Rostlinná strava

Každý z nás se jednou setkal s pojmem „veganství“ poprvé. Stejně jako všechny nové informace, i veganství vyvolává řadu otázek, často nepochopení, nebo dokonce předčasné odsouzení.

U nových věcí by však nemělo být naším cílem zůstat u nezodpovězených dotazů, nebo vytvářet rychlé soudy. Proto se zaměříme na to, co vlastně veganství je, abychom mohli pochopit, proč se někteří lidé rozhodli vydat tímto směrem.

veg-celebrity
Schválně, kdo z nich vypadá bledě nebo nemocně? Veganství holdují čím dál víc herců, hudebníků, politiků, vrcholových sportovců. Třeba najdete i své oblibení celebrity v seznamu na http://soucitne.cz/slavni-vegetariani

Co je to veganství?

Tento životní styl odmítá jakékoliv využívání živočichů či živočišných produktů. Na rozdíl od vegetariánů, kteří se zaměřují pouze na odmítnutí masa, vegané nesetrvávají pouze u jídelníčku.

Jejich snaha začíná u vyřazení masa, mléka, vejcí a medu, pokračuje přes výběr kosmetiky netestované na zvířatech a dále například přes koupi pouze takového oblečení a bot, které se nevyrábí z kůže.

Mnozí z nich nekupují ani výrobky s palmovým tukem, jelikož se kvůli jeho získávání kácí deštné pralesy, což vede ke smrti některých druhů zvířat.

3 hlavní důvody přechodu na veganství

  1. Ekologie
  2. Etika
  3. Zdraví

EKOLOGIE

pollution

Neplýtváte vodou, třídíte odpad, snažíte se šetřit, tam, kde je třeba, ale přitom jíte maso, snídáte sýry a váš botník je obohacen o kožené boty? 

Pokud nyní opomeneme etickou stránku, asi uvažujete nad tím, co je špatně, jelikož přímé souvislosti mezi životním prostředím a živočišným průmyslem možná nemůže přijít na kloub.

Bohužel však i tento na první pohled neviditelný, ale podstatný aspekt se skrývá na pozadí.

Živočišná výroba má na svědomí více emisí skleníkových plynů než celý dopravní průmysl dohromady.

  1. Emise – chov dobytka významně přispívá k vypouštění oxidu uhličitého do ovzduší, dochází tak ke znečištění atmosféry a ke globálnímu oteplování. Podrobnější informací zde: http://gnosis9.net/view.php?cisloclanku=2007080002
  1. Kácení pralesů – Chov zvířat pro výrobu hovězího má na svědomí hektary vykácených deštných pralesů, což způsobuje rozsáhlé environmentální škody. Odhaduje se, že například v Brazílii lze připsat 70% vykácené plochy právě farmaření. Více informací zde: http://www.greenpeace.org/czech/cz/Kampan/Ochrana-pralesu/Destrukce-pralesu/
  1. Znečištění vodstva – kožešinové farmy přispívají k znečištění povrchové i podzemní vody, jelikož výkaly zvířat obsahují vysoké procento dusíku a fosforu. Více informací zde: https://www.obrancizvirat.cz/kozesiny/ekologie/
  1. Krmná sója – stejně jako v případě farmaření, dochází i při pěstování krmiva pro zvířata k ničení lesů a v důsledku chemického ošetření také půdy. Nastává tak paradox, kdy se neefektivně využijí rostliny pro výkrm dobytka, místo toho, aby se jím nakrmili lidé např. z rozvojových zemí.

 

Podle vědeckých předpovědí nebudou v roce 2048 v oceánech už žadné ryby.

ETIKA

Jedním ze základních podnětů k přechodu na veganství je etický přístup ke zvířatům. Cesta veganů většinou započne zřeknutím se masa.

Člověk se najednou začne o svou stravu více zajímat a postupně získává drsné informace také o průmyslu mléčném, vaječném, kosmetickém a kožešinovém, což mnohdy vede právě k vynechání všech živočišných složek.

cows-552947_1920 (1)

Proč ne maso?

Ve velkochovech se setkáváme s otřesnými životními podmínkami. Zvířata mají minimální prostor k pohybu, nachází se v nepřirozeném prostředí a často žijí na betonu, doslova ve vlastních výkalech.

Před porážkou se standardně nesmí 12 hodin krmit, a poté je čeká stresující převoz na jatka. Tam jsou nejdříve omráčena buďto jateční pistolí nebo plynem a následně jim je proříznuto hrdlo kvůli vykrvení.

I přesto, že mají některá zvířata lepší podmínky pro život (např. na eko farmě), faktem je, že aby se jejich maso dostalo na náš talíř, musí být zvíře usmrceno, a to stejným způsobem, jako na klasických jatkách.

Proč ne mléko?

To, že kráva dává mléko nepřetržitě, není pravda.  K tvorbě mléka musí, tak stejně jako ostatní živočichové, porodit své mládě.  To se matce ve velkochovu po 12-24 hodinách odebere a umístí se do malé venkovní klece, kde jej krmí umělou výživou.

Krávy na farmě

Pokud se jedná o samce, je buďto určen k odebírání semene, anebo je v útlém věku převezen na jatka, kde z něj po smrti vzniká „produkt“ jménem telecí. Pokud se naopak jedná o samici, čeká ji stejný osud, jako její matku – opakované oplodňování inseminátorem, odebírání mláďat a každodenní odsávání mléka.

Jakmile dojnice dosluhují, jdou automaticky na jatka. Ostatně realitu vs. klamavou propagaci si můžete sami porovnat na videu přiloženém níže.

Slepicevnouzi.cz
Slepice z velkochovu. Zdroj: slepicevnouzi.cz

Proč ne vejce?

Chov slepic se dle směrnic dělí na 4 skupiny – klecový, halový, volný a ekologický.

Slepice na farmě

Klecový chov „poskytuje“ slepicím minimální prostor (klec má velikost papíru A4!), často katastrofální podmínky a pouze umělé světlo.

Halový chov je sice bez klecí, ale stále je zde nepřiměřené množství opeřenců na velikost dané plochy. Dochází zde tedy k infekcím, nepřirozenému chování a kanibalismu.

Volný a ekologický chov nabízí slepicím přívětivější prostředí, bohužel pořád je zde „ale“. Život ptáků začíná v hromadných líhních. Samice se prodají, a jelikož kohoutci jsou nepotřební, udusí se v plynových komorách, anebo jsou semleti zaživa. Ročně jich je takto usmrceno přibližně 6 miliard.

Opomínat by se neměl ani převoz slepic na jatka, kdy mnoho z nich utrpí četná zranění a tak umírají v bolestech a vysílené. O vejcích jsme se zmiňovali v článku zde.

VIDEA (k zamyšlení)

Masný průmysl – velkochovy ČR

Mléčný průmysl – mlékárna Kunín

Vaječný průmysl – chov ČR 0, 1, 2 a 3

Kohoutci:

Kožešinový průmysl – kožešinové farmy  v ČR, 2015

Kosmetický průmysl – testování na zvířatech PETA

ZDRAVÍ

Někteří lidé se pro veganskou stravu rozhodnou také z důvodu zdravotních potíží, kdy veganství chápou jako alternativu k vyléčení.

Hned v úvodu však začneme z druhé strany – tedy s vyvrácením hlavních mýtů ohledně nedostatečného množství potřebných látek ve veganské stravě.

Bílkoviny – Bílkoviny se dělí dále na aminokyseliny. Odborníci a laická veřejnost často argumentují, že v rostlinné stravě nenajdeme celé spektrum. Pravdou však je, že například v quinoe či sóje nejenže najdeme celé spektrum, ale je také velice podobné tomu, které se nachází v mase. V jiných případech dosáhneme celého spektra kombinací jednotlivých surovin.

Vápník – Vápník se nenachází pouze v kravském mléce. U rostlinné stravy jsou vhodnými zdroji vápníku s dobrou vstřebatelností například mák, obohacená rostlinná mléka, tofu, fazole, brokolice, kapusta. Vápník však obsahuje mnohem širší spektrum zeleniny, také ovoce či skořápkové plody.

B12 – Jediná látka, která nelze získat s rostlinné stravy je B12. Vegané ji tedy suplementují tabletami, které jsou vyráběny v laboratořích pomocí kultivace bakterií. B12 se však přidává i do krmných směsí hospodářských zvířat, aby se v mase množství látky navýšilo.

Veganská krev je 8x účinější při zabíjení rakovinných buněk

V této době existuje již značný počet studií, které doporučují veganskou stravu a vyvrací zdravotní potíže s ní spojené. Pokud tedy budete dbát na správné stravování, nehrozí žádné potíže v závislosti na veganství.

Doporučujeme:

Těchto 10 významných odborných institucí schvaluje veganství

Deset nedávných studií, které mohou ne-vegany přimět k zamyšlení

Nová publikace pro veganské rodiče

Nutritionfacts.org – kompletní studia přínosů veganství na zdraví (zdroj v angličtině)

tempeh-se-salatem

Co můžeme ještě zmínit je fakt, že veganské recepty jsou daleko pestřejší, než by se zdálo. O tom se můžete jistojistě přesvědčit sami.

TIP: Hledáte další informace o veganství a vše s ním spojené? Pak rozhodně navštivte web, který se tímto odvětví zabývá  https://www.svobodavsem.cz/

Jedlé květy nám pokaždé vnášeji do kuchyně trochu magie. Obyčejný salát s violkami se stává pastvou pro oči, ocet s levandulí požitkem pro chuťové pohárky, a po růžové tříšti s cukrem se můžeme prostě
utlouct. Naservírujte si rozkvetlou louku na talíř, dopřejte si jedlé květy jako gurmánský zážitek a hrdě sdělte
světu: jsem kytkožrout!

Možná to někomu přijde tak trochu zvláštní, ujídat kytky v 21. století. Nejedná se ale o žádný
módní trend, ani návrat hippie. Spíš znovuobjevení něčeho, co jsme tak trochu ztratili. Vždyť
květinami zdobili slavnostní pokrmy již staří Řekové, Číňané, Indové či Římané.

Jedlé květy a plané bylinky lahodí našim smyslům, posouvají nás o něco blíž k přírodě – a o
kus dál od hypermarketů a balených hotovek. Stejně jako léčivé bylinky, květy jsou rovněž
bohaté na minerály, antioxidanty, vitamíny a enzymy, blahodárně působí na krevní oběh,
srdce, oči, mají detoxikační účinky, zlepšují imunitu – a náladu :)

Od teď nejen přivonět, ale i vychutnat.

jedle-kvety-infografika

Není to ale akce “sněz vše, co natrháš”. Rozhodně není všechno, co zrovna kvete, vhodné
ke konzumaci. Je to stejné jako u hub: všechny jsou v podstatě jedlé, některé ale jen jednou.

Bez obav patří na talíř tyto druhy: ibišek, violka, karafiát, levandule, růže, maceška, pampeliška, seřík, sedmikráska, brutnák, brokolice, květák, heřmánek, begónie, hořčice, měsíček, chryzantéma, šafrán, čekanka, koriandr, kopr, květy citrusových plodů a jabloně, květy dýně, artyčok, ananas, fenykl, gladiol, denivky, libeček, máta, meduňka, modřenec, bazalka, majoránka, oregáno, pelargonie, rozmarýn, saturejka, tymián, aksamitník, bergamot.

Než vyrazíte zbaštit sousedům krásný záhon a sestřence svatební kytici, přečtěte si pár rád
od autorky „Květinové kuchařky“ Jany Vlkové:

jedle-kvety

  • Jezte květy pěstované bez použití pesticidů. Květiny z květinářství a zahradních center jsouošetřovány chemickými postřiky a hnojivy.
  • Ideálně konzumujte květy, které sklidíte z vlastní zahrádky, nebo vyražte dál z města do“divočiny” – rozhodně se nedoporučuje sběr v parcích, u silnice, v okolí výběhu psů.
  • Jezte pouze okvětní lístky, pestíky ani tyčinky ke konzumaci určené nejsou.
  • Sbírejte v době vrcholného květu. Přezrálé nebo nedozrálé květy mohou chutnat hořce nebo trpce.
  • Ideální dobou sběru květů je dopoledne, pak vydrží déle čerstvé.
  • Květy netrhejte, ale opatrně stříhejte, aby mohla rostlinka zase odrůst.
  • Květinu zabalte do vlhkého ubrousku, odneste v krabičce a doma uložte do ledničky.
  • Pozor s konzumací, pokud jste alergičtí na pyl.

Inspirujte se barevnými (veggie) recepty s jedlými květy. Nechme rozkvést talíře (nebo
poháry) a hurá do experimentování a kytkožrouctví!

(pro více informací rozklikněte obrázky v galerii, odkazy na recepty najdete u nás
na Pinterestu)

 

Možná někdo to má podobné, občas dostanu ukrutnou chut‘ na něco “zakázaného”. Například, na vafle. Občas můžete o něco poupravit původní recept a dopřát si nějakou tu dobrotu, aniž byste ošidili vaše chuťové pohárky :)

Doporučuji vyzkoušet tento jednoduchý, rychlý a velice chutný recept na veganské vafle ze špaldové mouky s dátlovým sirupem a oříšky – bez laktózy, vajec, rafinovaného cukru ani palmového oleje. Ideální vydatná snídaně, dezert nebo svačina.

