s fleecovou separační vložkou, tak perte zvlášť). Jednoduché je také připravit si domácí prací prášek z prací sody a mýdla. Prací prostředek by měl být neparfemovaný. Nepoužívejte aviváž, která vytváří na textilu chemický potah, který se poté otíráním o kůži vstřebává do organismu. Místo aviváže si připravte roztok octu s vonným olejíčkem. Pokud máte sušičku, tak aviváž nemusíte používat vůbec. V prádlu před sušením přidejte látkový kapesník s 1-3 kapkami vonného olejíčku a prádlo vám po sušení bude krásně vonět vaší oblíbenou vůní.

Více o nebezpečí běžných prácích prostředků je zde: Špinavé triky reklamy na čistotu


Zdroje k tématu:

(1) http://www.damy.cz/index.php/finance1/investice/1490-kolik-stoji-pece-behem-tehotenstvi-a-vava-pro-miminko

(2) http://www.veronica.cz/?id=23&i=97

(3) https://www.youtube.com/watch?v=P7A2Yd_muQM

(4) https://www.youtube.com/watch?v=-3uM_Os_vC8

(5) https://www.dtest.cz/nebezpecne-vyrobky

(6) http://ekoista.cz/eko-uklid-bez-chemie/

(7) http://wwf.fi/mediabank/1093.pdf

(8) https://ireadlabelsforyou.com/hidden-ingredients-in-baby-wipes/

(9) http://ona.idnes.cz/pul-roku-bez-samponu-hairparada-dnj-/krasa.aspx?c=A150727_155925_krasa_brv

(10) https://mannamydlo.cz/blog/dezinfekcni-pripravky-bez-chemikalii

0 1

Ve dnech 18. – 24. dubna probíhá každoroční mezinárodní kampaň Real Nappy Week / Týden opravdových plen u nás, jejímž cílem je upozornit na možnost využití ekologických alternativ klasických jednorázových plen. Tzv. jednorázovky se na trhu objevily před několika lety a postupně zcela nahradily původní látkové plenky, ve kterých vyrůstala současná populace 30+.

Naštěstí se tento trend dostal ke svému bodu zlomu – a naštěstí mnoho ekologicky smýšlejících inovátorů započalo novou éru látkovek. V současné chvíli je na českém trhu obrovské množství plen vyrobených z látky – bavlny a biobavlny v nejrůznějších úpravách, bambusu, konopí. Rostoucí poptávka českých rodičů výrazně podporuje první české značky a dává vzniknout řadě dalších.

Výrobců látkových plenek je nepřeberné množství, stejně jako rozdílů v jejich kvalitě. S rostoucím zájmem veřejnosti se totiž rozšiřuje také spektrum látkovek, především o levnější varianty, které jsou určeny především pro ty rodiče, kteří se v plenkách příliš nevyznají anebo mají omezený finanční rozpočet. Úspora v tomto případě ale nefunguje – levnější plenky jsou vyrobeny z nekvalitních materiálů a tzv. “horkou jehlou”. Často protékají a nesají tolik, co jejich kvalitní předloha. Druhou nepříjemnou skutečností je materiál, ze kterého jsou vyrobeny – nejčastěji jde o umělá vlákna, která mají nízkou savost, rychleji se opořebují a hlavně – nejsou prodyšné.

Zapařování a podrážděný zadeček – vedlejší efekt jednorázových plenek tak nastává i teď. Přitom výhodou kvalitních látkovek je právě veliká prodyšnost a minimální podráždění. Odtud vyplývá potřeba informovat širokou veřejnost o prověřených značkách, které zaručují skutečně kvalitní a ekologickou plenu.

“Kromě všeobecné osvěty je právě toto úkolem ankety Plena roku, která každoročně probíhá v návaznosti na již zmíněný Týden opravdových plen. V ní spotřebitelé hlasují pro jimi nejvíce oblíbené plenky, a tak dochází k vynikajícímu zhodnocení jak českých, tak zahraničních značek,” říká Lucie Harnošová z Brány k dětem, která tuto anketu spoluorganizuje.

Na co si tedy dát pozor?

Bavlněné pleny, často právě v “původním” provedení – utkané do reliéfu kostiček se čtvercovým tvarem jsou nejvíce rozšířeným typem plenek a dají se sehnat v mnoha obchodech. Je proto dobré si uvědomit, že jsou často bělené (tradičně chlorem) a vyrobené z konvenční bavlny, tudíž se nejedná o ekologický výrobek. Stejně tak i modernější AIO (all in one) plenky lze na mnoha místech koupit v provedení velice levném – jak použitím materiálů, výrobou i samotným zpracováním. Takže se možná zdají cenově dostupnými, ale mohou protékat, nejsou prodyšné a materiály jsou zcela umělé – takže nefungují tak, jak by měly.

Jaké jsou tedy ty nejvíce ekologické pleny?

ImseVimse-logo-grayCelý systém výroby a distribuce, stejně jako interní a externí vztahy jdou ruku v ruce s vysokým etickým a přírodě přívětivým standartem. Ekologické certifikované materiály jsou pak samozřejmostí. Příkladem mohou být pleny švédské značky ImseVimse, která sídlí v historickém městě Visby, zařazeném mezi památky UNESCO. Značka klade velký důraz nejen na kvalitu materiálu (biobavlna s certifikací GOTS) od prověřených dodavatelů, ale také na pracovní podmínky v místech, kde se vyrábí. A to je hlavně v Litvě, která je severskými značkami velice oblíbená, a také v Turecku. Dodavatelé jsou pod kontrolovaným dohledem a ImseVimse se každoročně několikrát ujišťuje, že výrobci plní dané normy pro ekologičnost, kvalitu a pracovní podmínky.

 

Pokud se vrátíme k produktům samotným – biobavlněné výrobky jsou buď bělené kyslíkem anebo s originálními potisky splňujícími parametry pro Öko-tex certifikát. Jako mnohé další severské značky také ImseVimse dbá na co nejmenší ekologickou stopu, proto se stále staží výrobu plen optimalizovat tak, aby ekologická zátěž byla co nejmenší. Využití větrné elektrárny, znovupoužití beden a krabic, faktury v elektronické podobě nebo recyklovatelné obaly vyrobené ze 100% FSC certifikovaného papíru jsou již samozřejmostí. Narozdíl od dob dávno minulých, kdy existovaly jen bílé čtverce, jsou současné plenky vizuálně velmi atraktivní a jejich design promyšlený do sebemenšího detailu. Řada výrobců myslí na jakékoliv možné podráždění pokožky, proto věnují velkou pozornost umístění švů, zpracování částí vystavených největšímu tlaku (při ležení, batolení se) a také vždy nahrazují klasické kovové patentky umělými.

Kvalitní plenky mají vyšší hodnotu, vyšší koeficient CPW (Cost Per Wear), často vystačí pro dvě i více dětí a i poté, co přestanou sloužit svému účelu, není problém pro ně najít nové využití.

“Tento globální trend zodpovědného podnikání se naštěstí začíná promítat i v Čechách. Mnoho firem vyrábějících dětské plenky i další předměty denní potřeby začínají chápat nezbytnost ekologického hlediska a také více přemýšlejí o místě, kde vyrábět, což opětovně (pomalu, ale jistě) obnovuje českou textilní tvorbu,” dodává Lucie, jejíž podnikání právě řadu českých výrobců podporuje.

Autor: Veronika Alexová

0 0

Nepřeberné množství novinek, trendů a inspirace pro zdravé tělo i duši nabídne jarní Festival
Evolution, který proběhne ve dnech 18. – 20. března 2016 na Výstavišti v pražských Holešovicích.
Návštěvníci najdou pod jednou střechou vše, co souvisí se zdravým životním stylem, od nákupů
přes ochutnávky a poradny až po festivalové programy pro celou rodinu.

Čtyři stovky stánků s novinkami

Na festivalu se sejdou čtyři stovky tuzemských i zahraničních vystavovatelů, kteří na svých stáncích
nabídnou nejnovější produkty zdravé výživy, bio potravin, přírodní kosmetiky nebo praktické
ekologické vychytávky pro domácnost. A stranou nezůstanou ani novinky z oblasti výchovy a
osobního rozvoje nebo témata, která vám umožní nahlédnout do sfér mimo každodenní realitu.
Vystavovatelé pro letošek slibují nejen „žhavé“ novinky, ale také mnoho ochutnávek a speciální
veletržní slevy.

Tři dny nabité programem

Festival Evolution to jsou především tři dny doslova nabité programem, ve kterém svá témata
představí více než 150 českých a zahraničních osobností. Na festivalu se představí lékaři zastupující
konvenční či celostní medicínu, prostor dostanou praktici alternativní léčby a dojde i na osvědčené
rady našich babiček. Výživoví poradci se zaměří na správnou výživu, profesionálové z oblasti
kosmetiky doporučí, které přípravky zvolit a ekonadšenci se podělí o nápady, které jsou nejen šetrné
k přírodě, ale pomohou i uspořit výdaje na domácnost. Tím ale program zdaleka nekončí –
mezinárodní koučové poradí, jak naplno využít svůj potenciál, psychologové se podívají na naše
vztahy a pedagogové představí nejnovější trendy vzdělávání pro děti i dospělé.

Kdo na festivalu vystoupí?

V programu se představí přes 150 osobností. Dorazí i Brandon Bays, která díky svému odhodlání i přístupu k životu porazila rakovinu. Swami Gajanand bude přednášet o tom, jak můžeme bojovat proti stresu jógou. O osobním rozvoji a našem skrytém potenciálu budou mluvit Jan Mühlfeit nebo David Kirš, co je skvělého na dnešní době prozradí Antonín Baudyš a s novou metodou vlastního osobního rozvoje vás
seznámí Jakub Střítezský. Mnoho přednášek se bude věnovat zdravé stravě, můžete se těšit například na Margit Slimákovou, Petra Fořta, Annu Struneckou, Rudolfa Zemka nebo Pavla Klouda. Na festivalu nebude chybět Gabriela Filippi a v poněkud netradiční roli se představí Jana Paulová, která bude mluvit o projektu na záchranu slepic.

V hlavní roli zdravý životní styl

Odborníci z řad lékařů a výživových poradců se zaměří na zdravou stravu a zdravý životní styl a
doporučí nám mimo jiné, jak se vyhnout rizikům současného způsobu stravování. Odborníci, kteří se
zaměří na kvalitu a složení potravin a dalších výrobků, nám poradí, jak se vyznat v etiketách, jak
rozeznat opravdu kvalitní výrobky a jaké mají zdravotní přínosy či rizika výrobky, které běžně
kupujeme. Nejen pro ty, kteří hledají novou inspiraci do kuchyně, jsou určeny přednášky a besedy o
různých výživových směrech. Ke zdravému životu neoddělitelně patří i pohyb a na Festivalu Evolution
tak budou k vidění ukázky cvičení, které posilují tělo i mysl. Návštěvníci bez ohledu na věk, váhu či
zkušenosti si budou moci zdarma vyzkoušet jógu pro dospělé i pro děti, taiči, indický tanec, atd.

„Touha po zdraví je přirozenou vlastností a všichni stojíme o informace o tom, co je zdravé. Stále častěji kupujeme zboží, které je ohleduplné ke zdraví i k přírodě, podrobněji se zajímáme o původ a složení produktů, které kupujeme. Cílem našeho festivalu představit co nejširší nabídku v tomto segmentu a poskytnout relevantní informace z více pohledů. I proto máme podtitul ´Festival, který vám nasadí brouka do hlavy´“
-Ctirad Hemelík, zakladatel Festivalu Evolution.