Recept na veganské vafle ze špaldové mouky s datlovým sirupem

vafle-vegan
Ingredience
(cca 6 vaflí)

1 hrnek rostlinného mléka (používám ovesné)
1 hrnek celozrnné špaldové mouky
půl lžičky sody
1 polévková lžíce datlového sirupu (dávám tekutý sirup dovnitř a nahrazuji tak lepkavost vejce – aby těsto drželo pohromadě, navíc to přidává potřebnou sladkost a můžu vynechat cukr.)
špetka mořské soli
1-2 lžíce kokosového tuku (pokud potřebujete potřít vaflovač)

Postup

V míse smíchejte mouku, sodu a sůl. Poté rostlinné mléko opatrně vlijte do mísy a pečlivě promíchejte. Navíc přidejte datlový sirup a promíchejte dohromady – až vznikne o trochu hustší těsto, než třeba těsto na palačinky.
Těsto nechte 5 minut odpočívat, mezitím si rozpálte vaflovač.
(Kdo nemá vaflovač s nepřilnavým povrchem, může jej potřít kokosovým tukem dle potřeby, aby se vafle nepřipálily).

Nalijte přiměřené množství těsta aby nepřeteklo z vaflovače ven, opekejte cca 5 minut.

Jestli jsou vafle hotové nebo ne, zjistíte, když vaflovač trochu pootevřete: pokud těsto ještě lepí na stěny a vafle se trhají, dejte jim ještě pár minut.

Upečená vafle jde snadno z vaflovače vyjmout (drží pohromadě, netrhá se a je křupavá)

Nejlépe je konzumovat hned za tepla. Servírujte polité datlovým sirupem a posypané oříšky nebo s tím, co máte rádi – domácí “nutelou”, marmeládou, javorovým sirupem, skořicí.

Dobrou chut‘ a at‘ bude vaše kuchyně tvořivá!

Mlýnek na obilí je nenahraditelným přístrojem, který má své místo v kuchyni odbornice na výživu Margit Slimákové už více než 10 let. Margit používá mlýnky značky Komo, které jsou vhodné na obiloviny včetně bezlepkových, luštěniny, semínka a koření, ale také například pro přípravu domácích vloček.

Proč vlastně mlít mouku doma, když se obchody doslova hemží již hotovými moukami různých značek a jakostí?

K čemu jsou mlýnky dobré?

1

Čerstvě pomletá celozrnná mouka má nejvyšší výživovou hodnotu. Na rozdíl od trvanlivé kupované “prázdné” mouky, čerstvě mletá celozrnná mouka stále obsahuje důležité obalové části zrna a klíčky, které obohacují lidský organismus prospěšnými živinami, mastnými kyselinami, enzymy a vlákninou.

Obsah vitamínů a minerálů je v čerstvé celozrnné mouce mnohem vyšší než v mouce rafinované:

až o 60 % více vápníku, 76 % železa, 85 % hořčíku, 78 % zinku, 77 % vitaminu B1, 80 % vitaminu B2 a 86 % vitaminu E.

Jakmile jsou zrna rozemleta, začnou se z nich všechny živiny důsledkem oxidace vytrácet. Je to stejné, jako kdybyste si nakrájeli ovoce, a snědli ho až za rok. Proto je důležité připravovat si vždy mouku čerstvou.

2.

Všechna mouka za našich předků byla přirozeně celozrnná. Po staletí ji mleli mezi otáčejícími se kameny, a tak zachovávali důležitou slupku zrna a klíčky se živinami. Pouze v 19. století došlo ke „šlechtění” mouky, neboť vzhled rafinované bílé mouky byl spotřebiteli považován za atraktivnější. Tak vznikla trvanlivější, ale na nutriční hodnoty bídná mouka bílá, kterou známe dnes. Právě taková průmyslová mouka kvůli nízkému obsahu vlákniny a naopak vysokému obsahu lepku a škrobů způsobuje špatnou vstřebatelnost střevy, záněty a jiné zdravotní potíže.

Domácí mlýnek s tvrdými kameny je takovým “návratem ke kořenům” – k tradičnímu způsobu přípravy mouky a zdravého, plnohodnotného pečiva jako za času našich prababiček.

3.

Dle odborníků z Evropské rady pro informace o potravinách (EUFIC), celozrnné potraviny snižují riziko různých chronických civilizačních onemocnění, jako jsou kardiovaskulární choroby, diabetes typu 2, onemocnění trávící soustavy, a mohou mít vliv také na progresi určitých typů rakoviny. Mohou také pomáhat k dosažení a udržení zdravé tělesné hmotnosti.

Celozrnné potraviny mají obecně nízký glykemický index, takže pozitivně ovlivňují hladinu cukru a inzulinu v krvi. Přítomnost hořčíku a draslíku může přispívat ke snižování krevního tlaku.

Celozrnné potraviny obsahují fenolové sloučeniny, karotenoidy (lutein, β- a α-karoten) a vitamín E, které mají antioxidační a protizánětlivé účinky.

4.

Kupované bezlepkové mouky pro celiaky jsou obvykle dost drahé. Ceny za hotové bezlepkové výrobky jsou také extrémně vysoké (mohou být 5 až 10krát dražší než obvyklé potraviny s lepkem). Navíc polotovary a hotové bezlepkové výrobky obsahují příliš mnoho škrobů, tuků a cukrů. Proto namlít si doma mouku z bezlepkových obilovin by mohlo znamenat výraznou úsporu pro rodiny a vylepšení jídelníčku.

KoMo Fidibus 21
KoMo Fidibus 21
5.

Sehnat opravdu kvalitní mouku v obchodě bývá celkem oříšek. Nikdy v podstatě nevíme, jak dlouho zboží putovalo na trh a jak staré zrno se použilo pro přípravu mouky, neznáme ani podmínky jeho skladování. Nejsou nijak ojedinělé případy, kdy kupovaná mouka obsahovala larvy molů nebo myší trus. Podle průzkumu Ústavu analýzy potravin a výživy VŠCHT, obsahovalo 6 z 16 testovaných pšeničných mouk dostupných na českém trhu nebezpečné limity mykotoxinů z plísní a zbytky nebezpečných pesticidů. (Doporučujeme zhlédnout pořad “A Dost” od 15.11.)

Proto je vhodnější kupovat celé obiloviny v bio kvalitě letošní sezóny, z kterých se dá doma namlít vždy čerstvá celozrnná mouka.

6.

Čerstvě pomletá celozrnná mouka prostě chutná skvěle. Ten rozdíl poznáte. Taková čerstvá mouka vždy byla základem pro voňavý domácí chleba.

7.

Namlít si doma čerstvou mouku je jednoduché. Na elektrickém mlýnku Komo je to cca 100 g mouky za minutu. Mlýnky Komo používají extrémně tvrdé mlecí kameny a jsou tak naprosto bezúdržbové a velmi spolehlivé. Podívejte se, co zvládnou a jaké mají přednosti, na stránkách prodejce zde.

 

Dýně začínáme jíst nejdřív očima. Samotný pohled na zrzavku-hokkaido dokáže naladit na melodii padajícího listí, štědré úrody a útulného domova.

Tato královna podzimní kuchyně je díky své výživové hodnotě životabudičem a sluncem na talíři -  dodá nám energii a elán.

Doporučujeme si hokkaido nakoupit do zásoby. Při správném uskladnění vám dýně vydrží až do jara: umístěte ji na suché a chladnější místo. A nebojte se, že zůstanete pokaždé u polévky – dá se z ní vykouzlit spousta dobrot.

 

Pár dobrých důvodů jíst dýně pro zdraví a krásu

sunseed-olej

  • Vitamíny a minerální látky

Dýně je velmi bohatá na minerální látky, jako jsou vápník, hořčík, fosfor, draslík, vitamíny A, B, C. Dýně pomáhá při problémech se slezinou, při poruchách ledvin, žaludečních a srdečních potížích, posiluje slinivku a je vhodná při cukrovce.

Semínka jsou zásobárnou vitamínu E, Omega 3 mastné kyseliny a zinku pro omlazení pleti a regeneraci celého těla. Olej z dýňových semínek podporuje obnovu buněk, snižuje cholesterol a zvyšuje obranyschopnost organismu.

  • Nízkokalorická pochoutka

Dýně Hokkaido je díky nízkému energetickému obsahu, a naopak vysokému obsahu vlákniny, výborná při redukční a očistné dietě. Je močopudná a má výborné detoxikační účinky. Syrová semínka nebo olej z nich vás navíc zbaví parazitů, budete se cítit méně unavení a vitálnější, a to i na podzim.

  • Zahřeje a zasytí

Je jako stvořená právě pro (pod)zimní teplé a kořeněné pokrmy, když dostáváme chuť na pečené, vařené a grilované dobroty.

  • Dýni připravíte jednoduše nasladko i naslano

Dýně je výbornou surovinou pro přípravu kaší, polévek, omáček, pomazánek, ale i koláčů, lívanečků, marmelád, kompotů nebo dětských příkrmů.

Podle našich dýňových receptů si můžete jídlo dopřávat bez obav o svou linii a bez výčitek svědomí - neobsahují totiž masové bujóny, vejce ani mléčné výrobky, v naší kuchyni se všeobecně vyhýbáme pšeničné mouce, bílému cukru nebo příliš slaným pokrmům.

Nebojte se neotřelých kombinací a užijte si kreativní vaření a pečení ;)

 

dynova-kokosova-polevka

Dýňovo-kokosový krém

Budeme potřebovat:

  • 1 střední dýni hokkaido, nakrájenou na kusy (se slupkou)
  • 100 ml kokosového mléka
  • 2 lžíce kvalitního oleje z dýňových semínek
  • šťávu z půlky limetky
  • 1-2 lžičky bio Shoyu nebo Tamari (sójová omáčka s mořskou solí)
  • 3-4 stroužky česneku
  • drcené chilli papričky
  • dyňová semínka

Nejlepší na této vydatné polévce je, že bude hotová ani ne za půl hodiny; dýni totiž nemusíme nejdřív opékat. Hokkaido stačí vydlabat, nakrájet dužinu se slupkou, přivést k varu s trochou vody a na středním plameni povařit zhruba 15-20 minut, až změkne. Dýni s tekutinou rozmixujeme tyčovým mixérem, až vznikne nadýchané pyré.

(Část pyré dejte stranou, použijete ho jako základ pro různé recepty)

Rozmixovanou dýni dolijeme trochou vroucí vody do požadované konzistence, přidáme utřený česnek, sójovou omáčku, kokosové mléko, limetkovou šťávu, dochutíme chilli papričkami, dýňovým olejem (dodá výraznou chut‘ a aroma po pražených oříšcích) a posypeme semínky.

Dýňová pomazánka

Budeme potřebovat:

  • 1 menší dýni hokkaido, nakrájenou na kusy (se slupkou)
  • 1 lžíci kvalitního oleje z dýňových semínek
  • 3-4 stroužky česneku
  • špetku mletého muškátového oříšku
  • špetku mořské soli
  • 100g lahůdkového droždí

Základem je, stejně jako u polévky, nadýchané dýňové pyré. Hokkaido stačí vydlabat, nakrájet dužninu se slupkou, přivést k varu s trochou vody a na středním plameni povařit zhruba 15-20 minut, až změkne.

Dýni s tekutinou rozmixujeme tyčovým mixérem do krémovité konzistence, zahustíme lahůdkovým droždím, přidáme utřený česnek. Pomazánku dochutíme mořskou solí a mletým muškátovým oříškem, zakapeme dýňovým olejem a podáváme s oblíbeným celozrnným nebo bezlepkovým pečivem, krekry nebo jako dip na podzimní pečenou zeleninu.

Takové “dýňové máslo” vám v lednici vydrží až několik měsíců. Pokud ho samozřejmě necháte v lednici být. Třeba vám bude chutnat až moc.

 

 

dynova-pomazanka


pecena-dyne

 Pečená dýně s pikantní zálivkou

Budeme potřebovat:

  • 1 střední dýni hokkaido, nakrájenou na kusy (se slupkou)
  • 3-4 stroužky česneku
  • provensálské koření
  • kokosový olej na pečení
  • mořskou sůl, černý pepř

na zálivku:

  • 2-4 lžíce olivového oleje
  • 1 lžíce medu nebo javorového sirupu
  • 1/2 lžíce dijonské hořčice
  • česnek
  • čerstvé bylinky – snítky rozmarýnu, tymiánu nebo šalvěje

Dýni umyjte, vydlabejte a nakrájejte na měsíčky. Smíchejte se 2 lžícemi kokosového oleje nebo oleje z hroznových jadérek (jen trochu, aby se dýně nepřipálila), hrubozrnnou solí a provensálským kořením. Pečte dozlatova při 170 °C (zhruba půlhodiny). Připravíme si zálivku -  olivový olej smícháme s rozmačkaným česnekem, medem nebo javorovým sirupem, pomerančovou šťávou, hořčicí, pepřem a solí. Opečenou dýni polijeme zálivkou a posypeme čerstvými bylinkami -  tymiánem, šalvějí nebo rozmarýnem.

 

 

Teplý podzimní salát

Budeme potřebovat:

  • 1 střední dýni hokkaido, nakrájenou na kostky (se slupkou)
  • 1/2 kg červené řepy
  • drcené chilli papričky
  • hrubozrnnou mořskou sůl
  • česnek
  • 1 hrst vlašských ořechů

Omyjte dýni, vydlabejte semínka a dýni nakrájejte na kostky (hokkaido není třeba loupat). Oloupejte červenou řepu a taktéž nakrájejte na kostky. Smíchejte s kokosovým olejem nebo olejem z hroznových jadérek, hrubozrnnou solí a česnekem a pečte po dobu 30-40 minut v troubě rozehřáté na 170 stupňů. Omyjte a osušte rukolu, dejte na ni opečenou zeleninu, posypte lněným semínkem, sezamem, lahůdkovým droždím nebo vlašskými ořechy.

Výtečně chutná v kombinaci s uzeným tofu nebo tempehem.

dynovy-salad


dynove-creme-brulee

Dýňové „creme brulee“

Budeme potřebovat:

  • 1 sklenici rostlinného mléka (např. sójového, mandlového, ovesného, rýžového)
  • 1 sklenici syrových kešu oříšků
  • 1/2 sklenice třtinového cukru
  • 250 g dýňového pyré
  • čtvrt sklenice javorového sirupu
  • 1 lžičku mleté skořice
  • 1 lžičku vanilkového extraktu
  • špetku mletého muškátového oříšku
  • špetku mletého zázvoru
  • špetku mořské soli
  • 1 lžíci agar-agaru

    Namočte kešu oříšky s rostlinným mlékem na půlhodiny, přendejte do kuchyňského robotu nebo blenderu a rozmixujte do krémovité konzistence. Přidejte ostatní ingredience (kromě agar-agaru) a mixujte ještě 2 minuty. Přendejte dýňovo-oříškovou směs do hrnce a povařte na menším plameni spolu se lžící řasy agar-agar několik minut, než začne bublat a houstnout. Směs nechte vychladnout, naplňte jí misky nebo sklenice a dejte na několik hodin do lednice.

    Těsně před podáváním posypte tenkou vrstvou třtinového cukru a dejte na 30 až 60 minut pod rozpálený gril zkaramelizovat.

Neznám člověka, který by neměl rád horkou čokoládu a kakao – at‘ už kvůli vyvážené chuti, zdravotním přínosům nebo vzpomínkám na dětství a duševní pohodě. Tento recept ocení především milovníci zvířat a vegani, lidé trpící potravinovou alergií nebo držící redukční dietu bez rafinovaného cukru a mléka. Pojd’me si připravit horký nápoj plný antioxidantů, bez výčitek svědomí a s dobrým pocitem vůči kravičkám na louce :)

Jak na horkou čokoládu z kakaa
a rostlinného mléka

Horká čokoláda z kakaa
Ingredience

4 polevkové lžíce nepraženého kakaa
hrnek ovesného mléka
špetka mletého „perníkového“ koření (skořice, koriandr, hřebíček, anýz, muškátový ořech, fenykl, kardamon)
lžíce javorového sirupu

Postup

Ohřejeme 250ml ovesného mléka, můžete použit jiné rostlinné – rýžové, špaldové nebo třeba mandlové. Vmícháme 4 lžíce hořkého nepraženého kakaa, dochutíme javorovým sirupem. Přidáme 2 špetky směsi mletého perníkového koření. A nakonec kapku lásky – vždyt‘ jsme nepoužili kravské mléko a nikomu jsme neublížili. Vychutnávejme pomalu, dobrou chuť :)

Snídaně vždy byla, a doufám bude, mým ranním rituálem. Dopřát si chvilku na vychutnávání kávy a nějaké dobré pomazánky, na to nedám dopustit.

Tentokrát jsem si celozrnný žitný chleba z bio pekárny potřela raw pastou z bio meruňkových jader značky Sun&Seed. Zbývalo k tomu přidat pár bio meruněk a snídaně plná slunce a živin byla na světě.

U meruňkových jader se mi vždy vybaví léto, dovolená, zahrada, ale také moře, italské sušenky Amaretti biscotti a takové to rozjímání v hamaku – nasládlá chuť kouzelného nicnedělání s mírně nahořklými mandlovými tóny blížícího se konce prázdnin.

Zaručený požitek pro chuťové polštářky nejen pro vitariány. Jejich bohatá výživová hodnota vás doslova pohladí po duši a vyhladí pokožku – jadérka z organicky pěstovaných meruněk jsou nabitá antioxidanty – vitamínem E a Céčkem, B1, hořčíkem, draslíkem, železem, proteiny a „dobrými tuky“. Navíc působí zásaditě, odkyseluje tkáně a navozuje v těle rovnováhu. Pravě to, co v naší toxické moderní době potřebujeme.

sun2

S takovou zdravou pastou si léto můžeme dopřávat i mimo sezónu – meruňková jadérka si zachovávají všechny živiny díky šetrnému rozemletí na kamenech tradičním mechanickým způsobem za studena v řemeslných výrobnách Sun&Seed.

Její chuť ocení především milovníci domácích oříškových másel. Dobře se bude hodit i do různých lahůdkových pomazánek – jemně osolená se špetkou chilli nebo třeba nasladko s kakaem a datlovým sirupem, natřená na raw krekry nebo semínkové chlebíčky, jako topping na müsli, apod. 

Bonus pro ženy: pasta z meruňkových jader skvělé poslouží i jako 100% přírodní peeling a anti-aging maska na vrásky :) Vždyt‘ co je bezpečné sníst, je dobré i pro pokožku!

sunseedO produktech značky Sun&Seed jsem již hodně slyšela – jsou vychvalovány mezi příznivci kvalitního „živého“ jídla, nabitého vitamíny, enzymy a tou správnou energií organicky a s láskou vypěstovaných plodin. V nabídce kromě bio raw pasty z meruňkových jader nebo konopných semínek také najdeme například tahini z černého sezamu, ocet z divokých granátových jablek, za studena lisované oleje a mnoho dalších laskomin. Vše v co nejpůvodnější podobě – tak, jak je stvořila matka Příroda.

fgfV České republice se dá celý sortiment Sun&Seed sehnat v internetovém obchůdku feelgoodfamily.cz, kde se jako zákazník budete cítit dobře, jako v rodině. Majitelé pečlivě vybírají kvalitní raw, bio a vegan dobroty, dbají o dobré vztahy a věří, že plně výživná rostlinná strava je tou správnou cestou ke zdraví a vitalitě. Navíc mají dobrou nabídku eko drogerie, na zvířatech netestované přírodní kosmetiky, rostlinná krmiva pro zvířata nebo třeba knihy o zdravém životním stylu.

Kdybyste se zeptali jakékoliv dospělé ženy, čeho se v životě nejvíc bojí, málokterá vám poví pravdu. Řeknou možná, že se bojí o své děti, nevěr manželů, ztráty zaměstnání. Prokazatelně vám ale všechny zatají něco, co je zakořeněno hluboko v naší ženské duši a co nás neustále nutí podporovat industriálně-kosmetický průmysl a hledat „elixír věčného mládí“: bojíme se totiž zestárnout.

Naše mládí a naši krásu, kterou jsme dostaly do vínku, budeme jednou muset vrátit přírodě zpět. Protože nepatří nám, ale času, který letí a vůbec nebere v potaz naše přání, potřeby a touhy. Pro mnohé z nás je čas nepřítelem a příroda se s věkem stává noční můrou, kterou se snažíme pomocí poznatků kosmetických technologií překonat a ochočit.

Můžeme s ní ale spolupracovat.

Nechme se inspirovat příběhem Mimi Kirk, půvabné Američanky, kterou mohli mnozí zahlédnout letos v Praze na festivalu Rawfest.

Mimi Kirk

 

Bývalá hollywoodská herečka, která si zahrála ve „Star Treku“, poradkyně, návrhářka, matka 4 dětí a 7 násobná babička. Propagátorka myšlenky krásného stárnutí a chef kuchařka syrové stravy. Mimi Kirk se stala ve svých 71 letech vítězkou soutěže s názvem ”Nejsvůdnější vegetariánka nad 50 let”, kterou uspořádala organizace Lidí pro etické zacházení se zvířaty, známé jako PETA. Prokázala, že pokročilý věk nemusí vždy korespondovat s poškozeným zdravím, ztrátou soběstačnosti a koncem aktivního života.

Prokázala, že neexistuje „expirační lhůta“ pro mladistvý vzhled a tělo v kondici, pro vitalitu a životní elán.

Dnes je ve svých neuvěřitelných 78 letech autorkou bestselleru „Žij ve stylu RAW“, častým hostem televizních pořadů a přednášek po celém světě. Denně dostává stovky mailů a dopisů od lidí, které dokázala inspirovat k lepšímu životu a aktivnímu postoji vůči vlastnímu zdraví a udržení krásy.

Zasvětila totiž své nadšence do tajemství, které v podstatě lidstvo zná již od doby, kdy žil Hippokratés a jiní velcí myslitelé.

Jsme totiž to, co jíme. Kdo bude pečovat o své tělo zevnitř a hýčkat každou buňku, dodávat potřebné živiny – ten dostane nekonečný náboj energie a zdravé tělo.

Pro mnohé je syrová strava stále extrémem a „sebepopíráním“ lidí, kteří nemají smysl pro vaření a pečení. Raw food se tak považuje za náročnou variantu veganství, které už samo od sebe v povědomí lidí hraničí s “puberťackým trendem” nebo osobními problémy s adaptací v „normální společnosti“.

Vsadím se, že mnohé ženy Mimi Kirk její vzhled a zdraví prostě závidí, a připisují ho dobré souhře DNA a genetické predispozice. Pravda je, že Mimi ve svých 69 letech, již tehdy dlouhodobá veganka (s několikaletým návratem ke “konvenčnímu americkému stravování”), trpěla dnou a zvýšený cholesterol ji ohrožoval na životě. A tak dostala na vybranou: podpořit vědecké poznatky o genetice a podlehnout zdravotním problémům jako zbytek její rodiny – cukrovce a rakovině. Nebo obrátit celý svůj život naruby a začít odznova. Tentokrát se syrovou stravou.

A povedlo se to. Jak sama říká, proces stárnutí se zastavil, právě když začala žít ve stylu RAW. Od té doby jenom mládne a zase se cítí aktivně, jako ve dvaceti. Ve svých 78 letech netrpí žádným zdravotním problémem. Denně pije zeleninové šťávy a dostává celý náboj živin a enzymů. Při komunikaci s  touto nevšední ženou to ani nelze zpochybnit – vždyť září a nabíjí pozitivní energií všechny kolem sebe.

Nechť tvá strava je tvým lékem, a ne tvůj lék tvojí stravou” 

(Hippokrates)

„Můžete být vegetarián, ale stále jíte nezdravé jídlo. Syrová strava sestává z konzumace nezpracovaných a nevařených jídel. Výživa z živé stravy dává mnoho zdravotních výhod včetně zvýšení energie, zlepšení imunitního systému a celkového lepšího pocitu zdraví. Žádné bolení, žádná bolest v mém těle, krevní tlak normální. Opravdu se cítím úžasně. Takže všichni chceme vypadat dobře a já mám na obličeji vrásky od smíchu a mám je ráda. Líbí se mi, jak vypadám. Nevěřím v žádnou chirurgii.”

Syrová strava má doopravdy omlazovací účinky. Například, doktor R. Morse ve své knize “Zázračná detoxikace” poukazuje na důležitost syrových potravin a bylin pro čištění a léčení každého orgánu a systému i každé nevyváženosti v těle. Podrobně líčí vzájemnou provázanost těla, mysli a duše při nabývání pevného zdraví na celý život. Právě syrové rostlinné stravě (bez masa, mléka, vajec, cukrů a škrobů ) připisuje zázračné schopnosti zbavit tělo toxinů ničících zdraví, a zahájení procesu úplné buněčné regenerace, vedoucí k opravdovému uzdravení – a s tím i omlazení.

Mimi Kirk má důvěru v tento způsob stravování, který udržuje pocit krásy uvnitř i vně, stejně jako v meditaci a v pozitivním pohledu na život. Říká, že hodně v životě jí dává láska.

“Každý chce vypadat dobře, ale já se chci opravdu cítit dobře… Můj přítel je téměř o 20 let mladší než já a tak se mi zdá vhodné, aby se cítil být s mladší ženou, ale stejně je to o mém vnitřním pocitu. Vlastně se cítím jako ve dvaceti. Když se ráno vzbudím, vstanu z postele, pokud se nepodívám do zrcadla, neřekla bych si to. Takže vím jistě, že má strava pro mě dělá hodně.”

Nehledě na tak vysoký věk, je Mimi pořád v pohybu. Neustále cestuje po celém světě, aby inspirovala lidi každého věku k etickému postoji vůči zvířatům, důležitosti lokálních bio potravin, významu zásadité „živé“ rostlinné stravy pro mládí a vitalitu, pozitivnímu vnímání jídla bez utrpení a živočišných produktů.

Mimi Kirk a její recept na mladistvý vzhled 

Mimi Kirk - džus

Svůj naplněný den si Mimi nedokáže představit bez sklenky zeleného džusu.

“Každý může udělat jednu věc, a to je zvyknout si každé ráno pít zelený nápoj. Můžete použít mixér anebo odšťavňovač.