Osahat, ochutnat, přivonět si, vyzkoušet

Obě sekce, prezentační i programová, jsou neoddělitelné a vzájemně se podporují – o čem se v rámci
programu bude mluvit, to je možné si rovnou vyzkoušet, osahat, ochutnat nebo si přivonět. Na
festivalu nebudou chybět ani poradny z různých oborů; kosmetiky, ekologie, vztahů, rozmanitých
druhů léčení atp. Zajímavé budou také workshopy, které představí různé metody osobního rozvoje,
výchovných metod nebo ukázky cvičení, které posilují tělo i mysl. Návštěvníci bez ohledu na věk, váhu
či zkušenosti si budou moci zdarma vyzkoušet jógu, meditační techniky, taichi, indický tanec, atd.
Vše, co by Vás mohlo o festivalu zajímat, najdete na webových stránkách www.festivalevolution.cz.

Festival Evolution pozvánka

program festivalu: zde
seznam vystavovatelů: zde
fotogalerie: zde

Milujeme advent. Na pouličních trzích září světýlka, voní svařák a je slyšet cinkání zvonečků … nebo to možná pan prodejce seká rybí hlavy u stánku?

Naložena do kádí, umačkaná, umučená, lapající po vzduchu, přes několik týdnů nekrmená stvoření, odkázaná být symbolem křesťanského svátku pro věřící nebo jen společensky naladěné milovníky tradic a hostin. Utrpení kapra je paradoxním popřením všeho, pro co se modlíme, a proč vlastně zapalujeme svíčky na adventním věnci. Zraněné ryby, dusící se v igelitce na cestě do vany s chlorovanou vodou – aby se staly zábavou pro děti, než budou laicky a podomácku zabity, často ze zvědavosti. Mlčenliví martyři kouzelné doby adventního konzumu.

To, že ryby nekřičí, neznamená, že nejsou schopny pociťovat bolest a strach. Možná to jsme my, lidé, kdo je není schopen slyšet, vnímat a pociťovat soustrast.

Pouliční masakr kaprů není až tak prastará česká tradice, aby se z toho stalo dogma pro celou budoucí existenci našeho národa. Zvyk dát si kapra na Štědrý den k nám doputoval z nedalekého Rakouska až v 19. století. Tradice smažit kapra v trojobalu má bezmála 70 let. Co asi jedli Češi po staletí?

Ryby se totiž na stolech našich předků na štědrovečerní tabuli prakticky nevyskytovaly. Jedly se především polévky a luštěninová jídla – hrách či „pučálka“, houbové omáčky, čočka, „kuba“, sušené a vařené ovoce, krupičné a kukuřičné kaše polité medem nebo sirupem. Taková prostá a skromná jídla (vícero různých menších pokrmů na stole) zaručovala strávníkům hojnost na celý příští rok. Ryby byly nejprve záležitostí bohatých měšťanů. Mezi venkovany a nižšími vrstvami obyvatelstva se tento zvyk rozšířil až po první světové válce. K jeho popularitě přispěla především nízká cena kapra z velkochovu a dobová záliba ve smažených (a tučných) jídlech. A máme tu každoroční vánoční marketing o tradicích kapříků “jako za starých časů”.

Takové kádě, plné polomrtvých ryb, každoročně přinášejí hojnost a štědrého ježíška v první řadě majitelům “kaprobyznysu”. A my jsme byli poučeni schovávat si šupiny pod talíř…

Letos, než si stoupnete do fronty pro tradičního vánočního kapra a budete se těšit na pohodu svátků ve svátosti a pokoře, zeptejte se především sami sebe – přiblížím se Bohu, jestli někomu odepřu svobodu a vezmu život? Vejde do mého domu klid a mír, pokud nemám soucit se živými bytostmi? Smím prosít o milost, dokud sám způsobuji utrpení a bolest? Patří vůbec násilí ke křesťanskému svátku?

Ryba jako taková je symbolem našeho náboženství. Oslavte prosím letošní Vánoce symbolicky – s perníčky ve tvaru rybky a se schovanou mincí místo pravých šupin. Efekt pro hojnost to má stejný, ale dopad na karmu nezanedbatelný.

Stáhněte si krásný kalendář pro rok 2016 s mandalovými omalovánkami pro uvolnění a duševní pohodu!

Věděli jste, že dle nových výzkumů omalovánky pro dospělé dokážou uvolnit stejně jako jóga? Pomáhají tak tělu odbourat stres a snížit psychické nápětí. Obrázky meditativních mandal pomohou v relaxaci a sebepoznání, berte je jako příležitost k odpočinku a objevování svého kreativního Já.

Kalendář má celkem 14 omalovánek a obsahuje státní svátky pro rok 2016. Budeme rádi, pokud si kalendář vytisknete oboustranně na recyklovaný papír (formát A4) a odkaz na tuto stránku s pdfkem ke stažení nasdílíte dál.

Nádherné a šetrné svátky přeje redakce portálu Ekoista.cz.

mandalovy-kalendar-nahled

Stáhnout kalendář v .pdf

0 0

Na svátek dušiček se těším každý rok. Ne proto, že mi chybí kostlivci a cukrovinky. Spíš proto, že to je den, kdy si můžu dovolit tak trochu “ujet” a dát prostor vlastní tvořivosti. Vždyť Halloween není jen o vydlabaných dýních – tuto skvostnou zeleninu raději použiji celou do oblíbených receptů.

Nepotřebujeme furt dokola nakupovat plastové dekorace z obchodu. Rozhlédněme se po vlastní domácnosti – co vše se dá přetvořit na strašidelné, stylové nebo roztomilé ozdoby? Staré děravé punčocháče, hliníkové dózy, lahve, kartony, obaly, kousek roušky nebo talíř s jídlem na stole, staré svetry, obrazové rámy, zbytky látek a provázky – i z obyčejných věcí se dá vykouzlit neobyčejná atmosféra, i Tim Burton by záviděl! Dejme šanci věcem, které již odsloužily. Třeba se i ve vašem domě skrývají Halloweenské skvosty?

Nápady, jak na domácí upcyklační Halloween party:

Pro domov jako z pohádky nemusíte utrácet tisíce. Navodit útulnou podzimní atmosféru ve vaší domácnosti dokážou poklady a dary, které nasbíráte na procházce lesem nebo na vlastní zahradě – šišky, větvičky, kůra, mech, jeřabiny a šipek, kaštany, žaludy a samozřejmě pestré barevné listí.

Rustikální a milý venkovský vzhled interiéru dodají svícny, okrasné dýně, pletené košíky, mísy s jablky – přidejte trochu teplých oranžových tónů a rezavých detailů, které rozzáří každou místnost a příjemně naladí. Nejen k Vánocům, ale I k podzimu patří vůně skořice, hřebíčku a pomeranče – provoňte si domov sušeným ovocem nebo potpouri s kapkou pravého esenciálního oleje.

Zapojte do hry i věci, kterým chcete dát druhý život – staré svetry, nádobí a květináče, prázdné plechovky a sklenice, venkovní nářadí, korkové zátky, provázky.

Vytvořte si neobyčejný příběh ze zdánlivě obyčejných věcí – dekorujte a inspirujte se přírodou.

Zdroje obrázků:  1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8, 9, 10, 11, 12

Děti (i dospělí) milují si s ní hrát, modelovat z ní různé předměty a postavy, vymýšlet pak pro ně příběhy… Bohužel modelína koupená v obchodech nemá dobrou pověst: je plná chemie a často obsahuje ingredience, které mohou být při pozřetí toxické a jedovaté.

Některé kupované chemické modelovací hmoty mohou obsahovat těžké kovy, PVC nebo např. ftaláty, zdraví škodlivé při vdechování a při styku s kůží.

Tak proč si modelovací hmotu jednoduše nevyrobit doma? Je levná, 100% přírodní a vydrží zhruba 6 měsíců.

Recept na domácí modelínu

Ingredience
1 hrnek hladké mouky (lze i polohrubé)
1 hrnek horké vody
půl hrnku soli
2 kávové lžičky jedlé sody (nebo kypřícího prášku)
1 kávová lžička rostlinného oleje (olivového, slunečnicového, řepkového…)
několik kapek potravinářského barviva (modré, červené, zelené, růžové…) podle vašich představ.

Náš tip:

Barvit se dá i št’ávou z mrkve nebo prášku kurkumy s vodou (žlutá barva), št’ávou z mladého ječmenu, špenátu nebo libovolné sušené listové zeleniny (zelená), pro fialovou barvu použijte borůvky nebo šťávu z červeného zelí, do červena modelovácí hmotu obarví šťáva z řepy nebo malin atd.

Příprava
Do kastrolu dejte mouku, sůl a jedlou sodu.
Za stálého míchání přidejte vodu a olej.
Zahřívejte, dokud hmota nezhoustne. Když se začne odlepovat od hrnce, stáhněte z plamene.
Až se hmota dostatečně zchladí, pořádně ji uhněťte.
Rozdělte modelínu na malé kousky, přidejte barviva a pokračujte v hnětení, dokud nebude barva všude rovnoměrně.
Hotovou modelínu můžete skladovat několik měsíců v chladu uloženou v neprodyšném obalu.

Vyzkoušejte popřípadě i tento recept na modelínu bez zahřívání:

(zapněte si ve videu titulky a automatický překlad do češtiny)

Tento recept je opravdu velmi jednoduchý na realizaci a domácí modelína perfektně nahradí tu z obchodu. Navíc je 100% přírodní, ekologická a bezpečná. Nemusíte se bát, pokud ji děti náhodou dostanou chut‘ ochutnat.

Přejeme veselé tvoření!

Domácí modelína

Snídaně vždy byla, a doufám bude, mým ranním rituálem. Dopřát si chvilku na vychutnávání kávy a nějaké dobré pomazánky, na to nedám dopustit.

Tentokrát jsem si celozrnný žitný chleba z bio pekárny potřela raw pastou z bio meruňkových jader značky Sun&Seed. Zbývalo k tomu přidat pár bio meruněk a snídaně plná slunce a živin byla na světě.

U meruňkových jader se mi vždy vybaví léto, dovolená, zahrada, ale také moře, italské sušenky Amaretti biscotti a takové to rozjímání v hamaku – nasládlá chuť kouzelného nicnedělání s mírně nahořklými mandlovými tóny blížícího se konce prázdnin.

Zaručený požitek pro chuťové polštářky nejen pro vitariány. Jejich bohatá výživová hodnota vás doslova pohladí po duši a vyhladí pokožku – jadérka z organicky pěstovaných meruněk jsou nabitá antioxidanty – vitamínem E a Céčkem, B1, hořčíkem, draslíkem, železem, proteiny a „dobrými tuky“. Navíc působí zásaditě, odkyseluje tkáně a navozuje v těle rovnováhu. Pravě to, co v naší toxické moderní době potřebujeme.

sun2

S takovou zdravou pastou si léto můžeme dopřávat i mimo sezónu – meruňková jadérka si zachovávají všechny živiny díky šetrnému rozemletí na kamenech tradičním mechanickým způsobem za studena v řemeslných výrobnách Sun&Seed.