Používám základní recept:

-2 jablka

-4 stonky celeru,

-půl okurky,

-3 hrsti špenátu,

-trochu listí kapusty ze zahrady

Ze všeho vymačkám šťávu anebo vše vhodím do mixéru. Mohu přidat banán nebo borůvky s trochou antioxidantů.

Jakmile dostanete do svého těla živiny a začnete se cítit zdravě, budete vyžadovat těchto věcí více. Takže najednou budete chtít na oběd salát místo vašeho obvyklého fast food burgra nebo něčeho podobného.

Zelený nápoj vás nastartuje. Jen o tom přemýšlejte, můžete dát 6, 7, 8 druhů zeleniny a ovoce do jednoho nápoje. Je to stravitelné, plné enzymů. Jde to přímo na správné místo a ke všem správným buňkám. A i když byste po zbytek dne nejedli, měli byste více výživy, než byste získali z něčeho vařeného nebo zpracovaného. Proto říkám, že zelený nápoj nastartuje změnu celého vašeho vnitřního systému. V odpoledních hodinách nejsem unavená. Chodím spát velmi, velmi pozdě a cítím se plná energie téměř po celou dobu; tak to je živá strava!

Myslím si, že by lidé, dokonce i když jsou vegetariáni nebo vegani, měli do svého jídelníčku zahrnout více syrové stravy, protože existuje něco velmi zvláštního v konzumaci potravin, které jsou tak blízko Matce přírodě.”

Mimi Kirk

“Existuje mnoho věcí, které mě drží svěží. Myslím, že mám skvělý přístup, dobrý náhled na život po duchovní stránce… Mám kolem sebe spoustu lásky, což je velmi důležité. A jsem velmi vášnivá osoba. Myslím, že když máte tyto věci spolu s vaší stravou, opravdu vám to pomůže ke šťastnému, svěžímu životu. Vím, že chci udržet svou paměť a mobilitu ve svém věku, a myslím, že je tento způsob velmi, velmi důležitý. Myslím, že můžeme přijmout sami sebe, až zestárneme, ale nemusíme být staří.”

Mimi Kirk je šťastná a nachází uplatnění v tom, že šíří výhody soucitnějšího a zdravějšího životního stylu široké veřejnosti.

Na svých stránkách www.youngonrawfood.com píše:

“Jíst zvířata je zvyk jako kouření nebo pití sodovek a jednou se odvážíte s tím přestat, neumím si představit, že bych to kdy neudělala.”

Vlastním příkladem prokazuje, že nikdy není pozdě začít žít v harmonii se sebou a celým Vesmírem. Vždyť vzhled je opravdovým zrcadlem našich myšlenek a postojů. Věří, že jídlo plné lásky ke všem bytostem nám dodává tu pravou životní energii, která rozzáří radostí každou buňku a je schopna regenerovat a nabít životem tělo v každém věku. Zkrátka, Mimi Kirk neubližuje přírodě a příroda neubližuje jí.

Přejeme této báječné ženě, aby ještě dlouho zůstala inspirací pro nás všechny.


Zdroje: www.facebook.com/pages/Mimi-Kirk/109888045694543?fref=ts , youngonrawfood.com/live-raw/ , www.thesnowfairy.com/interview-with-mimi-kirk-on-raw-vegan-diet/ , http://suprememastertv.cz/raw1.phpanim1=Mini_Kirk_usmevava_a_uzasna_v_72_letech_CZ.flv, www.nbcsandiego.com/news/health/70-and-Sexy-53149747.html , www.foodandtravel.at/geniesser-tipps/interview-mimi-kirk/ , thechalkboardmag.com/mornings-with-mimi , www.jitrnizeme.cz/view.php?cisloclanku=2011100010

„Nepřikládám velkou důležitost náboženstvím lidí, která nepřinášejí nic dobrého jejich psům nebo kočkám“ 

-Abraham Lincoln.

VEGETARIÁNSTVÍ VE SVĚTOVÝCH NÁBOŽENSTVÍCH

Jeden misionář si vyjde na procházku do afrického pralesa. Náhle za sebou uslyší hrozivé mručení. Když se pln strachu otočí, spatří jen několik kroků za sebou obrovského lva. Zoufale vzhlédne k nebi a prosí: „Pane, prosím, učiň, aby se tento lev změnil v dobrého křesťanského lva“. „Nechť je toto tvé přání splněno“, praví Pán Když se misionář, znovu otočí, spatří lva se sepjatými prackami, jak se modlí: „Ó, Ježíši, Pane, buď naším hostem a požehnej to, co jsi nám poskytl za pokrm!“

Ve všech světových náboženstvích existovalo původně přikázání vegetariánského stravování. V buddhismu a hinduismu se na tom dodnes nic nezměnilo. Jinak je tomu v křesťanské teologii, která zvíře ponížila na bytost bez duše, kterou může člověk libovolně využívat. Jednou z příčin tohoto stavu jsou výpovědi církevních autorit, které zvířatům duši upřely. Nejdůležitějším z těchto teologů byl Tomáš Akvinský. Ten ostatně zastával názor, že ani ženy nemají žádnou duši.

Na druhé straně vedly manipulace v Bibli k překroucení původního Ježíšova učení. To platí zvláště pro postavení zvířat. Jistěže, Bible je i dnes, tak jako v minulosti, jedním z velkých a významných děl, které dává mnoha lidem sílu a oporu. Na druhé straně však neplatí, že by byla z nebe spadlým jednotným dílem, jehož obsah nebyl nikdy měněn, jak nám to dnes chtějí namluvit četní teologové. Lze to poznat už z toho, že jen v německém jazyce existuje přes 70 různých vydání Bible, která se od sebe v důležitých pasážích značně liší.

ZVÍŘE V KŘESťANSTVÍ

Většina křesťanských kněží je dnes toho mínění, že zvířata jsou člověku podřízena a mají sloužit jeho potřebám. Uvnitř církve však existují také jiné hlasy. Eugen Drewermann, známý církevní rebel, je přesvědčeným vegetariánem a neúnavně usiluje o ochranu práv zvířat. Neméně kontroverzní jsou i výpovědi Bible na téma práva zvířat a pojídání masa. V 5. Mojžíšově knize například stojí psáno: „Můžeš zabíjet a jíst maso ve všech Tórách podle žádostí své duše, po požehnání Pána, tvého Boha, které On ti dal“. (5. Mojžíšova 12/15,15)

Jiná místa vypovídají však něco opačného: „Kdo zabije vola, je to jakoby zabil člověka“. (Izaiáš 66/3)

Zde je tedy zabití zvířete kladeno na stejnou úroveň jako vražda člověka. Znamená to tedy, že Bůh je vrtkavý?

Pokud jde o dějiny Bible, je nutné konstatovat, že nepochází z doby Ježíšovy. Teprve ve 3. století se v Římě začalo vybírat ze stovek záznamů o životě a učení Ježíšově jednotné standardní dílo.1251 Výběr vhodných spisů byl v neposlední řadě podroben značnému vlivu císaře Konstantina (285-337 po Kr.), který chtěl učinit křesťanství římským státním náboženstvím.

Konstantin však nebyl právě příkladným vzorem křesťanské lásky k bližnímu. Své protivníky nechal krutě pronásledovat a sám vedl velmi zhýralý život. A aby na tom nemusel nic měnit, byly mnohé dokumenty o Ježíšově životě již předem odvrženy jako nevhodné.

Tak bylo pro Bibli vybráno pouze 27 záznamů, které byly pořízeny mezi lety 60 a 150 po Kr. Pojmové definice a interpretace různých autorů -vzájemně se silně lišící -však vyžadovaly obsáhlé přepracování, protože texty měly vytvořit jednotné dílo. „Korektoři“ jmenovaní pro toto přepracování měli dbát o to, aby obsah písemností odpovídal názorům církevních a státních hodnostářů. Tak byla většina pokynů týkajících se vegetariánského stravování odstraněna dříve, než dostal Nový Zákon své formální uznání papežem Damasem roku 382 po Kr.

Na pozdějších koncilech, jako např. na koncilu v Konstantinopoli roku 533 po Kr. bylo rozhodnuto provést další pronikavé změny ve svatém Písmu.

BIBLICKÉ OMYLY

I jedno změněné slovo v Bibli může nesmírně ovlivnit celkový křesťanský světový názor na určité téma. Příkladem toho je biblická výpověď, podle níž Ježíš jedl velikonočního beránka. Martin Luther svého času přeložil, jistě bez zlých úmyslů, výraz „TO-PAS-CHA“ pojmem „velikonoční beránek“. V jeho době však již bylo zvykem jíst na zelený čtvrtek beránka.

Ne však v době Ježíšově. U Židů platil na zelený čtvrtek přísný zákaz porážky. „TO-PAS-CHA“ znamená „velikonoční pokrm“ .O beránku není v aramejských původních textech Bible ani zmínka (aramejština byla jazykem, kterým mluvil Ježíš).

Večeře se podle Bible konala v domě nějakého nosiče vody. Mezi Židy však tehdy nebylo zvykem, aby jeden člověk přebíral úlohu nosiče vody. To se dělo jenom ve společenství esejců. Večeře se tedy konala v domě jednoho z esejců. V zhledem k tomu, že příslušníci tohoto bratrstva byli přísnými vegetariány, lze z toho vyvodit, že biblická večeře byla bezmasá.

Další nesprávný překlad jediného slova s těžkými následky se týká jídelních zvyklostí Jana Křtitele. O něm je v Bibli řečeno, že pojídal kobylky a med. Latinské slovo „lokusta“ skutečně znamená „kobylka“, ale zároveň také označuje plody stromu rohovníku obecného. A protože Jan pojídal právě tyto plody a nikoli hmyz, nazývají se dnes „svatojánský chléb“.

V 1. dopise Timoteovi doporučuje apoštol Pavel požívání masa a vína. Ve stejném dopise Pavel také varuje před společenstvím gnostiků, kteří se živili vegetariánsky a zastávali učení o reinkarnaci. Pozoruhodné však je, že společenství gnostiků vzniklo dlouho po Pavlově smrti. Jeho varování v prvním dopise Timoteovi však nezní jako proroctví pro budoucnost, ale spíš jako by v té době gnostikové již existovali. Jelikož první dopis Timoteovi se svým stylem i pojmově značně liší od druhého, je oprávněný závěr, že nepochází z Pavlova pera, nýbrž od již výše zmíněných korektorů .

Mnozí velcí křesťanští svatí byli vegetariáni a velcí přátelé zvířat. Nejznámější z nich je jistě František z Assisi .Ale také sv. Antonín, Basilius Veliký, Origines, Jan z Chrysostomu, Kléméns

z Alexandrie, sv. Jeroným, Eusebius, Bonifác, Řehoř z Nazianzu, apoštol Matouš, Tertulián, Mistr Eckhart, a další kteří nejedli žádné maso. Také matka Tereza, zajisté symbolická osobnost křesťanské lásky k bližnímu, se živila vegetariánsky.

Existují také tradice, které je zapotřebí brát velmi vážně, a z nichž jasně vyplývá, že sám Ježíš Kristus žil vegetariánsky, miloval zvířata a i dalším lidem předával lásku ke zvířatům.

EVANGELIUM DOKONALÉHO ŽIVOTA

Nedokonalost Bible vyplývá také ze skutečnosti, že neobsahuje žádné údaje o životě Ježíše mezi 12. a 30. rokem jeho života. Záznam o celém jeho životě ukryl člen bratrstva esejců v jednom buddhistickém klášteře v Tibetu, aby ho uchránil před zásahem římskokatolické církve. Roku 1881 kněz G. J. Ouseley tento významný dokument odhalil a poprvé jej uveřejnil roku 1901. Dílo nebylo podrobeno zásahům korektorů. Obsahuje jednoznačné výpovědi o lásce vyrůstajícího Ježíše ke zvířatům a jasné příkazy týkající se ochrany všech tvorů.

„…Během své pouti dospěl také do země chaldejské, kde vyučoval kněze a mudrce: nikdo nemá zraňovat a zabíjet, neboť svět má být naplněn poznáním jednoho svatého. A v těchto dnech chci opět uzavřít smlouvu se zvířaty celé země a s nebeským ptactvem, s mořskými rybami a se všemi ostatními tvory Země. Chci zlomit luk a také meč a také vypovědět všechny válečné nástroje z teto země tak, aby lidé a zvířata mohli žít beze strachu…“/27/,

„…Na jiném místě spatřil jednoho mladého muže, který se právě chystal zabít králíky a holuby proto, aby jemu a jeho učedníkům připravil pokrm. Ježíš řekl: máš dobré srdce a Bůh tě osvítí. Ale nevíš, že Bůh dal na počátku člověku za potravu plody země a stvořil ho stejně jako opici, vola a koně nebo ovci a nedovolil mu, aby zabíjel své spolustvořence a pojídal je? …“./271 ,

Evangelium dvanácti vydané G. J. Ouseleyem pod názvem „Evangelium dokonalého života“ obsahuje ještě několik dalších míst, která zcela jasně ukazují, že Ježíš Kristus považoval zvířata za bytosti, které jsou součástí stvoření a se kterými má člověk zacházet láskyplně. Zabíjení a pojídání masa je přestupkem proti vysokým etickým přikázáním pravého křesťanství.

NAUKY ESEJCŮ

Další dokumentací křesťanství, která je k dispozici v nezfalšované formě, jsou svitky esejců. Byly nalezeny vědcem Edmondem Bordeaux Szekelym v roce 1927 v tajném archivu Vatikánu. Mírové evangelium esejců obsahuje pozoruhodný dialog mezi Ježíšem a několika nemocnými lidmi. Ježíš vysvětluje, že člověk může nalézt cestu zpět k Bohu jedině tehdy, žije-li v souladu s přírodními zákony. Pokud jde o stravování, říká mezi jiným: „Neboť v pravdě pravím vám, že ten, kdo zabíjí, zabíjí sám sebe, a kdo požívá maso zabitých zvířat, požívá z těla smrti.“/28/ “ Avšak pravím vám: nezabíjejte ani člověka ani zvíře ani potravu, kterou přijímají vaše ústa. Neboť, když jíte živou potravu, ta vás oživí, avšak když svou potravu zabijete, pak vás mrtvá potrava také usmrtí. Neboť život přichází jenom ze života a ze smrti přichází vždy opět jenom smrt. Neboť všechno, co zabíjí vaši potravu, zabíjí také vaše tělo. A všechno, co zabíjí vaše tělo, zabíjí také vaše duše.“/28/

Bratrství esejců žilo podle těchto nauk a uplatňovalo křesťanskou lásku k bližnímu ruku v ruce s usilováním o harmonii s přírodou. Esejci dosahovali věku více než 100 let a byli známi jako velcí léčitelé. Jak to dokládají originální svitky esejců, patřili Ježíš Kristus i Jan Křtitel k nejvyšší radě esejců.

( Z knihy „VÝŽIVA PRO ČLOVĚKA A ZEMI“, autor Christian Opitz )

Zdroj foto: stained glass – Alfred Handel, photograph -Toby Hudson

Dejte si na talíř léto. Přinášíme recept na pestrý salátek s chřestem, jahodami a pikantní redukcí.

Ingredience

400 g chřestu
100 g jahod
1 šalotka
1 g třtinového cukru
štáva z poloviny citronu
čerstvý tymián
oříšky nebo semínka
zelený salát

Na zálivku

5 ml bio jablečného octu
1 lžička dijonské horčice
1 lžička jahodové nebo ostružinové marmelády (bez rafinovaného cukru)
kapka bio sojové omáčky s mořskou solí
5 ml jablečné šťávy
5 ml kvalitního oleje z dýňových semínek
drcené chilli papričky

Doba přípravy: 10 minut

Chřest s jahodami - recept

Postup přípravy

1. Mladý chřest očistíme u stonku a krátce (5-7 minut) podusíme na pánvi s trochou osolené vody, do které jsme přidali také citronovou štávu a trochu hnědého cukru. Když nebude chřest zcela ponořený ve vodě a podusíme ho prakticky v páře, zůstane křupavý. Odstavíme a necháme vychladnout.

2. Na talíř položíme listy salátu, jahody nakrájené na čtvrtky a stonky chřestu.

3. Připravíme zálivku z jablečného octu, hořčice, jablečné šťávy, sojové omáčky a marmelády. Pokud bude příliš hustá, zředíme jablečným džusem a dochutíme chilli nebo pepřem.

4. Jahodovo-chřestový salát polijeme zálivkou, posypeme čerstvým tymiánem, nasekanou šalotkou a oříšky.

Existují ingredience, jejichž každodenní konzumací téměř jistě eliminujete riziko vzniku jakéhokoli druhu nádoru.

Podivuhodný recept je následující:

Smíchejte 1/4 čajové lžičky kurkumy s půlkou lžičky olivového oleje. Přidejte špetku čerstvě mletého černého pepře a sušeného zázvoru. Vše rozmixujte.

Tuto směs můžete konzumovat jako součást různých pomazánek, polévek nebo salátů. Pokud ji budete používat ve vařených jídlech, je nejlepší směs přidat až v závěru vaření (kurkumin je velmi citlivý na teplo). Lze tuto magickou kořeněnou směs i pít, smíchejte s trochou vody a spolkněte.

Ale co přesně je na této kombinaci surovin tak magického? Proč brání vzniku a šíření rakoviny?

Za všechno může zázračné koření kurkuma, se kterým jste se již jistě setkali ve formě žlutého prášku kari. Jeho protizánětlivé schopnosti jsou neuvěřitelně silné.

Neexistuje žádná jiná přírodní látka na světě, která je při snižování zánětu v těle účinnější.

Nedávné studie ukázaly, že kurkuma zabraňuje vzniku mnoha typů rakoviny, jako je například kolorektální karcinom, rakovina prostaty, rakovina mozku a další. Kurkumin skutečně dokáže vyhledat maligní rakovinné buňky a zničit je na úrovni DNA.

Kurkuma má pouze jednu vadu – obtížně se vstřebává v trávícím traktu. Proto je pro tělo nejvhodnější spojení kurkumy s olivovým olejem, pepřem a zázvorem; osvědčilo se pro zvýšení absorbce živin. Z toho důvodu tvoří právě tyto složky ideální kombinaci pro léčbu a prevenci rakoviny. Použít také můžete kokosový nebo lněný olej. Vstřebání kurkuminu napomáhá i quercetín obsažený například v červeném víně.

Podle výzkumu navíc černý pepř zvyšuje účinnost kurkumy až o 200 procent. At’ žije synergie potravin!

Aby bylo možné úspěšně předcházet nádorům a ničit rakovinné buňky, používejte tuto směs jako součást zdravého vaření každý den.

Dosud jsme o následcích globalizace psali v docela kritickém slova smyslu. Než nám došlo, že vlastně sedíme ve skandinávské kuchyni z Ikea a za stolem, vytesaném z ukrajinského dřeva a pak následně made in China, si vychutnáváme arabskou pomazánku z cizrny a sezamu jménem hummus. Nebo možná tureckou? Odkudkoliv prokazatelně pochází, hummus dnes vládne světu. A svět mu podlehl, oblíbil si ho a pozměnil dle svého.

A stejně jako nejde analyzovat pravou lásku, abychom nenarušili její kouzlo, nelze ani rozebírat, proč je hummus tak dobrý. Pro skeptiky však máme v kapse pár racionálních důvodů. Hummus není jen lahodný, je ještě docela zdraví prospěšný. Hurá!

Hummus má velký obsah železa, vápníku, vitamínu C, kyseliny listové a vitamínů skupiny B. Díky cizrně má vysoký obsah bílkovin a vlákniny. Zasytí a dodá energii před tréninkem, a díky vláknině ještě zhubnete. Tato „královna luštěnin“ je velmi důležitá ve stravě vegetariánů a veganů, malých dětí, sportovců nebo také těhotných žen. Je bezlepková a dopřát si ji mohou alergici, celiaci a lidé trpící poruchami imunity.

Bio sezamová pasta tahini obsahuje mnoho zdraví prospěšných látek, jako například vysoké množství vitamínu E, vitamíny B1, B2, B3, B5 a B15. Je bohatá na minerály, jako jsou například fosfor, draslík, zinek, lecitin, hořčík a železo. Je zdrojem esenciální kyseliny methioninu, obsahuje údajně dokonce více bílkovin než většina ořechů. Je zdrojem dobrých nenasycených tuků, neobsahuje cholesterol a je rozhodně méně kalorická než běžné omáčky a majonézy.

Navíc tahini je označována za jeden z nejlepších zdrojů vápníku (a vy ještě pijete kravské mléko?).

Sezamová pasta tahini pomáhá při detoxikaci jater, zabraňuje anémii, je snadno stravitelná, obsahuje vysoké množství nenasycených tuků a je vhodná při hubnutí. Doporučuje se také při onemocnění sliznice, nehtů, vlasů, pomáhá udržovat zdravou kůži, zvyšuje imunitu a zlepšuje látkovou výměnu.


Je na čase si hummus „naordinovat“ a zapsat si ho na denní menu. Variací, jak si ho dát, je nespočet. Hummus není jen výborná pomazánka na chleba, pitu a raw krekr. Použijte ho jako dip na křupavou zeleninu, jako omáčku pro wrapy nebo třeba toping na ovoce (cože?).

Zkrátka toho dokáže víc a neustále překvapuje, kolik toho o hummusu ještě nevíme. Naučme se, jak na to.

cizrna

Cizrna je grunt 

  aneb trojí způsob, jak na cizrnový základ 


Pro “chef kuchaře”

2 šálky cizrny namočíme na 12 hodin do studené vody. Druhý den ji zhruba 2 hodiny vaříme doměkka v mírně osolené vodě se špetkou jedlé sody. Scedíme a vychladíme (trochu vody z vaření necháme stranou, použijeme ji později pro zředění hummusu).

Pro laiky

Pokud se nám do zdlouhavé přípravy nechce, koupíme konzervu již uvařené cizrny v nálevu. Sterilovanou cizrnu stačí omýt, nechat odkapat a je ihned k použití.

Pro lenochy

Použijeme instantní cizrnovou mouku, kterou smícháme s trochou vody do konzistence kaše.

 

A teď jdeme do akce, HUMMUS SAPIENS. Co si tak dát….


Hummus klasický

hummus-klasicky-recept

Ingredience
2 šálky cizrny, šťáva z 1 citronu, 2 lžíce tahini, 4 lžíce olivového oleje, 1 dl vody z cizrny, 2- 3 lžičky římského kmínu, 3 stroužky česneku, mořská sůl, pepř, čerstvý koriandr.

Postup
Cizrnu, olivový olej, česnek, pastu tahini a citronovou šťávu rozmixujeme. Podle potřeby přidáme odloženou tekutinu, v níž se cizrna vařila. Hummus podle chuti osolíme a opepříme, necháme půl hodiny odležet v ledničce. Těsně před podáváním ho pokapeme olivovým olejem, posypeme mletou paprikou a obložíme snítkami koriandru.


CURRY-chlovka

(hummus do 5 minut i bez mixeru)

kari-hummusIngredience
Šálek cizrnové mouky, 1dc vlažné vody, šťáva z 1 citronu, půl šálku tahini, 2-3 lžičky kurkumy, 3 stroužky česneku, mořská sůl, pepř, mletý koriandr, chilli papričky.

Postup

Cizrnovou mouku rozmícháme s trochou vlažné vody do konzistence kaše. Přidáme tahini, kurkumu, česnek a citronovou šťávu. Vše ještě jednou zamícháme. Hummus podle chuti osolíme a opepříme, vmícháme kmín a mletý koriandr. Posypeme drcenými chilli papričkami.

 


Řepný hummus

hummus-repaIngredience

2 šálky cizrny, šťáva z půlky citronu, 250 g vařené nebo pečené červené řepy, 3 lžíce tahini, 2 lžíce olivového oleje, 1 dl vody z cizrny, 1-2 lžičky římského kmínu, 3 stroužky česneku, mořská sůl, pepř, sezam.

Postup

Česnek, pastu tahini, citronovou šťávu, cizrnu a řepu rozmixujeme dohladka. Můžeme zkusit přidat i kůru z citronu. Podle potřeby přidáme odloženou tekutinu, v níž se cizrna vařila. Hummus podle chuti osolíme a opepříme, případně přidáme víc citronu, tahini nebo vody. Necháme alespoň 30 minut odležet v lednici. Těsně před podáváním ho pokapeme olivovým olejem a posypeme sezamovými semínky, nebo obložíme snítkami koriandru.


Thajský kokosový hummus

tajsky-hummusIngredience

2 šálky cizrny, šťáva z půlky limetky, 2 lžíce tahini, 1 lžíce olivového oleje, 1 dl vody z cizrny, 2 -3 lžičky thajské červené kari pasty, 3 stroužky česneku, 1-3 hrnku tučného kokosového mléka, mořská sůl, pepř, čerstvý koriandr, sezam.

Postup

Cizrnu, česnek, pastu tahini, limetkovou šťávu, kari pastu a kokosové mléko rozmixujeme dohladka. Můžeme zkusit přidat i kůru z limetky. Podle potřeby přidáme odloženou tekutinu, v níž se cizrna vařila. Hummus podle chuti osolíme a opepříme, a pokud bude potřeba, přidáme víc limetkové šťávy, tahini nebo kokosového mléka. Těsně před podáváním ho pokapeme olivovým olejem a posypeme sezamovými semínky, nebo obložíme snítkami koriandru.


Olivový hummus

tapenada-hummusIngredience

2 šálky cizrny, šťáva z půlky citronu, 2 lžíce tahini, 2 lžíce olivového oleje, 1 šálek oliv bez pecek, 1 stroužek česneku, mořská sůl, pepř. 

Postup

Cizrnu, česnek, olivy, pastu tahini a citronovou šťávu rozmixujeme dohladka. Podle potřeby přidáme odloženou tekutinu, v níž se cizrna vařila. Hummus podle chuti osolíme a opepříme, dle potřeby přidáme víc citronové šťávy a tahini. Necháme alespoň 30 minut odležet v lednici. Těsně před podáváním ho pokapeme olivovým olejem nebo posypeme nasekanými olivami.


Veg pesto hummus

Pesto-HummusIngredience

2 šálky cizrny, šťáva z půlky citronu, 1/2 šálku nasekané čerstvé bazalky, půl šálku piniových oříšků, 3 lžíce tahini, 2 lžíce olivového oleje, 1 dl vody z cizrny, 1/3 šálku lahůdkového droždí, 3 stroužky česneku, mořská sůl, pepř. 