Její chuť ocení především milovníci domácích oříškových másel. Dobře se bude hodit i do různých lahůdkových pomazánek – jemně osolená se špetkou chilli nebo třeba nasladko s kakaem a datlovým sirupem, natřená na raw krekry nebo semínkové chlebíčky, jako topping na müsli, apod. 

Bonus pro ženy: pasta z meruňkových jader skvělé poslouží i jako 100% přírodní peeling a anti-aging maska na vrásky :) Vždyt‘ co je bezpečné sníst, je dobré i pro pokožku!

sunseedO produktech značky Sun&Seed jsem již hodně slyšela – jsou vychvalovány mezi příznivci kvalitního „živého“ jídla, nabitého vitamíny, enzymy a tou správnou energií organicky a s láskou vypěstovaných plodin. V nabídce kromě bio raw pasty z meruňkových jader nebo konopných semínek také najdeme například tahini z černého sezamu, ocet z divokých granátových jablek, za studena lisované oleje a mnoho dalších laskomin. Vše v co nejpůvodnější podobě – tak, jak je stvořila matka Příroda.

fgfV České republice se dá celý sortiment Sun&Seed sehnat v internetovém obchůdku feelgoodfamily.cz, kde se jako zákazník budete cítit dobře, jako v rodině. Majitelé pečlivě vybírají kvalitní raw, bio a vegan dobroty, dbají o dobré vztahy a věří, že plně výživná rostlinná strava je tou správnou cestou ke zdraví a vitalitě. Navíc mají dobrou nabídku eko drogerie, na zvířatech netestované přírodní kosmetiky, rostlinná krmiva pro zvířata nebo třeba knihy o zdravém životním stylu.

Léto bude bez otravných much o mnoho lepší! Objevte s námi, jak jednoduše odpudit mouchy, aniž byste se museli neustále stříkat chemikáliemi proti hmyzu. Představujeme vám několik přírodních repelentů, jejichž výroba je velmi snadná a levná. Všechny potřebné ingredience určitě najdete u vás doma. Výroba jednoho repelentu by vás neměla vyjít dráž než 25 Kč!

VODA A MINCE V UZAVÍRATELNÉM SÁČKU

Repelent

Tohle je s určitostí nejjednodušší a nejlevnější odpuzovač much – opravdu to bude stát jen pár korun. Stačí, když naplníte uzavíratelný zipový sáček vodou a vhodíte do něj 4-5 mincí, třeba dvoukorun nebo centů, které vám zbyly z dovolené. Může to znít zvláštně, ale mouchy se bojí všeho, co mohou vnímat jako velké množství vody a navíc je odraz slunečních paprsků z vody a mincí dezorientuje. Zavěste sáček na verandu, k oknu nebo na strom ve vaší blízkosti a mouchy vás už nebudou otravovat.

OLEJE Z KOKOSU A CITRONOVÉ TRÁVY

Repelent

Zbavte se much směsí těchto dvou olejů. Přidejte 20-30 kapek oleje z citronelly (citrónová tráva) k jednomu a půl hrnku kokosového oleje. Pořádně vše smíchejte a nakonec tím naplňte plechovky či jiné menší nádoby. Rozmístěte si je libovolně venku, abyste se účinně zbavili náporu much.

KLUBKA BAVLNY, VANILKOVÝ EXTRAKT A MÁTA

Repelent

Následující repelent je trošku těžší na výrobu, ale zaručeně funguje. Dejte dvě menší klubka bavlny do hlubší zavařovací sklenice. Přidejte zhruba čtyři polévkové lžíce vanilkového extraktu a zbytek sklenice zakryjte lístky máty. Nakonec to vše zakryjte kouskem prodyšné látky (např. gázy) a upevněte. Tato metoda je tak účinná, že se k téhle skleničce přírodního repelentu moucha nepřiblíží, ani kdyby vedle bylo to nejsladší ovoce.

VODKA A HŘEBÍČEK V ROZPRAŠOVAČI
Repelent-mouchy
Místo drahých repelentů plných chemikálií vyzkoušejte jednoduchou směs vodky a hřebíčku (případně levandule) v rozprašovači. Rozptylte ji kolem problematických míst a vychutnejte si příjemný večer bez hmyzu.

JABLEČNÝ OCET
image
Další extrémně levná zbraň proti mouchám je jablečný ocet. Vlijte jablečný ocet do zavařovací nebo normální sklenice a otvor uzavřete potravinovou fólií. Nakonec pár krát propíchněte fólii a rozmístěte všude, kam potřebujete. Jablečný ocet funguje jako neviditelná hradba proti mouchám.

ČESNEK, SKOŘICE A CAYENSKÝ PEPŘ
Repelent
Jiný trik, jak ochránit váš domov proti tomuto vlezlému hmyzu, je směs sušeného a rozemletého česneku, skořice a cayenského pepře (nebo chilli). Jednoduše smíchejte všechny sypké ingredience a rozprašte směs kolem dveří a oken.

ESENCIÁLNÍ OLEJE V ROZPRAŠOVAČI
Repelent
Tato metoda je velmi podobná té s vodkou, ale zde nepotřebujete mít doma alkohol. Naplňte půl rozprašovače vodou a druhou půlku octem. Přidejte zhruba 15 kapek esenciálního oleje na výběr: účinné jsou máta, citrónová tráva, levandule nebo eukalyptus. Poté směs rozstříkejte u vás doma nebo na terase a mouchy se ani nepřiblíží.

STARÉ A POŠKRÁBANÉ CD
Repelent
Stejně levný a možná ještě levnější trik než s vodou a mincemi. Jednoduše pověšte staré CD na strom ve vaší blízkosti. Může vám to připadat divné, ale je známo, že mouchy odpuzují odrazy a odlesky na CD!

Neváhejte sdílet představené domácí repelenty i s vaším okolím, zlepšíte tím mnoha lidem prázdniny.


Zdroje informací:
http://www.realfarmacy.com/hacks-effectively-rid-flies/ , http://greensypants.com , http://www.thedabblist.com/diy-homemade-fruit-fly-repellent/ , http://www.smragan.com/2011/11/20/my-favorite-spray-bottle/ ,
http://myusefulideas.com/cayenne-pepper-keeps-pests-away/ ,
http://knpr.org/knpr/2014-07/how-protect-fruit-trees-birds ,

http://summer.littlethings.com/fly-repellent-under-one-dollar/

Mnoho lidí z pavouků má strach, shledává je odpudivými nebo prostě považuje za symbol neuklizené domácnosti a špatné hygieny. Přestože jsou tyto osminohé potvůrky občas užiteční, netěší se skoro žádné oblibě. Pokud i vy nemůžete pavouky v domě snést, přijdou vám vhod přírodní způsoby a triky bez chemie, které je zaručeně odpudí.

lemonMísta, kterými vám do domu lezou pavouci, navoňte citronem. Můžete potřít dveřní obruby a okenní rámy citronovou slupkou, nebo na ně nastříkat naředěnou citronovou šťávu.

kastanPavouci nemohou vystát vůni kaštanového dřeva. Můžete tedy buď rozestavět větve, listy nebo kaštany po vašem domově, nebo vylouhovat kaštany a nálev poté nechat vypařit. Nebo třeba jen do každého kaštanu udělat několik děr, nebo ho překrojit napůl, vůně se tak lépe uvolní. Můžete také vyzkoušet esenciální olej z jírovce mad’alu (kaštan koňský).

skoriceProvoňte dům skořicí. Zapalte si doma skořicovou vonnou svíčku, nebo skořicový olej. Pavouci vůni skořice nesnáší, takže by se měli vašemu domu vyhýbat.

rajceVůně z listů rajčete je další věc, kterou pavouci v domě nemohou snést. Pokud pěstujete rajčata, stačí natrhat pár lístků a rozmístit je po vašem domově.

mintTaké čerstvá máta odpuzuje pavouky. Stačí, abyste rozmačkali pár lístků čerstvé máty mezi prsty a vložili je do prodyšného pytlíčku (jako jsou sáčky na čaj nebo gáza). Poté už jen rozmístěte sáčky na strategická místa (rohy, okna, dveře…).

Říká se, že pavouci nesnášejí vůni máty a jakmile ji ucítí, utečou opačným směrem.  Pokud nemáte rádi mátu, vyzkoušejte eukalyptus nebo tea tree oil.

cajovnikDalší trik: smíchejte bílý ocet s pár kapkami esenciálního oleje z čajovníku. Poté směs rozprašte nebo nechte odpařit.

Připravte si roztok octa a kokosového oleje. Nalejte si tento roztok do rozprašovače a nastříkejte ho na místa, kde se vyskytují pavouci.

Můžete také do rohů postavit jenom mističky s octem, které budou pavouky odpuzovat. Samotný zápach octa by k tomu měl stačit.

Výhoda všech těchto zákroků je, že jsou velmi levné a úplně ekologické. Díky tomu neriskujete znečištění ovzduší ve vašem interiéru, a nikoho nemusíte vraždit :)

A pokud se pavouků bojíte dotknout a odnést do zahrady, zajímavým řešením je chytač Spider Catcher. A je to!

Muž, který sázel stromy je novela z roku 1953 o síle ducha od francouzského spisovatele Jeana Giona.

Příběh je vyprávěn z pohledu mladého muže, který se vydává na pouť do pustých francouzských alpských zákoutí. Zprvu popisuje bezútěšnost a nehostinnost těchto končin. Po několika dnech v pustině nemohl najít vodu a když už ztrácel naději, narazil na pastevce ovcí, který mu pomohl a u kterého pak přenocoval. Vyzařoval z něho klid a vyrovnanost. Jmenoval se Elzéard Bouffier.

I když pastevec mluvil jen málo, dozvěděl se od něj o stavu lidí, kteří žili ve zdejších roztroušených vesnicích. Samota a obtížnost života v té pustině je doháněla až k šílenství. Dozvěděl se od něj také, že pastevec kdysi žil na statku, než ztratil jediného syna a ženu. Od té doby žije sám v malém kamenném domě a sází stromy. Sázel je každý den, v pustině, kde předtím nebylo nic. Každým rokem jich vzešlo tak asi deset tisíc. Sázel duby, buky i břízy.

Vyprávějící muž pak odešel a o rok později vypukla 1. světová válka, ve které bojoval pět let. Po návratu z vojny se rozhodl vypravit se opět do oněch krajů. Když se opět setkal s Elzéardem Bouffierem, zjistil, že už nechová tolik ovcí, ale má včely, protože ovce okusovaly mladé stromky, a také, že se vlastně o válku vůbec nestaral – sázel stromy. Díky jeho usilovné práci už rostl krásný les, díky kterému se tam opět začala vracet vláha a život. I když se potýkal s mnohými zklamáními a nezdary (všechny vysazené javory uhynuly), ve své činnosti neochvějně pokračoval dál.

Postupem času si lidé z okolí zvykli na změny a přičítali je přírodě. Les se postupně rozrostl do několika desítek kilometrů a dokonce se na něj přišla podívat i úřední komise, která nakonec dala tento „přírodní les“ pod ochranu státu.

Stromy byly pak ohroženy za 2. světové války v roce 1939 – jezdilo se totiž na dřevný plyn, naštěstí ale byly příliš daleko od silniční sítě, aby se vyplatilo je pokácet.

Díky úsilí tohoto muže se kraj změnil k nepoznání – příroda se obnovila, vrátili se tam lidé a začali opět normálně žít.