Postup

Na pánvi krátce osmahneme piniové oříšky (1-2minuty), odložíme stranou. Cizrnu, česnek, olivy, pastu tahini, bazalku, piniové oříšky, citronovou šťávu a droždí rozmixujeme dohladka. Podle potřeby přidáme odloženou tekutinu, v níž se cizrna vařila. Hummus podle chuti osolíme a opepříme. Těsně před podáváním ho pokapeme olivovým olejem a posypeme nasekanými piniovými oříšky.


Dýňový hummus s harissou

dynovy-hummusIngredience

1/2 pečené dýně hokkaido (asi 2 šálky dužiny nakrájené na kostičky), 2 šálky cizrny, šťáva z 1 citronu, 2 lžíce tahini, 1 lžíce koření harissa, 4 lžíce olivového oleje, 1 dl vody z cizrny, 2-3 lžičky římského kmínu, 3 stroužky pečeného česneku, mořská sůl, čerstvý koriandr.

Postup

Česnek a dýni opékáme v troubě předehřáté na 180-200C po dobu 45 minut. Necháme vychladnout. Cizrnu, harissu, pastu tahini a citronovou šťávu rozmixujeme spolu s dýní a česnekem dohladka. Podle potřeby přidáme odloženou tekutinu, v níž se cizrna vařila. Hummus podle chuti osolíme. Těsně před podáváním ho pokapeme olivovým olejem, posypeme špetkou harissy a obložíme snítkami koriandru.


Hummus s pečenými paprikami

pecena-paprika-hummusIngredience

2 šálky cizrny, 2 pečené papriky, šťáva z 1 citronu, 2 lžíce tahini, 4 lžíce olivového oleje, 1 dl vody z cizrny, 3 stroužky česneky, mořská sůl, pepř, čerstvý koriandr, červená cibule, pažitka a sezam (na ozdobu).

Postup

Papriku rozpůlíme, očistíme od zrníček a dáme opékat do trouby, dokud dužina nezměkne. Vyndáme a necháme trochu vychladnout. Cizrnu, česnek, pečené papriky bez slupek, pastu tahini a citronovou šťávu rozmixujeme dohladka. Podle potřeby přidáme odloženou tekutinu, v níž se cizrna vařila. Hummus podle chuti osolíme a opepříme. Těsně před podáváním ho pokapeme olivovým olejem, posypeme nasekanou pažitkou, červenou cibulí, sezamem nebo obložíme snítkami koriandru.


Hummus – medvědí pochoutka

hummus-medvedi-cesnekIngredience

2 šálky cizrny, 1 šálek nasekaného medvědího česneku, šťáva z 1 citronu, 2 lžíce tahini, 2 lžíce olivového oleje, 1 dl vody z cizrny, 1 stroužek česneku (volitelné), mořská sůl, pepř, sezam.

Postup

Cizrnu, medvědí česnek, pastu tahini a citronovou šťávu rozmixujeme. Podle potřeby přidáme odloženou tekutinu, v níž se cizrna vařila. Hummus podle chuti osolíme a opepříme, necháme půl hodiny odležet v ledničce. Těsně před podáváním ho pokapeme olivovým olejem a posypeme sezamem.


Středomořský hummus se sušenými rajčaty

susena-rajcata-hummusIngredience

2 šálky cizrny, 1/4 šálku sušených rajčat, šťáva z 1 citronu, 4 lžíce tahini, 1-2 lžíce olivového oleje, 1 lžíce rajčatové pasty, 1 dl vody z cizrny, špetka lžičky římského kmínu, 1-2 stroužky česneku, mořská sůl, pepř, čerstvý koriandr.

Postup

Cizrnu, rajčatovou pastu, nakrájená sušená rajčata, pastu tahini a citronovou šťávu rozmixujeme. Podle potřeby přidáme odloženou tekutinu, v níž se cizrna vařila. Hummus podle chuti osolíme a opepříme, přidáme špetku kmínu a necháme půl hodiny odležet v ledničce. Těsně před podáváním ho pokapeme olivovým olejem.


Avokádový hummus

guacamole-hummusIngredience

2 šálky cizrny, šťáva z půlky citronu, 1 zralé rozmačkané avokádo (bez pecky), 2 lžíce tahini (volitelné), 3 lžíce olivového oleje, 1 dl vody z cizrny, špetka římského kmínu, drceného koriandru a chilli koření, 3 stroužky česneku, mořská sůl, čerstvý koriandr, 1 rajče.

Postup

Cizrnu, avokádo, česnek, pastu tahini a citronovou šťávu rozmixujeme. Hummus podle chuti osolíme a dochutíme kořením. Těsně před podáváním ho pokapeme olivovým olejem, posypeme mletou paprikou a obložíme snítkami koriandru. Dle sezony doporučujeme vmíchat na kostičky nakrájené čerstvé rajče. 


Veg parmigiano hummus

veg-syr-hummusIngredience

2 šálky cizrny, šťáva z 1 citronu, 2 lžíce tahini, 1 šálek kešu oříšků, 1/2 šálku zeleninového vývaru, 1/2 šálku lahůdkového droždí, 4 lžíce olivového oleje, 3 stroužky česneku, mořská sůl, pepř nebo chilli, bylinky.

Postup

Nejdřív v mixeru nahrubo rozmixujeme kešu. Pak přidáme cizrnu, česnek, pastu tahini, droždí, zeleninový vývar, citronovou šťávu a vše rozmixujeme dohladka. Hummus podle chuti osolíme a opepříme. Těsně před podáváním ho pokapeme olivovým olejem a posypeme bylinkami.

 


Oříškovo-čokoládový hummus

hummus-oriskovyIngredience

1,5 šálku cizrny, 1/4 šálku arašídového nebo libovolného oříškového másla (nejlépe domácího mandlového), 1/4 šálku javorového sirupu, 3 lžíce neslazeného mandlového mléka, 2 lžíce raw kakao prášku, špetka vanilky.

Postup

Všechny ingredience rozmixujeme v kuchyňském robotu dohladka. Necháme odležet v ledničce během 1-2 hodin a servírujeme nejlépe s křížalami z čerstvých jablek, raw krekry, datlovými sušenkami. 


Zdroje informací a inspirace: wikipedie.org, soucitne.cz, ohsheglows.com, marthastewart.com, gourmandelle.com, elephantjournal.com, hummusapien.com

V Německu jsou již přesvědčení, že budoucnost bude rostlinného původu – co se týče naší stravy, oblékání, medicíny i obnovitelných zdrojů. Důkazem toho je veletrh Veggie Expo, který nedávno proběhl v bavorské metropoli. Již druhým rokem shromáždil pod jednu střechu příznivce rostlinné výživy, etického nakupování, udržitelného životního stylu a nového „otevřeného“ myšlení.

Právě tato témata vládla letošnímu ročníku, a tak návštěvníky čekaly přednášky s otevřenou diskuzí:

  • Proč milujeme psy, jíme prasata a oblékáme krávy? Úvod do karnismu
  • Jak vzbudit zájem o veganskou výživu u dětí a mládeže
  • Tajemství Ajurvedy pro zdraví a štíhlou linii
  • Převoz zvířat v Evropě
  • Diagnóza rakovina – prevence a alternativy chemoterapie
  • Aktivní záchrana moří
  • Hlavní výhra – zdraví, nebo kolik stojí život
  • Denně o jedno sousto víc veganissimo – pro aktivní život, energii a zdraví
  • Artritida a artróza – prevence a léčba
  • Veganský život – aktivní záchrana zvířat
  • Projez se ke zdraví
  • Veganská výživa pro sportovce
  • Je naše budoucnost rostlinná?
  • Veganství není religie. Cesta k realistické etice.

V kinosálu zájemci mohli zhlédnout snímky „Das Geheimnis der Bäume“ (Tajemství stromů), „Plastic planet“ (Plastová planeta), „Vanishing of the bees“ (Zánik včel), „Live and let live“ (Žij a nech žít), „Earthlings“ (Pozemšt’ané).

Pozornost rozhodně opoutala i kuchařská show a kurzy vaření. U plotýnky letos stáli mistři veganské gurmánské kuchyně jako Sebastien Copien, Marvin Schwanthaal, Niko Rittenau nebo Gita Vadhwana.

A samozřejmě se hodně nakupovalo a degustovalo. A věřte nám, bylo se po čem poohlédnout.

Řekni mi, kdo je tvým stylistou…

Na veletrhu byl představen široký výběr netestované veganské kosmetiky, obuvi a oblečení – navíc v bio kvalitě a fair trade, což nás potěšilo ještě víc. To, co si před X lety nikdo nedokázal ani představit, se dnes stalo realitou. Móda a pěkné věci již nemusí automaticky znamenat utrpení zvířat na „fabrikách smrti“, stahování kůže krav, psů nebo hadů zaživa, zamoření přírody pesticidy během pěstování konvenční bavlny nebo podíl na zvětšení chudoby v zemích „třetího světa“ –  jen proto, že jsme zvyklí nakupovat „hodně a levně, tady a ted‘ “… Naštěstí to jde už i jinak. Vždyť nejen každodenní ranní, ale i etická otázka začíná pravě výběrem „co na sebe“.

Zaujala zejména nabídka bio textilu s veganskou tematikou od vídeňského obchůdku Muso Koroni, boty z rostlinné kůže nebo recyklovaných materiálů od značek Wills a Vivobarefoot.

A protože nikdy není pozdě naučit se novým poznatkům, do knihovny správného herbivora rozhodně přibyly tyto průvodce veganským a vitariánským způsobem života.

Jíst zvířata je včerejškem

Veletrh Veggie Expo se chlubil nejen přehlídkou produktů stvořených na míru přívržencům veganské výživy, ale také pestrou nabídkou pro všechny zájemce o “alternativní” stravování. Potkali jsme značky Vitalia, Govinda, Veggy FRIENDS, SmileFood, MyEy nebo již u nás známý Veganz.

Nechyběly pochopitelně sojové, pšeničné nebo luštěninové výrobky a nahrážky masa. Pobavily i hlášky a slogany typu „Nejsem svině, jsem sejtan.“

Ať má život šťávu

Docela pestře byla zastoupena živá strava. „Rawfoodisti“ tak mohli nejen ochutnat nespočet smoothie a nechat své chuťové bunky posoudit neobvyklé kombinace příchutí a přísad, ale i „živě“ otestovat, osahat a odnést si domů nové modely odšťavňovačů značek Omniblend, Bianco, Vitamix, Revolutionblend a dalších.

A teď to nejlepší na závěr.

Na Veggie Expo jsme ochutnali něco, co slovy zkrátka popsat nejde. Doufáme, že si sami dokážete představit, jak chutná … baobab. My jsme neměli ani představu. Chutná totiž pokaždé jinak, ale jedna vlastnost provází každé sousto. Je totiž návykový a nemá obdoby. Dužinu plodu stromu, který sahá do výšky 25 metrů, můžete vychutnávat nasladko, naslano, natvrdo a natekuto, nebo třeba na tělo… Plody baobabu jsou léčivé a nabité výživnými látkami a antioxidanty. No nekup to!

Čokoláda není hřích, ale něco podmanivého na ní přece jen bude… Co tím myslíme, pochopí člověk, který měl tu čest poznat pravou RAW čokoládu. Nebo si ji dokonce vyrobit sám. Jednička s hvězdičkou pro nabídku z fair trade dílny Lovechock a pro sadu na výrobu domácí veganské čokolády Chocqlate.

Všemu ale vévodila lahodná veganská zmrzlina z datlí, pistáciového mléka a ovoce značky iceDate – prvního německého bio vegan zmrzlinářství. Bez cukru, bez kravského mléka, bez umělých přísad. Bez krutosti, bez éček a nesmyslů, bez výčitek svědomí. Barevné kopečky lákaly labužníky a nás dokázaly opravdu dojmout. Takový malý ledový zázrak pro všechny, kdo věřili, že to vše bude jednou možné. Že nabídka konečně zareaguje na vzrůstající poptávku po etických alternativách a společně jednou dokážeme vybudovat lepší svět. Že si budeme konečně moct vychutnat léto, aniž by tele plakalo po své mamince – konečně mu už nebudeme krást mléko a ani krávě život.

Umění, které osvobozuje

Seznamte se s Rolandem Strallerem, bavorským kreslířem, který razantním stylem řekne více než tisíce slov, a položí palčivé otázky, na které občas není až tak snadné odpovědět. Kde se prolíná hranice mezi dětskou láskou ke zvířatům a lhostejností k jejich utrpení? Měli by lidoopi dostat lidská práva? Máme morální právo zabíjet pro jídlo? Proč podporujeme rasismus na talíři?

Digitální koncept „HUMAN ANIMALS“ mapuje druhovou nadřazenost a lidskou aroganci, dává půdu pro zamyšlení – kam lidstvo doopravdy směřuje.

„Věřím na svět, ve kterém bude vážným zločinem zneužívat vnímající bytosti, mučit je a zabíjet. Věřím na veganský svět, kde všichni pozemšťané žijí svobodně svůj život,“ říká autor, který působí již od roku 1999 jako nezávislý veganský umělec, a vášnivě bojuje proti speciesismu a za osvobození zvířat na zemi.