Příběh dokazuje, že skromností a vytrvalou a neúnavnou pílí dokáže člověk – jednotlivec velké věci – dosáhne užitečného naplnění svého života: pomoci přírodě a ostatním lidem.

Polský umělec  Pawel Kuczynski se vypořádává s problémy dnešní doby po svém. Ať už se jedná o globální problémy anebo osobní démony lidí, naostří barevnou tužku a pustí se do díla. Prostřednictvím satiry komentuje současné sociální, hospodářské a politické dění; zabývá se závažnými tématy, jako je chudoba, úmrtnost, znečištění, dětské práce či moc médií.

Ač je téma sebehlubší, dokáže jej s neuvěřitelnou lehkostí ztvárnit do karikatury. Kontrast vážnosti tématu a lehkosti ilustrací dělá jeho práce velmi zajímavé, podnětné a provokující. Nutí k zamyšlení. Problémy, se kterými jsme všichni obeznámeni, směle vytrhne z kontextu a nutí nás podívat se na celou věc z naprosto jiného úhlu tak, abychom se každý zamysleli nad svou vlastní rolí v dané problematice.

Jako nováček mezi karikaturisty získal za rekordní počet ocenění v mezinárodních soutěžích cenu Svazu polských karikaturistů. Od roku 2004, kdy se začal věnovat satirickému kreslení, totiž obdržel přes 100 ocenění a vyznamenání.

16571010-R3L8T8D-800-1299071842_drawings_80

16570810-R3L8T8D-800-PawelKUCZYNSKIPolandpaint-L

16570110-R3L8T8D-800-3204-934x

16569160-R3L8T8D-800-6c359f8fac1aedda6fc614166a6d998d

16568810-R3L8T8D-800-image38

16568610-R3L8T8D-800-Pawel_Kuczynski_02

16568260-R3L8T8D-800-PaweKuczyski--64

16568060-R3L8T8D-800-img_l

16567960-R3L8T8D-800-pawel-kuczynski-22

16567760-R3L8T8D-800-9

16567660-R3L8T8D-800-ECA

16567310-R3L8T8D-800-82de6595b28393278f06415bb0ff72c9

16566910-R3L8T8D-800-pawel101

16566210-R3L8T8D-800-936d951af34ae61729d66eaef54fb24a

16565610-R3L8T8D-800-Satiric-illustrations-Pawel-Kuczynski-01

16565360-R3L8T8D-800-Pawel_Kuczynski_Drawings_87

16564610-R3L8T8D-800-e343ba671cd016f4ad8ef2b8945d8032

16564410-R3L8T8D-800-comment_1Bx5Qk5GzjL02ikLqQKb86ujmuvp89t9

 

Alicja Zmyslowska je mladičká polská fotografka, která odjakživa zbožňuje psy. Svou lásku ke čtyřnohým mazlíčkům spojila s vášní k fotografování, čímž vdechla život mnoha nádherným emotivním portrétům. Fotografie nezobrazují jen roztomilé chlupáče v dokonalé krajině, ale především dávají vyniknout jejich osobnostem a emocím. Zachycují totiž psí duše. Zvěčňují prchavé okamžiky a svědčí o tom, že i psy mají své nálady. Napadlo vás někdy, nad čím asi přemýšlejí, co prožívají, po čem touží?

0 0

Květen a červen jsou měsíce, kdy se rodí srnčata. Srny je nejraději „pokládají“ v lukách, které jim poskytují přehledný prostor a dobrý úkryt pro jejich mláďata. Květen a červen jsou měsíce, kdy do luk najíždí zemědělská technika a začíná senoseč. V některých lokalitách jde však spíš o srnoseč. Mnoho srnčat se dá přitom zachránit jednoduše a levně. Prostě se den před sečením loukou projde člověk. Srny chtějí pro svá mláďata klidné místo a po takovém vyrušení si své potomky odvedou jinam.

Okolnosti jsou však pro srnčata mimořádně nepříznivé. Příroda je vybavila instinktem, který jim v případě nebezpečí velí se přikrčit. Jako ochrana před liškou to funguje, protože srnčata nemají žádný pach a pokud je liška „nezmerčí“, mají vyhráno. Jako ochrana před sečením to nefunguje vůbec.

Někdy sečení luk také začíná v době, kdy mláďata ani nejsou schopna sama poodejít. „Situaci zhoršuje i moderní zemědělská technika, která louku poseče opravdu velmi rychle,“ říká myslivecký hospodář Luboš Hajný. Podle jeho zkušeností jsou v některých lokalitách ztráty ohromné. Pokud se sejde z pohledu srnčat nevhodný termín seče na srnami oblíbené lokalitě, může zahynout i 80 % mláďat.

Teoreticky by se to dít nemělo. Zákon zemědělcům předepisuje předem oznámit provozovateli honitby, kdy bude probíhat senoseč. A myslivci pak mají povinnost lokality projít a srny vyplašit. Samotný zemědělec má používat plašící zařízení. Někteří zemědělci ale o své povinnosti nevědí nebo ji ignorují, a někdy ani neví, že jejich louka je místo, kam srny rády chodí pokládat mláďata. K zemi přikrčeného srnčete si z kabiny traktoru nemusí zemědělec pak vůbec všimnout.

A jak tvrdí Matouš Horák z Malostatku Blatiny, který se aktivně věnuje záchraně srnčat, potíž je i s myslivci, kteří svou povinnost také plní málokdy a do luk prostě nevyrazí.

senosec

Kvůli neutěšenému stavu na českých lukách vznikl nápad, který se během posledního roku přeměnil ve webový projekt Senoseč, který má být oficiálně představen v pátek 22.5. Senoseč má všem – zemědělcům, myslivcům, ale i obyčejným lidem – pomoci jednoduše chránit srny před žacími lištami.

I bez webového portálu je ochrana srn jednoduchá jako procházka. Srny nechávají svá mláďata schovaná v louce a zpovzdálí je pozorují (takže to, že najdete v louce „opuštěné“ srnče je v pořádku. Přečtěte si, kdy potřebují „nebohá“ mláďata lidskou pomoc a kdy ne). Srny chtějí pro svá mláďata klid. „Stačí se před sečením po louce jednou dvakrát projít. Není potřeba křičet, ani máchat rukama. Prostě se projít po louce,“ říká Matouš Horák. A pokud se srnám po „jejich“ louce někdo párkrát projde, raději si svá mláďata odvedou jinam.

Jak říká Horák, srny na svá mláďata dohlíží skoro 24 hodin denně, ovšem z bezpečného úkrytu, vzdáleného do 200 m. Rizikové jsou tedy louky přiléhající k hustým křovinám, lesu nebo remízkům. A samotná srnčata jsou podle jeho zkušenosti ukryta tak do 100 m od kraje louky.

Luboš Hajný dodává, že srny lze chránit i různými plašičkami, například instalací tyče s bílou polystyrenovou deskou. Jasná bílá barva je pro srny rušivá. Podobně může fungovat zavěšený kus alobalu. Jak však upozorňuje Luboš Hajný, je tu i několik ale. Toto „zneklidňování“ má smysl jen den, dva před sečí. Srny časem svá mláďata opět přivedou zpátky.

Matouš Horák varuje, že život srnčat mohou ohrozit nevycvičení a neposlušní psi či neopatrní lidé tím, že se srnčete dotknou a předají mu svůj pach. V takovém případě srna mládě opustí.

Do záchrany srnčí životů se může zapojit každý. Je dobré se předem domluvit s místním zemědělcem či mysliveckým spolkem a ve vhodný čas vyrazit projít se louku.


Autor:  Martin Mach Ondřej, ekolist.cz

Dosud jsme o následcích globalizace psali v docela kritickém slova smyslu. Než nám došlo, že vlastně sedíme ve skandinávské kuchyni z Ikea a za stolem, vytesaném z ukrajinského dřeva a pak následně made in China, si vychutnáváme arabskou pomazánku z cizrny a sezamu jménem hummus. Nebo možná tureckou? Odkudkoliv prokazatelně pochází, hummus dnes vládne světu. A svět mu podlehl, oblíbil si ho a pozměnil dle svého.

A stejně jako nejde analyzovat pravou lásku, abychom nenarušili její kouzlo, nelze ani rozebírat, proč je hummus tak dobrý. Pro skeptiky však máme v kapse pár racionálních důvodů. Hummus není jen lahodný, je ještě docela zdraví prospěšný. Hurá!

Hummus má velký obsah železa, vápníku, vitamínu C, kyseliny listové a vitamínů skupiny B. Díky cizrně má vysoký obsah bílkovin a vlákniny. Zasytí a dodá energii před tréninkem, a díky vláknině ještě zhubnete. Tato „královna luštěnin“ je velmi důležitá ve stravě vegetariánů a veganů, malých dětí, sportovců nebo také těhotných žen. Je bezlepková a dopřát si ji mohou alergici, celiaci a lidé trpící poruchami imunity.

Bio sezamová pasta tahini obsahuje mnoho zdraví prospěšných látek, jako například vysoké množství vitamínu E, vitamíny B1, B2, B3, B5 a B15. Je bohatá na minerály, jako jsou například fosfor, draslík, zinek, lecitin, hořčík a železo. Je zdrojem esenciální kyseliny methioninu, obsahuje údajně dokonce více bílkovin než většina ořechů. Je zdrojem dobrých nenasycených tuků, neobsahuje cholesterol a je rozhodně méně kalorická než běžné omáčky a majonézy.

Navíc tahini je označována za jeden z nejlepších zdrojů vápníku (a vy ještě pijete kravské mléko?).

Sezamová pasta tahini pomáhá při detoxikaci jater, zabraňuje anémii, je snadno stravitelná, obsahuje vysoké množství nenasycených tuků a je vhodná při hubnutí. Doporučuje se také při onemocnění sliznice, nehtů, vlasů, pomáhá udržovat zdravou kůži, zvyšuje imunitu a zlepšuje látkovou výměnu.


Je na čase si hummus „naordinovat“ a zapsat si ho na denní menu. Variací, jak si ho dát, je nespočet. Hummus není jen výborná pomazánka na chleba, pitu a raw krekr. Použijte ho jako dip na křupavou zeleninu, jako omáčku pro wrapy nebo třeba toping na ovoce (cože?).

Zkrátka toho dokáže víc a neustále překvapuje, kolik toho o hummusu ještě nevíme. Naučme se, jak na to.

cizrna

Cizrna je grunt 

  aneb trojí způsob, jak na cizrnový základ 


Pro “chef kuchaře”

2 šálky cizrny namočíme na 12 hodin do studené vody. Druhý den ji zhruba 2 hodiny vaříme doměkka v mírně osolené vodě se špetkou jedlé sody. Scedíme a vychladíme (trochu vody z vaření necháme stranou, použijeme ji později pro zředění hummusu).

Pro laiky

Pokud se nám do zdlouhavé přípravy nechce, koupíme konzervu již uvařené cizrny v nálevu. Sterilovanou cizrnu stačí omýt, nechat odkapat a je ihned k použití.

Pro lenochy

Použijeme instantní cizrnovou mouku, kterou smícháme s trochou vody do konzistence kaše.

 

A teď jdeme do akce, HUMMUS SAPIENS. Co si tak dát….


Hummus klasický

hummus-klasicky-recept

Ingredience
2 šálky cizrny, šťáva z 1 citronu, 2 lžíce tahini, 4 lžíce olivového oleje, 1 dl vody z cizrny, 2- 3 lžičky římského kmínu, 3 stroužky česneku, mořská sůl, pepř, čerstvý koriandr.

Postup
Cizrnu, olivový olej, česnek, pastu tahini a citronovou šťávu rozmixujeme. Podle potřeby přidáme odloženou tekutinu, v níž se cizrna vařila. Hummus podle chuti osolíme a opepříme, necháme půl hodiny odležet v ledničce. Těsně před podáváním ho pokapeme olivovým olejem, posypeme mletou paprikou a obložíme snítkami koriandru.


CURRY-chlovka

(hummus do 5 minut i bez mixeru)

kari-hummusIngredience
Šálek cizrnové mouky, 1dc vlažné vody, šťáva z 1 citronu, půl šálku tahini, 2-3 lžičky kurkumy, 3 stroužky česneku, mořská sůl, pepř, mletý koriandr, chilli papričky.

Postup

Cizrnovou mouku rozmícháme s trochou vlažné vody do konzistence kaše. Přidáme tahini, kurkumu, česnek a citronovou šťávu. Vše ještě jednou zamícháme. Hummus podle chuti osolíme a opepříme, vmícháme kmín a mletý koriandr. Posypeme drcenými chilli papričkami.

 


Řepný hummus

hummus-repaIngredience

2 šálky cizrny, šťáva z půlky citronu, 250 g vařené nebo pečené červené řepy, 3 lžíce tahini, 2 lžíce olivového oleje, 1 dl vody z cizrny, 1-2 lžičky římského kmínu, 3 stroužky česneku, mořská sůl, pepř, sezam.

Postup

Česnek, pastu tahini, citronovou šťávu, cizrnu a řepu rozmixujeme dohladka. Můžeme zkusit přidat i kůru z citronu. Podle potřeby přidáme odloženou tekutinu, v níž se cizrna vařila. Hummus podle chuti osolíme a opepříme, případně přidáme víc citronu, tahini nebo vody. Necháme alespoň 30 minut odležet v lednici. Těsně před podáváním ho pokapeme olivovým olejem a posypeme sezamovými semínky, nebo obložíme snítkami koriandru.


Thajský kokosový hummus

tajsky-hummusIngredience

2 šálky cizrny, šťáva z půlky limetky, 2 lžíce tahini, 1 lžíce olivového oleje, 1 dl vody z cizrny, 2 -3 lžičky thajské červené kari pasty, 3 stroužky česneku, 1-3 hrnku tučného kokosového mléka, mořská sůl, pepř, čerstvý koriandr, sezam.

Postup

Cizrnu, česnek, pastu tahini, limetkovou šťávu, kari pastu a kokosové mléko rozmixujeme dohladka. Můžeme zkusit přidat i kůru z limetky. Podle potřeby přidáme odloženou tekutinu, v níž se cizrna vařila. Hummus podle chuti osolíme a opepříme, a pokud bude potřeba, přidáme víc limetkové šťávy, tahini nebo kokosového mléka. Těsně před podáváním ho pokapeme olivovým olejem a posypeme sezamovými semínky, nebo obložíme snítkami koriandru.


Olivový hummus

tapenada-hummusIngredience

2 šálky cizrny, šťáva z půlky citronu, 2 lžíce tahini, 2 lžíce olivového oleje, 1 šálek oliv bez pecek, 1 stroužek česneku, mořská sůl, pepř. 

Postup

Cizrnu, česnek, olivy, pastu tahini a citronovou šťávu rozmixujeme dohladka. Podle potřeby přidáme odloženou tekutinu, v níž se cizrna vařila. Hummus podle chuti osolíme a opepříme, dle potřeby přidáme víc citronové šťávy a tahini. Necháme alespoň 30 minut odležet v lednici. Těsně před podáváním ho pokapeme olivovým olejem nebo posypeme nasekanými olivami.


Veg pesto hummus

Pesto-HummusIngredience

2 šálky cizrny, šťáva z půlky citronu, 1/2 šálku nasekané čerstvé bazalky, půl šálku piniových oříšků, 3 lžíce tahini, 2 lžíce olivového oleje, 1 dl vody z cizrny, 1/3 šálku lahůdkového droždí, 3 stroužky česneku, mořská sůl, pepř. 

Postup

Na pánvi krátce osmahneme piniové oříšky (1-2minuty), odložíme stranou. Cizrnu, česnek, olivy, pastu tahini, bazalku, piniové oříšky, citronovou šťávu a droždí rozmixujeme dohladka. Podle potřeby přidáme odloženou tekutinu, v níž se cizrna vařila. Hummus podle chuti osolíme a opepříme. Těsně před podáváním ho pokapeme olivovým olejem a posypeme nasekanými piniovými oříšky.


Dýňový hummus s harissou

dynovy-hummusIngredience

1/2 pečené dýně hokkaido (asi 2 šálky dužiny nakrájené na kostičky), 2 šálky cizrny, šťáva z 1 citronu, 2 lžíce tahini, 1 lžíce koření harissa, 4 lžíce olivového oleje, 1 dl vody z cizrny, 2-3 lžičky římského kmínu, 3 stroužky pečeného česneku, mořská sůl, čerstvý koriandr.

Postup

Česnek a dýni opékáme v troubě předehřáté na 180-200C po dobu 45 minut. Necháme vychladnout. Cizrnu, harissu, pastu tahini a citronovou šťávu rozmixujeme spolu s dýní a česnekem dohladka. Podle potřeby přidáme odloženou tekutinu, v níž se cizrna vařila. Hummus podle chuti osolíme. Těsně před podáváním ho pokapeme olivovým olejem, posypeme špetkou harissy a obložíme snítkami koriandru.


Hummus s pečenými paprikami

pecena-paprika-hummusIngredience

2 šálky cizrny, 2 pečené papriky, šťáva z 1 citronu, 2 lžíce tahini, 4 lžíce olivového oleje, 1 dl vody z cizrny, 3 stroužky česneky, mořská sůl, pepř, čerstvý koriandr, červená cibule, pažitka a sezam (na ozdobu).

Postup

Papriku rozpůlíme, očistíme od zrníček a dáme opékat do trouby, dokud dužina nezměkne. Vyndáme a necháme trochu vychladnout. Cizrnu, česnek, pečené papriky bez slupek, pastu tahini a citronovou šťávu rozmixujeme dohladka. Podle potřeby přidáme odloženou tekutinu, v níž se cizrna vařila. Hummus podle chuti osolíme a opepříme. Těsně před podáváním ho pokapeme olivovým olejem, posypeme nasekanou pažitkou, červenou cibulí, sezamem nebo obložíme snítkami koriandru.


Hummus – medvědí pochoutka

hummus-medvedi-cesnekIngredience

2 šálky cizrny, 1 šálek nasekaného medvědího česneku, šťáva z 1 citronu, 2 lžíce tahini, 2 lžíce olivového oleje, 1 dl vody z cizrny, 1 stroužek česneku (volitelné), mořská sůl, pepř, sezam.

Postup

Cizrnu, medvědí česnek, pastu tahini a citronovou šťávu rozmixujeme. Podle potřeby přidáme odloženou tekutinu, v níž se cizrna vařila. Hummus podle chuti osolíme a opepříme, necháme půl hodiny odležet v ledničce. Těsně před podáváním ho pokapeme olivovým olejem a posypeme sezamem.


Středomořský hummus se sušenými rajčaty

susena-rajcata-hummusIngredience

2 šálky cizrny, 1/4 šálku sušených rajčat, šťáva z 1 citronu, 4 lžíce tahini, 1-2 lžíce olivového oleje, 1 lžíce rajčatové pasty, 1 dl vody z cizrny, špetka lžičky římského kmínu, 1-2 stroužky česneku, mořská sůl, pepř, čerstvý koriandr.

Postup

Cizrnu, rajčatovou pastu, nakrájená sušená rajčata, pastu tahini a citronovou šťávu rozmixujeme. Podle potřeby přidáme odloženou tekutinu, v níž se cizrna vařila. Hummus podle chuti osolíme a opepříme, přidáme špetku kmínu a necháme půl hodiny odležet v ledničce. Těsně před podáváním ho pokapeme olivovým olejem.


Avokádový hummus

guacamole-hummusIngredience

2 šálky cizrny, šťáva z půlky citronu, 1 zralé rozmačkané avokádo (bez pecky), 2 lžíce tahini (volitelné), 3 lžíce olivového oleje, 1 dl vody z cizrny, špetka římského kmínu, drceného koriandru a chilli koření, 3 stroužky česneku, mořská sůl, čerstvý koriandr, 1 rajče.

Postup

Cizrnu, avokádo, česnek, pastu tahini a citronovou šťávu rozmixujeme. Hummus podle chuti osolíme a dochutíme kořením. Těsně před podáváním ho pokapeme olivovým olejem, posypeme mletou paprikou a obložíme snítkami koriandru. Dle sezony doporučujeme vmíchat na kostičky nakrájené čerstvé rajče. 


Veg parmigiano hummus

veg-syr-hummusIngredience

2 šálky cizrny, šťáva z 1 citronu, 2 lžíce tahini, 1 šálek kešu oříšků, 1/2 šálku zeleninového vývaru, 1/2 šálku lahůdkového droždí, 4 lžíce olivového oleje, 3 stroužky česneku, mořská sůl, pepř nebo chilli, bylinky.

Postup

Nejdřív v mixeru nahrubo rozmixujeme kešu. Pak přidáme cizrnu, česnek, pastu tahini, droždí, zeleninový vývar, citronovou šťávu a vše rozmixujeme dohladka. Hummus podle chuti osolíme a opepříme. Těsně před podáváním ho pokapeme olivovým olejem a posypeme bylinkami.

 


Oříškovo-čokoládový hummus

hummus-oriskovyIngredience

1,5 šálku cizrny, 1/4 šálku arašídového nebo libovolného oříškového másla (nejlépe domácího mandlového), 1/4 šálku javorového sirupu, 3 lžíce neslazeného mandlového mléka, 2 lžíce raw kakao prášku, špetka vanilky.

Postup

Všechny ingredience rozmixujeme v kuchyňském robotu dohladka. Necháme odležet v ledničce během 1-2 hodin a servírujeme nejlépe s křížalami z čerstvých jablek, raw krekry, datlovými sušenkami. 


Zdroje informací a inspirace: wikipedie.org, soucitne.cz, ohsheglows.com, marthastewart.com, gourmandelle.com, elephantjournal.com, hummusapien.com

V Německu jsou již přesvědčení, že budoucnost bude rostlinného původu – co se týče naší stravy, oblékání, medicíny i obnovitelných zdrojů. Důkazem toho je veletrh Veggie Expo, který nedávno proběhl v bavorské metropoli. Již druhým rokem shromáždil pod jednu střechu příznivce rostlinné výživy, etického nakupování, udržitelného životního stylu a nového „otevřeného“ myšlení.

Právě tato témata vládla letošnímu ročníku, a tak návštěvníky čekaly přednášky s otevřenou diskuzí:

  • Proč milujeme psy, jíme prasata a oblékáme krávy? Úvod do karnismu
  • Jak vzbudit zájem o veganskou výživu u dětí a mládeže
  • Tajemství Ajurvedy pro zdraví a štíhlou linii
  • Převoz zvířat v Evropě
  • Diagnóza rakovina – prevence a alternativy chemoterapie
  • Aktivní záchrana moří
  • Hlavní výhra – zdraví, nebo kolik stojí život
  • Denně o jedno sousto víc veganissimo – pro aktivní život, energii a zdraví
  • Artritida a artróza – prevence a léčba
  • Veganský život – aktivní záchrana zvířat
  • Projez se ke zdraví
  • Veganská výživa pro sportovce
  • Je naše budoucnost rostlinná?
  • Veganství není religie. Cesta k realistické etice.