Protože zvířata mají práva

Své stánky na Veggie Expo měly i lokální organizace a nadace na ochranu zvířat. Návštěvníci veletrhu se tak mohli aktivně zapojit a podpořit třeba azyl pro hospodářská zvířata Endlinghof a místní mnichovský spolek na ochranu zvířat Tierschutzverein Muenchen, dozvědět se více o projektu Sea Sheperd – záchranářích mořských živočichů, a také se stát novými členy Vebu (Vegetarierbund) – svazu vegetariánů a veganů Německa. Každým dnem podle zpráv Vebu přibývá 2 000 lidí, kteří se zřekli utrpení na talíři. Jen tak dál.

Veni, vidi, veggie

Z Mnichova a Veggie Expo jsme si odvezli koš dobrot a spoustu dojmů a inspirací. Neviděli jsme žadné hippie, ale novou generaci „praktických“ Bavořanů v mladším až středním věku, kteří si prostě uvědomili, že utrpení zvířat ke svému vitálnímu životu vlastně nepotřebují, a rozhodli se ten svůj nový život postavit na rostlinách a etice, ne na kostrách živočichů. Kvůli vlastnímu zdraví a dobrému pocitu, a kvůli všem těm zvířatům, jejichž jména neznáme.

DSC07271

INGREDIENCE:

200 g datlí, 200 g rozinek, 200 g domácích sušených banánů (žádné banánové chipsy z obchodu ), 250 g para nebo kešu oříšků, konopné semínko.

POSTUP:

Všechny ingredience rozmixujeme a tvoříme kuličky, které obalujeme v konopném semínku.


Tento recept nám poslala čtenářka Pavlína Vacková, koukněte se také na recept Freekeh s tofu a zeleninou nebo přečtěte rozhovor s Pavlínou o veganství.


INGREDIENCE:

250 g zelené pšenice Freekeh, 2 kostky BIO tofu natural (výborné i s tempehem), 1 pórek, 1 lilek, 2 malé cukety, 1 červená paprika, 1 žlutá paprika, 250 g žampiónů, 2 stroužky česneku, 1 lžíce ječmenného misa, sójová omáčka Shoyu, koření (zázvor+paprika sladká+chilli+kurkuma+kmín mletý+tymián mletý+oregáno atd.), mořská řasa Kombu, olivový olej.

POSTUP:

Pšenici uvaříme s mořskou řasou doměkka (řasu namočíme přes noc), tofu naložíme do směsi Shoyu a koření. Zeleninu nakrájíme na nudličky a řasu na proužky. Na pánvi zahřejeme olivový olej, přidáme pórek, česnek, naložené tofu a opékáme dozlatova. Přidáme nakrájenou zeleninu, řasu a miso a chvilku opékáme, zelenina musí zůstat křupavá. Nakonec vše smícháme s pšenicí a podáváme.


Tento recept nám poslala čtenářka Pavlína Vacková, koukněte se také na recept RAW banánové kuličky nebo prečtěte rozhovor s Pavlínou o veganství.


S Pavlínou se známe přes různé akce na záchranu psů a deštných pralesů.  Milá a křehká, tato mladá žena je opravdový bojovník nejen slovem a transparentem, ale i svými činy.  Její záchrana zvířat a životního prostředí začíná především na talíři: Pavlína je vegankou. A svými sportovní výkony a osobním příběhem vyvrácí naruby nejrozšířenější mýty a pověry o bílkovinovém deficitu a „podivném“ veganském životním postoji.

– Pavlínko, jak dlouho jsi už vegankou a co tě k tomu přivedlo? Proč se vlastně lidé jako jsi ty stávají vegany? Je ohled na zvířata nejčastější a hlavní důvod, nebo mívají vegani i jiné motivace?

Vegankou jsem rok a čtvrt, před tím 13 let vegetariánkou a vedly mě k tomu etické, ekologické a zdravotní důvody. Také a hlavně velká láska ke zvířatům, úcta ke všemu živému, pokora a obdiv k naší planetě.

Lidé se stávají vegany z nejrůznějších důvodů, tím nejčastějším asi bývá etické hledisko. Být veganem ve smyslu stylu stravování znamená konzumovat výhradně potraviny rostlinného původu, tedy vyloučit ze svého jídelníčku veškeré živočišné potraviny jako je maso, mléko, mléčné výrobky, vejce, ale  i třeba med. Vegani se nechtějí podílet na utrpení nevinných zvířat, je to určitá forma protestu. Jsou přesvědčeni, že člověk nemá právo zvířata vykořisťovat, mučit je v naprosto nevyhovujících podmínkách ve velkochovech a následně je krutě zabíjet. 

Vegani odmítají a odsuzují třeba fakt, kdy se narozené tele těsně po porodu odstaví od matky a lidé pak pijí mléko určené pro něj.  Nezavírají oči ani před týráním slepic v halových nebo klecových chovech, kde jsou slepice namačkané v kleci sotva o velikosti papíru A4, nikdy nemají možnost ani roztáhnout křídla, vidět denní světlo, nadechnout se čerstvého vzduchu. Slepice většinou ve věku 18 měsíců musejí zemřít, jsou nacpané do kamionu a odvezené na jatka, protože přestávají v době přepeřování snášet podle norem, přesto že by mohly žít dalších mnoho, mnoho let a snést ještě spoustu vajec.

Veganům není lhostejné, jak se zachází s vepři při kastracích, kdy vše probíhá za plného vědomí bez možnosti umrtvení. Vegan protestuje proti předsudkům a tradicím, které tu byly, například vánoční zabíjení kaprů nebo velikonočních jehňat. Neznamená to totiž, že když tu nějaké tradice kdysi byly, že musí být správné.

Být veganem není ale jen o jídle, je to určitý životní styl a filozofie. Nesouhlasíme s myslivostí, rybolovem, cirkusy, ZOO, kožešinovým průmyslem  – a z toho plyne náš odmítavý postoj k používání výrobků z kůže, hedvábí a vlny. Veganům také není lhostejný výběr kosmetických a drogistických přípravků. Dbají na to, aby nepodporovali testování zvířat v laboratořích a vybírají si kosmetiku netestovanou na zvířatech ( u nás s certifikátem CPK, v zahraničí se jedná o několik organizací udělující certifikace, např. EcoCert, NaTrue, Ecocontrol/BDIH atd. Pomocné značky, které lidem mohou se v netestovaných kosmetických přípravcích lépe zorientovat jsou i znak Vegan a symbol králíčka).

Ještě jedným důvodem proč se lidé stávají vegany může být i přesvědčení, že odmítání živočišné stravy v jakékoliv podobě je prospěšné pro naši celou planetu, protože živočišný průmysl je z velké části odpovědný za znečišťování životního prostředí. Nejen odpadem z výroby, znečištění povrchových vod, ale také zabíráním stále větších ploch na pastvu a tím například kácením pralesů. Další hlavní příčinou devastace deštných pralesů je i pěstování palmy olejné. Plantáže pro její pěstování vznikají vykácením a vypálením původního porostu deštných pralesů, což má bohužel nedozírné následky nejen pro ekologii, ale i pro zvířata, která v pralese doposud žila. Pokud budou dál lidé podporovat a kupovat výrobky, kde je palmový olej ( pečivo, těstoviny, sladkosti, chipsy, mýdla, šampony a ve spoustě dalších výrobků někdy i bohužel ve výrobcích zdravé výživy), tak obrázek deštného pralesa, kde jsou orangutáni, papoušci, giboni, zoborožci, tygři, sloni, ale i spoustu vzácné flóry, uvidíme už jen v encyklopediích a atlasech. Dnešní pohled na deštné pralesy je bohužel žalostný. Zbytky překrásného, původního deštného pralesa uvidíme už jen v národních parcích nebo na vzdálených, těžko přístupných místech, kde se platí vstupné. Jinak jen všude palmové plantáže.  Vegan si je také vědom toho, že plocha půdy určená pro pěstování krmiva pro pastvu zvířat by nasytila spoustu hladovějících lidí v rozvojových zemí…. a těch důvodů je daleko víc, proč se člověk stává veganem.

– Moc pěkně jsi to popsala. Takže vegan není jen ten, kdo nejí maso, sýry, ryby nebo vájíčka , ale také ten, kdo se dívá dál na ekologické dopady svých nákupních rozhodnutí –  jako třeba výběr netoxických pracích prášků pro záchranu mořských živočichů nebo sušenek bez palmového oleje a tofu z nemodifikováné soji, protože chce chránit zvířata Amazonie. 

Přesně tak.

- Jaké byly pro Tebe začátky veganství a jak reagovala rodina a blízké okolí? Nesnažili se tě partner a přátelé „stáhnout zpět“ ke konvenčnímu stravování? 

Začátky veganství pro mě nebyly obzvlášť těžké, vzhledem k tomu, že jsem k veganství přecházela z vegetariánství. Časem jsem ztratila i chuť na mléčné výrobky a plně je nahradila rostlinnými alternativami, které mi i daleko víc chutnají. Rodina i partner reagovali veskrz pozitivně, možná chvilková skepse tam ze začátku byla. Mysleli si, že to bude jen takové krátkodobé poblouznění :-) a já se vrátím zpět k vegetariánství. Měli obavy, abych nestrádala po nutriční stránce, aby mému tělu nic nechybělo. Teď už je to v pohodě, všichni můj životní styl berou jako samozřejmost, respektují mě a třeba při rodinných oslavách nám se synkem automaticky připravují veganskou stravu. 

vegan rozhovor (1)
Se synem Tomáškem

- Říkala jsi, že vychováváš dítě vegansky. Jak se k tomu postavili babička s dědečkem, nebo třeba i pediatr? Setkáváš se s reakcí, že synovi veganstvím škodíš? 

Ano, svého synka vychovávám vegansky a vedu k veganství. Moc bych si přála, aby měl stejně jako já rád přírodu, zvířata, život. Ukazuji mu cestu, po které kráčím a jednou, až bude dospělý si sám vybere, jestli půjde dál se mnou nebo se vydá svou cestou. Rozhodnutí bude na něm. Už jako maličký dostal na výběr, co se týče stravy. Třeba živočišné jogurty a vajíčko odmítal, živočišné mléko ho zahleňuje, tak nevidím důvod proč mu to násilně vnucovat. Má rád stravu, kterou konzumuji i já a to mě strašně moc těší a hřeje u srdce. Máme spolu hodně společného :-), už od miminka se mnou jezdil krmit toulavé kočičky a pejsky, máme doma také pejska, zvířátka má moc rád. Babička s dědečkem se k našemu rozhodnutí vést synka vegansky postavili pozitivně. Vidí, že není důvod k obavám, když si jejich vnouček vede po zdravotní stránce dobře a to samé pediatr, synek prospívá, tak není žádný problém. 

- Často slycháme, že veganství je nějaké striktní omezování v jídle, až psychologické sebepopíraní. Hodně lidí si automaticky představí, že vegani jedí jenom sóju a bylinky na louce. Jak jsi na tom vlastně s jídelníčkem?

To je pravda, také jsem se s takovými názory na veganství setkala :-), ale tak to vůbec není. Žádné omezování v jídle. Vždyt‘ rostlinná strava je tak rozmanitá, pestrá a bohatá! Nikdy jsem si na jídle nepochutnala a netěšila se z něho tak jako nyní.  Navíc obsahuje zdraví prospěšné tuky, takže nejsou vegani tak ohroženi civilizačními chorobami jako lidé konzumující živočišné tuky.  Po veganské stravě nebudete mít problém s únavou po jídle, která může nastat po konzumaci živočišných a těžkých pokrmů. Právě naopak, je to strava, která vám dodá energii, sílu a udržuje vaše tělo vitální a v perfektní kondici. Jen musí člověk vědět jak na to a co do svého jídelníčku zařadit, aby jeho organismus nestrádal. Není to ale těžké  a člověk se do toho velmi rychle vpraví a pak už si vytváří jídelníček automaticky. Jen třeba u mého synka jsem v tomto směru hodně zodpovědná a jídelníček mu sestavuji na více dní dopředu, aby měl ve stravě vyvážený poměr všech důležitých živin a jeho malé tělíčko se správně vyvíjelo a bylo zdravé.  Dokonce může veganská strava mnoho lidí i vyléčit. Já jsem toho důkazem, kdy díky veganské stravě se mi upravila hladina cholesterolu, která před tím dosahovala docela rekordního čísla a neklesala ani v době, kdy jsem konzumovala vegetariánskou stravu.  Takže mohu říct, že mě veganská strava zachránila před užíváním nebezpečných léků na snížení cholesterolu, které mi lékaři chtěli předepsat. Cítím se po zdravotní stránce daleko lépe než před léty, mám energii, sílu, aktivně cvičím, zkrátka mám daleko větší chuť do života. A hlavně ten pocit, že kvůli mně nezemře ani jedno jediné zvíře, je tak krásný, naplňující a zároveň i zavazující.

Pohrávám si i s RAW stravou, ale zatím jsem nenašla odvahu na ni přejít úplně. Zařazuji si ji do jídelníčku a tak si obohacuji veganskou stravu. Vitariánské pokrmy jsou plné života, nabité enzymy a vitamíny. Často si dělám nekonečné kombinace smoothie, zeleninové nebo ovocné špagety ve spiralizéru, rozkošné raw datlové kuličky rozplývající se na jazyku, nebo si usuším raw semínkové placičky v sušičce. Klíčím také semínka a luštěniny, prostě si se živou stravou hraju :-)

10628521_10202043402247139_7255712178212808876_n

- Ty nejsi z Prahy – jaké to je, stravovat a oblékat se vegansky mimo velkoměsto a jestli máte v okolí dostatek služeb pro vegany? (obchody s netestovanou kosmetikou, restaurace atd.) Jak náročné je vůbec veganství ekonomicky a časově? 