V kinosálu zájemci mohli zhlédnout snímky „Das Geheimnis der Bäume“ (Tajemství stromů), „Plastic planet“ (Plastová planeta), „Vanishing of the bees“ (Zánik včel), „Live and let live“ (Žij a nech žít), „Earthlings“ (Pozemšt’ané).

Pozornost rozhodně opoutala i kuchařská show a kurzy vaření. U plotýnky letos stáli mistři veganské gurmánské kuchyně jako Sebastien Copien, Marvin Schwanthaal, Niko Rittenau nebo Gita Vadhwana.

A samozřejmě se hodně nakupovalo a degustovalo. A věřte nám, bylo se po čem poohlédnout.

Řekni mi, kdo je tvým stylistou…

Na veletrhu byl představen široký výběr netestované veganské kosmetiky, obuvi a oblečení – navíc v bio kvalitě a fair trade, což nás potěšilo ještě víc. To, co si před X lety nikdo nedokázal ani představit, se dnes stalo realitou. Móda a pěkné věci již nemusí automaticky znamenat utrpení zvířat na „fabrikách smrti“, stahování kůže krav, psů nebo hadů zaživa, zamoření přírody pesticidy během pěstování konvenční bavlny nebo podíl na zvětšení chudoby v zemích „třetího světa“ –  jen proto, že jsme zvyklí nakupovat „hodně a levně, tady a ted‘ “… Naštěstí to jde už i jinak. Vždyť nejen každodenní ranní, ale i etická otázka začíná pravě výběrem „co na sebe“.

Zaujala zejména nabídka bio textilu s veganskou tematikou od vídeňského obchůdku Muso Koroni, boty z rostlinné kůže nebo recyklovaných materiálů od značek Wills a Vivobarefoot.

A protože nikdy není pozdě naučit se novým poznatkům, do knihovny správného herbivora rozhodně přibyly tyto průvodce veganským a vitariánským způsobem života.

Jíst zvířata je včerejškem

Veletrh Veggie Expo se chlubil nejen přehlídkou produktů stvořených na míru přívržencům veganské výživy, ale také pestrou nabídkou pro všechny zájemce o “alternativní” stravování. Potkali jsme značky Vitalia, Govinda, Veggy FRIENDS, SmileFood, MyEy nebo již u nás známý Veganz.

Nechyběly pochopitelně sojové, pšeničné nebo luštěninové výrobky a nahrážky masa. Pobavily i hlášky a slogany typu „Nejsem svině, jsem sejtan.“

Ať má život šťávu

Docela pestře byla zastoupena živá strava. „Rawfoodisti“ tak mohli nejen ochutnat nespočet smoothie a nechat své chuťové bunky posoudit neobvyklé kombinace příchutí a přísad, ale i „živě“ otestovat, osahat a odnést si domů nové modely odšťavňovačů značek Omniblend, Bianco, Vitamix, Revolutionblend a dalších.

A teď to nejlepší na závěr.

Na Veggie Expo jsme ochutnali něco, co slovy zkrátka popsat nejde. Doufáme, že si sami dokážete představit, jak chutná … baobab. My jsme neměli ani představu. Chutná totiž pokaždé jinak, ale jedna vlastnost provází každé sousto. Je totiž návykový a nemá obdoby. Dužinu plodu stromu, který sahá do výšky 25 metrů, můžete vychutnávat nasladko, naslano, natvrdo a natekuto, nebo třeba na tělo… Plody baobabu jsou léčivé a nabité výživnými látkami a antioxidanty. No nekup to!

Čokoláda není hřích, ale něco podmanivého na ní přece jen bude… Co tím myslíme, pochopí člověk, který měl tu čest poznat pravou RAW čokoládu. Nebo si ji dokonce vyrobit sám. Jednička s hvězdičkou pro nabídku z fair trade dílny Lovechock a pro sadu na výrobu domácí veganské čokolády Chocqlate.

Všemu ale vévodila lahodná veganská zmrzlina z datlí, pistáciového mléka a ovoce značky iceDate – prvního německého bio vegan zmrzlinářství. Bez cukru, bez kravského mléka, bez umělých přísad. Bez krutosti, bez éček a nesmyslů, bez výčitek svědomí. Barevné kopečky lákaly labužníky a nás dokázaly opravdu dojmout. Takový malý ledový zázrak pro všechny, kdo věřili, že to vše bude jednou možné. Že nabídka konečně zareaguje na vzrůstající poptávku po etických alternativách a společně jednou dokážeme vybudovat lepší svět. Že si budeme konečně moct vychutnat léto, aniž by tele plakalo po své mamince – konečně mu už nebudeme krást mléko a ani krávě život.

Umění, které osvobozuje

Seznamte se s Rolandem Strallerem, bavorským kreslířem, který razantním stylem řekne více než tisíce slov, a položí palčivé otázky, na které občas není až tak snadné odpovědět. Kde se prolíná hranice mezi dětskou láskou ke zvířatům a lhostejností k jejich utrpení? Měli by lidoopi dostat lidská práva? Máme morální právo zabíjet pro jídlo? Proč podporujeme rasismus na talíři?

Digitální koncept „HUMAN ANIMALS“ mapuje druhovou nadřazenost a lidskou aroganci, dává půdu pro zamyšlení – kam lidstvo doopravdy směřuje.

„Věřím na svět, ve kterém bude vážným zločinem zneužívat vnímající bytosti, mučit je a zabíjet. Věřím na veganský svět, kde všichni pozemšťané žijí svobodně svůj život,“ říká autor, který působí již od roku 1999 jako nezávislý veganský umělec, a vášnivě bojuje proti speciesismu a za osvobození zvířat na zemi.

Protože zvířata mají práva

Své stánky na Veggie Expo měly i lokální organizace a nadace na ochranu zvířat. Návštěvníci veletrhu se tak mohli aktivně zapojit a podpořit třeba azyl pro hospodářská zvířata Endlinghof a místní mnichovský spolek na ochranu zvířat Tierschutzverein Muenchen, dozvědět se více o projektu Sea Sheperd – záchranářích mořských živočichů, a také se stát novými členy Vebu (Vegetarierbund) – svazu vegetariánů a veganů Německa. Každým dnem podle zpráv Vebu přibývá 2 000 lidí, kteří se zřekli utrpení na talíři. Jen tak dál.

Veni, vidi, veggie

Z Mnichova a Veggie Expo jsme si odvezli koš dobrot a spoustu dojmů a inspirací. Neviděli jsme žadné hippie, ale novou generaci „praktických“ Bavořanů v mladším až středním věku, kteří si prostě uvědomili, že utrpení zvířat ke svému vitálnímu životu vlastně nepotřebují, a rozhodli se ten svůj nový život postavit na rostlinách a etice, ne na kostrách živočichů. Kvůli vlastnímu zdraví a dobrému pocitu, a kvůli všem těm zvířatům, jejichž jména neznáme.

DSC07271

S Pavlínou se známe přes různé akce na záchranu psů a deštných pralesů.  Milá a křehká, tato mladá žena je opravdový bojovník nejen slovem a transparentem, ale i svými činy.  Její záchrana zvířat a životního prostředí začíná především na talíři: Pavlína je vegankou. A svými sportovní výkony a osobním příběhem vyvrácí naruby nejrozšířenější mýty a pověry o bílkovinovém deficitu a „podivném“ veganském životním postoji.

– Pavlínko, jak dlouho jsi už vegankou a co tě k tomu přivedlo? Proč se vlastně lidé jako jsi ty stávají vegany? Je ohled na zvířata nejčastější a hlavní důvod, nebo mívají vegani i jiné motivace?

Vegankou jsem rok a čtvrt, před tím 13 let vegetariánkou a vedly mě k tomu etické, ekologické a zdravotní důvody. Také a hlavně velká láska ke zvířatům, úcta ke všemu živému, pokora a obdiv k naší planetě.

Lidé se stávají vegany z nejrůznějších důvodů, tím nejčastějším asi bývá etické hledisko. Být veganem ve smyslu stylu stravování znamená konzumovat výhradně potraviny rostlinného původu, tedy vyloučit ze svého jídelníčku veškeré živočišné potraviny jako je maso, mléko, mléčné výrobky, vejce, ale  i třeba med. Vegani se nechtějí podílet na utrpení nevinných zvířat, je to určitá forma protestu. Jsou přesvědčeni, že člověk nemá právo zvířata vykořisťovat, mučit je v naprosto nevyhovujících podmínkách ve velkochovech a následně je krutě zabíjet. 

Vegani odmítají a odsuzují třeba fakt, kdy se narozené tele těsně po porodu odstaví od matky a lidé pak pijí mléko určené pro něj.  Nezavírají oči ani před týráním slepic v halových nebo klecových chovech, kde jsou slepice namačkané v kleci sotva o velikosti papíru A4, nikdy nemají možnost ani roztáhnout křídla, vidět denní světlo, nadechnout se čerstvého vzduchu. Slepice většinou ve věku 18 měsíců musejí zemřít, jsou nacpané do kamionu a odvezené na jatka, protože přestávají v době přepeřování snášet podle norem, přesto že by mohly žít dalších mnoho, mnoho let a snést ještě spoustu vajec.

Veganům není lhostejné, jak se zachází s vepři při kastracích, kdy vše probíhá za plného vědomí bez možnosti umrtvení. Vegan protestuje proti předsudkům a tradicím, které tu byly, například vánoční zabíjení kaprů nebo velikonočních jehňat. Neznamená to totiž, že když tu nějaké tradice kdysi byly, že musí být správné.

Být veganem není ale jen o jídle, je to určitý životní styl a filozofie. Nesouhlasíme s myslivostí, rybolovem, cirkusy, ZOO, kožešinovým průmyslem  – a z toho plyne náš odmítavý postoj k používání výrobků z kůže, hedvábí a vlny. Veganům také není lhostejný výběr kosmetických a drogistických přípravků. Dbají na to, aby nepodporovali testování zvířat v laboratořích a vybírají si kosmetiku netestovanou na zvířatech ( u nás s certifikátem CPK, v zahraničí se jedná o několik organizací udělující certifikace, např. EcoCert, NaTrue, Ecocontrol/BDIH atd. Pomocné značky, které lidem mohou se v netestovaných kosmetických přípravcích lépe zorientovat jsou i znak Vegan a symbol králíčka).

Ještě jedným důvodem proč se lidé stávají vegany může být i přesvědčení, že odmítání živočišné stravy v jakékoliv podobě je prospěšné pro naši celou planetu, protože živočišný průmysl je z velké části odpovědný za znečišťování životního prostředí. Nejen odpadem z výroby, znečištění povrchových vod, ale také zabíráním stále větších ploch na pastvu a tím například kácením pralesů. Další hlavní příčinou devastace deštných pralesů je i pěstování palmy olejné. Plantáže pro její pěstování vznikají vykácením a vypálením původního porostu deštných pralesů, což má bohužel nedozírné následky nejen pro ekologii, ale i pro zvířata, která v pralese doposud žila. Pokud budou dál lidé podporovat a kupovat výrobky, kde je palmový olej ( pečivo, těstoviny, sladkosti, chipsy, mýdla, šampony a ve spoustě dalších výrobků někdy i bohužel ve výrobcích zdravé výživy), tak obrázek deštného pralesa, kde jsou orangutáni, papoušci, giboni, zoborožci, tygři, sloni, ale i spoustu vzácné flóry, uvidíme už jen v encyklopediích a atlasech. Dnešní pohled na deštné pralesy je bohužel žalostný. Zbytky překrásného, původního deštného pralesa uvidíme už jen v národních parcích nebo na vzdálených, těžko přístupných místech, kde se platí vstupné. Jinak jen všude palmové plantáže.  Vegan si je také vědom toho, že plocha půdy určená pro pěstování krmiva pro pastvu zvířat by nasytila spoustu hladovějících lidí v rozvojových zemí…. a těch důvodů je daleko víc, proč se člověk stává veganem.

– Moc pěkně jsi to popsala. Takže vegan není jen ten, kdo nejí maso, sýry, ryby nebo vájíčka , ale také ten, kdo se dívá dál na ekologické dopady svých nákupních rozhodnutí –  jako třeba výběr netoxických pracích prášků pro záchranu mořských živočichů nebo sušenek bez palmového oleje a tofu z nemodifikováné soji, protože chce chránit zvířata Amazonie. 

Přesně tak.

- Jaké byly pro Tebe začátky veganství a jak reagovala rodina a blízké okolí? Nesnažili se tě partner a přátelé „stáhnout zpět“ ke konvenčnímu stravování? 

Začátky veganství pro mě nebyly obzvlášť těžké, vzhledem k tomu, že jsem k veganství přecházela z vegetariánství. Časem jsem ztratila i chuť na mléčné výrobky a plně je nahradila rostlinnými alternativami, které mi i daleko víc chutnají. Rodina i partner reagovali veskrz pozitivně, možná chvilková skepse tam ze začátku byla. Mysleli si, že to bude jen takové krátkodobé poblouznění :-) a já se vrátím zpět k vegetariánství. Měli obavy, abych nestrádala po nutriční stránce, aby mému tělu nic nechybělo. Teď už je to v pohodě, všichni můj životní styl berou jako samozřejmost, respektují mě a třeba při rodinných oslavách nám se synkem automaticky připravují veganskou stravu. 

vegan rozhovor (1)
Se synem Tomáškem

- Říkala jsi, že vychováváš dítě vegansky. Jak se k tomu postavili babička s dědečkem, nebo třeba i pediatr? Setkáváš se s reakcí, že synovi veganstvím škodíš? 

Ano, svého synka vychovávám vegansky a vedu k veganství. Moc bych si přála, aby měl stejně jako já rád přírodu, zvířata, život. Ukazuji mu cestu, po které kráčím a jednou, až bude dospělý si sám vybere, jestli půjde dál se mnou nebo se vydá svou cestou. Rozhodnutí bude na něm. Už jako maličký dostal na výběr, co se týče stravy. Třeba živočišné jogurty a vajíčko odmítal, živočišné mléko ho zahleňuje, tak nevidím důvod proč mu to násilně vnucovat. Má rád stravu, kterou konzumuji i já a to mě strašně moc těší a hřeje u srdce. Máme spolu hodně společného :-), už od miminka se mnou jezdil krmit toulavé kočičky a pejsky, máme doma také pejska, zvířátka má moc rád. Babička s dědečkem se k našemu rozhodnutí vést synka vegansky postavili pozitivně. Vidí, že není důvod k obavám, když si jejich vnouček vede po zdravotní stránce dobře a to samé pediatr, synek prospívá, tak není žádný problém. 

- Často slycháme, že veganství je nějaké striktní omezování v jídle, až psychologické sebepopíraní. Hodně lidí si automaticky představí, že vegani jedí jenom sóju a bylinky na louce. Jak jsi na tom vlastně s jídelníčkem?

To je pravda, také jsem se s takovými názory na veganství setkala :-), ale tak to vůbec není. Žádné omezování v jídle. Vždyt‘ rostlinná strava je tak rozmanitá, pestrá a bohatá! Nikdy jsem si na jídle nepochutnala a netěšila se z něho tak jako nyní.  Navíc obsahuje zdraví prospěšné tuky, takže nejsou vegani tak ohroženi civilizačními chorobami jako lidé konzumující živočišné tuky.  Po veganské stravě nebudete mít problém s únavou po jídle, která může nastat po konzumaci živočišných a těžkých pokrmů. Právě naopak, je to strava, která vám dodá energii, sílu a udržuje vaše tělo vitální a v perfektní kondici. Jen musí člověk vědět jak na to a co do svého jídelníčku zařadit, aby jeho organismus nestrádal. Není to ale těžké  a člověk se do toho velmi rychle vpraví a pak už si vytváří jídelníček automaticky. Jen třeba u mého synka jsem v tomto směru hodně zodpovědná a jídelníček mu sestavuji na více dní dopředu, aby měl ve stravě vyvážený poměr všech důležitých živin a jeho malé tělíčko se správně vyvíjelo a bylo zdravé.  Dokonce může veganská strava mnoho lidí i vyléčit. Já jsem toho důkazem, kdy díky veganské stravě se mi upravila hladina cholesterolu, která před tím dosahovala docela rekordního čísla a neklesala ani v době, kdy jsem konzumovala vegetariánskou stravu.  Takže mohu říct, že mě veganská strava zachránila před užíváním nebezpečných léků na snížení cholesterolu, které mi lékaři chtěli předepsat. Cítím se po zdravotní stránce daleko lépe než před léty, mám energii, sílu, aktivně cvičím, zkrátka mám daleko větší chuť do života. A hlavně ten pocit, že kvůli mně nezemře ani jedno jediné zvíře, je tak krásný, naplňující a zároveň i zavazující.

Pohrávám si i s RAW stravou, ale zatím jsem nenašla odvahu na ni přejít úplně. Zařazuji si ji do jídelníčku a tak si obohacuji veganskou stravu. Vitariánské pokrmy jsou plné života, nabité enzymy a vitamíny. Často si dělám nekonečné kombinace smoothie, zeleninové nebo ovocné špagety ve spiralizéru, rozkošné raw datlové kuličky rozplývající se na jazyku, nebo si usuším raw semínkové placičky v sušičce. Klíčím také semínka a luštěniny, prostě si se živou stravou hraju :-)

10628521_10202043402247139_7255712178212808876_n

- Ty nejsi z Prahy – jaké to je, stravovat a oblékat se vegansky mimo velkoměsto a jestli máte v okolí dostatek služeb pro vegany? (obchody s netestovanou kosmetikou, restaurace atd.) Jak náročné je vůbec veganství ekonomicky a časově? 

Pocházím z malého města, kde máme pouze dvě prodejny se zdravou výživou, žádnou veg restauraci, žádný veganský obchod třeba s obuví nebo netestovanou kosmetikou. Vše co potřebuji si proto musím zajišťovat pro sebe a svého synka přes internetové obchody nebo několikrát do měsíce jezdit do vzdálenějšího velkoměsta, kde většinou seženeme vše, co oba potřebujeme. Veganská strava není nejlevnější, řekla bych ale, že je srovnatelná s běžnou živočišnou stravou. 

Často ale můžete ušetřit, když si řadu prodávaných polotovarů vyrobíte doma sami, jako je třeba rostlinná náhražka masa seitan, vegan sýry nebo rostlinná mléka.                                                                            

Veganská strava je časově náročnější, luštěniny se musí předem namáčet, u semínek trvá, než naklíčí, semínkové raw placičky se hodiny suší, ale určitě ten čas stojí za to!

Dávám velký také pozor při výběru potravin, aby nebyly geneticky modifikované (GMO).  Jejich negativní dopad na naše zdraví sice nebyl nikdy oficiálně potvrzen, avšak studie na zvířatech poukazuje na celou řadu závažného zdravotního poškození zvířete při konzumaci těchto potravin – selhání imunitního systému, zhoršení funkce jater, nebezpečí vzniku rakoviny až zvýšenou úmrtnost zvířat) –  a to by mělo být pro každého konzumenta těchto potravin alarmující. Hodně se modifikuje třeba sója nebo pšenice, vcetně druhů pro výkrm hospodářských zvířat. Do těla se jim tak dostanou i zbytky herbicidů z GMO rostlin a pak konečný produkt jako maso, mléko, mléčné výrobky nebo vejce zkonzumuje člověk. U nás neexistuje žádný zákon, který by přikazovat tyto potraviny, které pocházejí ze zvířat a ta byla krmena geneticky modifikovanými krmivy, jakkoliv označovat. To samé se týká i rostlinné potravy, která byla geneticky upravována a i když na obalu uvidíte označení GMO free, ještě to neznamená, že to tak skutečně je, žádný kontrolní orgán u nás není, který by nad tím dohlížel. Jedinou jistotu, že potraviny nejsou skutečně geneticky upravované máme pouze při konzumaci BIO výrobků. V ekologickém zemědělství a při zpracování BIO potravin je totiž GMO ze zákona zakázáno.

11157361_10202702918214626_8557318578260306111_o

Pavlína prozradila, že své dobré kondici vděčí osobnímu treneroví Norbertovi Šímononovi, který ji motivuje ke stále lepším výkonům. Při cvičení v RH6 future FITNESS studiu, Rychnov nad Kněžnou.
Pavlína prozradila, že své dobré kondici vděčí také instruktorovi Norbertovi Šimonovi, který ji motivuje ke stále lepším výkonům. Při cvičení v RH6 future FITNESS studiu, Rychnov nad Kněžnou.

- Asi to nebude jen stravou – máš opravdu hezké tělo a je vidět, že hodně sportuješ. Jak si vlastně udržuješ svaly v kondici bez živočišných bílkovin? 

Děkuji :-) Ano, hodně sportuji, chodím aktivně cvičit zhruba 4 x do týdne, někdy i častěji. Cvičení a celkově sport mě naplňuje, nabíjí a udržuje v dobré kondici. Nikdy jsem se necítila tak dobře, jako nyní. Přesto, že jsem na rostlinné stravě, mám hodně síly a energie, živočišné bílkoviny mi vůbec nechybí. Je to také jeden z největších předsudků, kdy si někteří lidé myslí, že tělo bez živočišných bílkovin nemůže při aktivním sportu dobře fungovat.  Může :-)  Při sportu užívám konopný protein a veganské aminokyseliny.

- V médiích hodně „straší“ o nebezpečí veganství a negativním dopadu na zdraví (nedostatek vápníku, bílkovin, vitaminu B12). Dá se to doplňovat z veganské stravy? Na co má vegan dbát, aby zůstal zdráv?  

Ano, vše se dá nahradit nebo doplnit. Dříve jsme ze všech stran slýchali, že pokud nebudeme konzumovat hodně mléka a mléčných výrobků, budeme mít nedostatek vápníku a budou se nám lámat kosti a kazit zuby. Naštěstí studie tento nesmyslný „vápníkový paradox“ zcela vyvrátily a navíc poukázaly na fakt, že právě vysoký příjem vápníku z mléka zvyšuje nárůst zlomenin a případů řídnutí kostí. Takže tomu je vlastně naopak a souvisí to především s nadměrným příjmem bílkovin z živočišných produktů a cukrů z potravy, které při trávení silně okyselují organismus a tělo musí sáhnout po zásobách vápníku z kostí, aby tuto nerovnováhu vyrovnalo. Takže při správném sestavení veganského jídelníčku lze získat dostatek vápníku pro organismus a to jen z čistě rostlinných zdrojů. Pro srovnání, v mléce je na 100g obsaženo zhruba 125 mg vápníku, ale třeba ve stejném množství máku už je ho neuvěřitelných 1400 mg !!!! Dalším vápníkovým favoritem je neloupané sezamové semínko (670 mg/100g), mandle (240 mg/100g), květák (205mg/100g), dále para  ořechy a lískové oříšky, brokolice, kapusta, slunečnicová semínka, nepražené kakaové boby, luštěniny, zelená listová zelenina, sójové boby, tofu, sójový jogurt a sójové mléko atd.

Jen pro zajímavost – německá studie, které se zúčastnilo asi 150 veganů, zjistila, že průměrný příjem vápníku u nich činil 810 mg denně. Různé organizace doporučují denní příjem vápníku mezi 800 a 1 500 mg. Podle Světové zdravotnické organizace ale stačí 500 mg vápníku denně. Navíc nikde ve světě nebylo prokázáno onemocnění z nedostatku vápníku, a to ani při jeho přijmu pouhých 300 mg za den.

To samé platí i o bílkovinách, které veganům při správně složeném jídelníčku nechybí. Vždyť třeba luštěniny a výrobky z ní poskytují podobné množství bílkovin jako maso, mléko nebo vejce. Jedná se především o výrobky tofu nebo tempeh (kvůli GMO doporučuji kupovat pouze BIO), ten má dokonce díky fermentačnímu procesu i řadu dalších cenných látek. Spoustu bílkovin neobsahuje jen sója a výrobky z ní, ale i výrobky z pšenice, třeba takový seitan, robi maso nebo klaso. Klaso výrobky a robi maso jsou velmi vhodné i pro diabetiky, protože obsahují nízký obsah sacharidů, mají též hodně vlákniny a žádný cholesterol. Neobsahují ani sóju, glutamát, syntetická barviva a konzervanty. Klaso výrobky a robi maso jsou vhodné pro všechny věkové kategorie, též pro sportovce, pro vysoký obsah bílkovin a téměř žádný tuk. Je to nízkoenergetická rostlinná náhražka masa, která je i lehce stravitelná a výborně chutná :-)

Ovšem něco jiného je u vitamínu B12, který se nevyskytuje v rostlinných zdrojích, ale pouze v živočišných potravinách nebo v doplňcích stravy. Bohužel, často dochází k milnému tvrzení, že tento vitamín mají vegani dostatek z potravy, nemají! A pokud chtějí předejít vážným zdravotním komplikacích, které při jeho nedostatku mohou nastat, musí tento důležitý vitamín suplementovat. Někteří vegani nemají pocit, že by jim v těle chyběl, cítí se dobře,  ale je to jen z toho důvodu, že mají stále ještě dostatečné zásoby z doby, kdy nebyli vegany. Vitamín B12 se ukládá v játrech, odkud se postupně uvolňuje a tyto zásoby vydrží i několik let, ale když se jeho zásoby vyčerpají nebo nejsou suplementovány objeví se zdravotní komplikace, nejčastěji se jedná o neurologické potíže jako úzkost, deprese, brnění v končetinách, dále pak únava a slabost. Při dlouhodobé absenci tohoto vitamínu může dojít k nenávratnému poškození nervového a kardiovaskulárního systému, takže určitě sumplementovat! Užívám veganský vitamín VEG 1.

- Dokázala jsi už někoho k veganství inspirovat? 

Nevím, jestli jsem někoho k veganství inspirovala tak, aby na tento životní styl přešel úplně, ale těší mě, když se lidé zajímají o to, co veganství vůbec je. Také mám upřímnou radost z toho, když si lidé ke mně chodí pro rady, nebo vyzkouší nějaký můj veganský recept a on jim chutná. Jsem šťastná, když někoho mohu inspirovat tak, aby začal přemýšlet třeba nad velkochovy hospodářských zvířat, a rozhodne se tyto holokausty nepodporovat. Mám radost z toho, když lidé díky veganské osvětě ví, co znamená číselné označení na každém vajíčku od slepic. Vědí, že když si zakoupí vajíčko s prvním číslem 0 nebo 1, tak se zmírní utrpení těchto zvířat, protože vajíčko s číslem 0 pochází z ekologických chovů a vajíčko s číslem 1 z chovů, kde mají slepice volný výběh.

- Máš nějakou dobrou radu pro ty, co se zajímají o veganství, ale bojí se do toho pustit? 

Člověk se musí stát veganem od srdce a měl by vědět, proč se jim chce stát. Třeba mě k tomu vedla naprostá beznaděj, zoufalství a deprese z toho, jak je zacházeno s hospodářskými zvířaty ve velkochovech od jejich narození až po odvoz na jatka. Nemohla jsem jen přihlížet a toto utrpení podporovat. Bohužel, jen přestat jíst maso nestačí, jsou tu i vedlejší produkty jako je mléko, mléčné výrobky, vejce. Pokud bude poptávka, bude i nabídka a utrpení zvířat pokračuje dál. Vždyť minulý rok zahynulo na jatkách neuvěřitelných 62 miliard zvířat z chovu jen pro naši konzumní potřebu. Tato zvířata nikdy neviděla denní světlo, nenadechla se čerstvého vzduchu, stojí v kójích, nemají pohyb, některá se nemůžou ani otočit, jsou násilně oplodňována, dopována hormóny a antibiotiky a jen produkují,  jako stroje… Jenže tyto stroje jsou živé, cítí a vnímají bolest, mají strach, úzkost,  moc dobře cítí blízkost smrti při transportu na jatka, nejsou to jen hloupí tvorové. To číslo je šílené, 62 miliard a já nechci patřit k těm, díky kterým každý rok toto číslo dál poroste, nedokázala bych s tím žít a být v životě šťastná. Vždyť nikdo nemá právo život zvířatům brát, mají stejné právo na život jako my, žijeme všichni společně na jedné zemi, dýcháme stejný vzduch a pijeme stejnou vodu, tak proč dělat mezi námi rozdíly?

pavlina-podpis


Děkujeme Pavlínce za tento inspirativní rozhovor a recepty, kterými se podělila se čtěnáři:

Raw banánové kuličky

FREEKEH s tofu a zeleninou.

Když odpady protiútočí - Ekoista.cz
Galerie znečištění

Jednoduchá matematika: v současné době v mnoha západních zemích vyprodukuje jeden člověk až 1,95 kg odpadu denně, v porovnání s 1,25 kg v roce 1960. Světová populace nyní dosahuje 7,3 mld lidí, což při současném tempu nárůstu o 1,1% znamená, že za pouhých 64 let dosáhne počet obyvatel Země alarmujících 15 miliard. Jen si představte, kolik odpadu vyprodukují každý den!

Prohlédněte si galerii působivých a srdcervoucích snímků znečištění a urbanizace, za které může naše společná nezodpovědnost, bezohlednost a konzum.  Je na čase, abychom se všichni zamysleli nad důsledky přelidnění planety, a udělali vše možné pro zachování naší Země v čistotě a lidstva naživu.

1. Želvě, která trefila do plastového kruhu, se z něj nepodařilo dostat. A tak s ním strávila celý svůj život…
2. Další želva je obětí plastových odpadků…
3. Tato koala již nemá domov.
4. Pták se životu nebezpečným povlakem z vylité ropy.
5. Vlna plná odpadků na ostrově Jáva – nejhustěji obydleném ostrově planety.
6. Falešný pohled na Hong Kong pro turisty.
7. Tento albatros zahynul kvůli pozření plastových odpadků…
8. Čáp se nemůže dostat ven z igelitového pytlíku.
9. Tento kluk denně hledá a sbírá odpadky, aby je mohl za cenu 35 centů za kilogram prodat, a pomoct tak své rodině.
10. Tučňáci a ropa.
11. Tuleň se nemůže dostat z plastové nádoby.
12. Indický chlapec plave uprostřed odpadků.
Lachtaní utrpení.
14. Čínské dítě pije znečištěnou vodu v potoce.
15. Pták v místě prolití ropy.
16. Těžba ropy v Kern-River, Kalifornie, Spojené Státy. V provozu od roku 1899.
17. Muž odklízí mrtvé ryby na jezeře Wu-chan, provincie Chu-pej, Centrální Čína.
18. Městská krajina Mexiko, 20 milionů obyvatel.
19. Výlitá ropa v portu Ta-lien, Liao-ning.
20. Mladá žena kráčí po Pekingu. Znečištění ovzduší 40-krát překračuje mezinárodní normy bezpečí.
21. Dítě v znečištěné řece, Čína.
22. Okolí Bangladéše plné odpadů.

Velice účinná sociální reklama z kreativní dílny agentury Ogilvy & Matter zapojuje technologie do boje proti znečištění v Hong Kongu. Kéž bychom mohli běžně používat DNA analýzu také pro odhalení případů týraní zvířat, v boji proti pytlákům a jiným eko-zločincům.

0 1

Zurčivá, křišťálově čistá minerálka, která osvěží. Navíc ji koupíme kdekoliv a kdykoliv, jakmile dostaneme žízeň; nemusíme nic řešit. Zdálo by se, že na ní nemůže být nic špatného. Její prodej však představuje významný zdroj znečištění – od energie spotřebované při výrobě plastových obalů a při plnění lahví, až po pohonné hmoty při její distribuci. Dle statistiky pak 22 miliard kusů PETek skončí na skládkách a následně v oceánech. Jejich rozklad přitom trvá i tisíc let.

Víte o tom, že balená voda z obchodu není o nic zdravější ani bezpečnější než voda z kohoutku? Kohoutková voda se k vám dostane s tisíckrát nižším obsahem emisí CO2. Navíc je o 99 % levnější než balená, takže ročně můžete ušetřit doslova tisíce.

Navíc z PET lahví se za určitých okolností (sluníčko, teplo) uvolňují toxické látky (ftaláty, bisfenol A, nikl, etanol, ethylenoxid, benzen a další). Kvalitu balené vody po týdnech ve skladu nebo v obchodě už nikdo nekontroluje.

Řešením je nosit s sebou vlastní nerezovou, plastovou nebo i skleněnou láhev (v dnešní době jsou na trhu velice lehké a velmi odolné modely). lahve od Econea

Lahvičku tak můžete doplnit například o filtrační tyčinku z dřevěného uhlí pro přirozenou filtraci vody, snížení PH a zlepšení její kvality i chuti. Vše seženete v tomto e-shopu.


Zdroje informací: Econea, kniha „Život pro planetu Zemi“

0 0
Duha sešitů z Papírny

Víte, že průměrný Evropan za rok použije a vyhodí takové množství papíru, k jehož výrobě je potřeba 7 stromů?

Dávejme proto přednost výrobkům z recyklovaných materiálů.
Krásný zápisník z recyklovaného papíru s obalem ze starého oblečení od Forewear, pestré sešity od Papírny, kompostovatelné propisky z Econea – podpořme lokální značky, které dbají o přírodu.

Zdroj informací a inspirace: kniha „Život pro planetu Zemi“

RANDOM POSTS

0 6
Každý z nás se jednou setkal s pojmem „veganství“ poprvé. Stejně jako všechny nové informace, i veganství vyvolává řadu otázek, často nepochopení, nebo dokonce předčasné odsouzení....