Pocházím z malého města, kde máme pouze dvě prodejny se zdravou výživou, žádnou veg restauraci, žádný veganský obchod třeba s obuví nebo netestovanou kosmetikou. Vše co potřebuji si proto musím zajišťovat pro sebe a svého synka přes internetové obchody nebo několikrát do měsíce jezdit do vzdálenějšího velkoměsta, kde většinou seženeme vše, co oba potřebujeme. Veganská strava není nejlevnější, řekla bych ale, že je srovnatelná s běžnou živočišnou stravou. 

Často ale můžete ušetřit, když si řadu prodávaných polotovarů vyrobíte doma sami, jako je třeba rostlinná náhražka masa seitan, vegan sýry nebo rostlinná mléka.                                                                            

Veganská strava je časově náročnější, luštěniny se musí předem namáčet, u semínek trvá, než naklíčí, semínkové raw placičky se hodiny suší, ale určitě ten čas stojí za to!

Dávám velký také pozor při výběru potravin, aby nebyly geneticky modifikované (GMO).  Jejich negativní dopad na naše zdraví sice nebyl nikdy oficiálně potvrzen, avšak studie na zvířatech poukazuje na celou řadu závažného zdravotního poškození zvířete při konzumaci těchto potravin – selhání imunitního systému, zhoršení funkce jater, nebezpečí vzniku rakoviny až zvýšenou úmrtnost zvířat) –  a to by mělo být pro každého konzumenta těchto potravin alarmující. Hodně se modifikuje třeba sója nebo pšenice, vcetně druhů pro výkrm hospodářských zvířat. Do těla se jim tak dostanou i zbytky herbicidů z GMO rostlin a pak konečný produkt jako maso, mléko, mléčné výrobky nebo vejce zkonzumuje člověk. U nás neexistuje žádný zákon, který by přikazovat tyto potraviny, které pocházejí ze zvířat a ta byla krmena geneticky modifikovanými krmivy, jakkoliv označovat. To samé se týká i rostlinné potravy, která byla geneticky upravována a i když na obalu uvidíte označení GMO free, ještě to neznamená, že to tak skutečně je, žádný kontrolní orgán u nás není, který by nad tím dohlížel. Jedinou jistotu, že potraviny nejsou skutečně geneticky upravované máme pouze při konzumaci BIO výrobků. V ekologickém zemědělství a při zpracování BIO potravin je totiž GMO ze zákona zakázáno.

11157361_10202702918214626_8557318578260306111_o

Pavlína prozradila, že své dobré kondici vděčí osobnímu treneroví Norbertovi Šímononovi, který ji motivuje ke stále lepším výkonům. Při cvičení v RH6 future FITNESS studiu, Rychnov nad Kněžnou.
Pavlína prozradila, že své dobré kondici vděčí také instruktorovi Norbertovi Šimonovi, který ji motivuje ke stále lepším výkonům. Při cvičení v RH6 future FITNESS studiu, Rychnov nad Kněžnou.

- Asi to nebude jen stravou – máš opravdu hezké tělo a je vidět, že hodně sportuješ. Jak si vlastně udržuješ svaly v kondici bez živočišných bílkovin? 

Děkuji :-) Ano, hodně sportuji, chodím aktivně cvičit zhruba 4 x do týdne, někdy i častěji. Cvičení a celkově sport mě naplňuje, nabíjí a udržuje v dobré kondici. Nikdy jsem se necítila tak dobře, jako nyní. Přesto, že jsem na rostlinné stravě, mám hodně síly a energie, živočišné bílkoviny mi vůbec nechybí. Je to také jeden z největších předsudků, kdy si někteří lidé myslí, že tělo bez živočišných bílkovin nemůže při aktivním sportu dobře fungovat.  Může :-)  Při sportu užívám konopný protein a veganské aminokyseliny.

- V médiích hodně „straší“ o nebezpečí veganství a negativním dopadu na zdraví (nedostatek vápníku, bílkovin, vitaminu B12). Dá se to doplňovat z veganské stravy? Na co má vegan dbát, aby zůstal zdráv?  

Ano, vše se dá nahradit nebo doplnit. Dříve jsme ze všech stran slýchali, že pokud nebudeme konzumovat hodně mléka a mléčných výrobků, budeme mít nedostatek vápníku a budou se nám lámat kosti a kazit zuby. Naštěstí studie tento nesmyslný „vápníkový paradox“ zcela vyvrátily a navíc poukázaly na fakt, že právě vysoký příjem vápníku z mléka zvyšuje nárůst zlomenin a případů řídnutí kostí. Takže tomu je vlastně naopak a souvisí to především s nadměrným příjmem bílkovin z živočišných produktů a cukrů z potravy, které při trávení silně okyselují organismus a tělo musí sáhnout po zásobách vápníku z kostí, aby tuto nerovnováhu vyrovnalo. Takže při správném sestavení veganského jídelníčku lze získat dostatek vápníku pro organismus a to jen z čistě rostlinných zdrojů. Pro srovnání, v mléce je na 100g obsaženo zhruba 125 mg vápníku, ale třeba ve stejném množství máku už je ho neuvěřitelných 1400 mg !!!! Dalším vápníkovým favoritem je neloupané sezamové semínko (670 mg/100g), mandle (240 mg/100g), květák (205mg/100g), dále para  ořechy a lískové oříšky, brokolice, kapusta, slunečnicová semínka, nepražené kakaové boby, luštěniny, zelená listová zelenina, sójové boby, tofu, sójový jogurt a sójové mléko atd.

Jen pro zajímavost – německá studie, které se zúčastnilo asi 150 veganů, zjistila, že průměrný příjem vápníku u nich činil 810 mg denně. Různé organizace doporučují denní příjem vápníku mezi 800 a 1 500 mg. Podle Světové zdravotnické organizace ale stačí 500 mg vápníku denně. Navíc nikde ve světě nebylo prokázáno onemocnění z nedostatku vápníku, a to ani při jeho přijmu pouhých 300 mg za den.

To samé platí i o bílkovinách, které veganům při správně složeném jídelníčku nechybí. Vždyť třeba luštěniny a výrobky z ní poskytují podobné množství bílkovin jako maso, mléko nebo vejce. Jedná se především o výrobky tofu nebo tempeh (kvůli GMO doporučuji kupovat pouze BIO), ten má dokonce díky fermentačnímu procesu i řadu dalších cenných látek. Spoustu bílkovin neobsahuje jen sója a výrobky z ní, ale i výrobky z pšenice, třeba takový seitan, robi maso nebo klaso. Klaso výrobky a robi maso jsou velmi vhodné i pro diabetiky, protože obsahují nízký obsah sacharidů, mají též hodně vlákniny a žádný cholesterol. Neobsahují ani sóju, glutamát, syntetická barviva a konzervanty. Klaso výrobky a robi maso jsou vhodné pro všechny věkové kategorie, též pro sportovce, pro vysoký obsah bílkovin a téměř žádný tuk. Je to nízkoenergetická rostlinná náhražka masa, která je i lehce stravitelná a výborně chutná :-)

Ovšem něco jiného je u vitamínu B12, který se nevyskytuje v rostlinných zdrojích, ale pouze v živočišných potravinách nebo v doplňcích stravy. Bohužel, často dochází k milnému tvrzení, že tento vitamín mají vegani dostatek z potravy, nemají! A pokud chtějí předejít vážným zdravotním komplikacích, které při jeho nedostatku mohou nastat, musí tento důležitý vitamín suplementovat. Někteří vegani nemají pocit, že by jim v těle chyběl, cítí se dobře,  ale je to jen z toho důvodu, že mají stále ještě dostatečné zásoby z doby, kdy nebyli vegany. Vitamín B12 se ukládá v játrech, odkud se postupně uvolňuje a tyto zásoby vydrží i několik let, ale když se jeho zásoby vyčerpají nebo nejsou suplementovány objeví se zdravotní komplikace, nejčastěji se jedná o neurologické potíže jako úzkost, deprese, brnění v končetinách, dále pak únava a slabost. Při dlouhodobé absenci tohoto vitamínu může dojít k nenávratnému poškození nervového a kardiovaskulárního systému, takže určitě sumplementovat! Užívám veganský vitamín VEG 1.

- Dokázala jsi už někoho k veganství inspirovat? 

Nevím, jestli jsem někoho k veganství inspirovala tak, aby na tento životní styl přešel úplně, ale těší mě, když se lidé zajímají o to, co veganství vůbec je. Také mám upřímnou radost z toho, když si lidé ke mně chodí pro rady, nebo vyzkouší nějaký můj veganský recept a on jim chutná. Jsem šťastná, když někoho mohu inspirovat tak, aby začal přemýšlet třeba nad velkochovy hospodářských zvířat, a rozhodne se tyto holokausty nepodporovat. Mám radost z toho, když lidé díky veganské osvětě ví, co znamená číselné označení na každém vajíčku od slepic. Vědí, že když si zakoupí vajíčko s prvním číslem 0 nebo 1, tak se zmírní utrpení těchto zvířat, protože vajíčko s číslem 0 pochází z ekologických chovů a vajíčko s číslem 1 z chovů, kde mají slepice volný výběh.

- Máš nějakou dobrou radu pro ty, co se zajímají o veganství, ale bojí se do toho pustit? 

Člověk se musí stát veganem od srdce a měl by vědět, proč se jim chce stát. Třeba mě k tomu vedla naprostá beznaděj, zoufalství a deprese z toho, jak je zacházeno s hospodářskými zvířaty ve velkochovech od jejich narození až po odvoz na jatka. Nemohla jsem jen přihlížet a toto utrpení podporovat. Bohužel, jen přestat jíst maso nestačí, jsou tu i vedlejší produkty jako je mléko, mléčné výrobky, vejce. Pokud bude poptávka, bude i nabídka a utrpení zvířat pokračuje dál. Vždyť minulý rok zahynulo na jatkách neuvěřitelných 62 miliard zvířat z chovu jen pro naši konzumní potřebu. Tato zvířata nikdy neviděla denní světlo, nenadechla se čerstvého vzduchu, stojí v kójích, nemají pohyb, některá se nemůžou ani otočit, jsou násilně oplodňována, dopována hormóny a antibiotiky a jen produkují,  jako stroje… Jenže tyto stroje jsou živé, cítí a vnímají bolest, mají strach, úzkost,  moc dobře cítí blízkost smrti při transportu na jatka, nejsou to jen hloupí tvorové. To číslo je šílené, 62 miliard a já nechci patřit k těm, díky kterým každý rok toto číslo dál poroste, nedokázala bych s tím žít a být v životě šťastná. Vždyť nikdo nemá právo život zvířatům brát, mají stejné právo na život jako my, žijeme všichni společně na jedné zemi, dýcháme stejný vzduch a pijeme stejnou vodu, tak proč dělat mezi námi rozdíly?

pavlina-podpis


Děkujeme Pavlínce za tento inspirativní rozhovor a recepty, kterými se podělila se čtěnáři:

Raw banánové kuličky

FREEKEH s tofu a zeleninou.

Další recepty fakt nemají chybu – neobsahují žádný přidaný cukr, mouku, mléko ani … vejce.  Jediné, co vás bude mrzet, je, že jsou Velikonoce jen jednou do roka.

1 . Velikonoční „nevejce“

nevejce


“Bílky”
2 šálky neslazeného, mandlového mléka bez příchutě
2 lžičky prášku agar-agar
¼ lžičky kala namak (černá sůl)

„Žloutky“
250g přírodního tofu
2 lžíce vegan majonézy
2 lžíce rostlinného oleje
2 lžičky dijonské hořčice
1 lžička bílého vinného octa
¾ lžičky mořské soli
½ lžičky kala namak (černá sůl)
½ lžičky kurkumy
Čerstvě mletý pepř podle chuti
Paprika, na ozdobu
Instrukce


Rozšlehat v malé pánvi mandlové mléko, agar, a černou sůl Kala NAMAK do jednotné masy. Přivest k varu. Odstranit z tepla a nalít do forem ve tvaru vejce. Mrazit po dobu 30 minut, aby se ztuhly.
Dohladka rozmixovat v kuchyňském robotu nebo mixéru tofu, vegan mayonézu, olej, hořčici, ocet, sůl, černou sůl Kala NAMAK, kurkumu a pepř.
Vydlabat pomocí kávové lžičky malý dolek uvnitř každé půlky “vejce”.
Umístit “žloutky” do cukrářského sáčku se zdobící špičkou ve tvaru hvězdy a naplnit každé “vejce” “žloutkem” (jinak, stačí pomocí lžíce nabrat trochu “žloutku” do každého “vejce”).
Posypat paprikou a podávát.

Zdroj:  http://www.baked-in.com/2013/03/25/vegan-deviled-eggs/

2. Raw vegan velikonoční kraslice

kraslice-susenkyZáklad pro 6 menších „vajec“:

150 g sušených meruněk
100g datlí
50g sušených moruší

Růžová barva:

1 hrst mražených malin
1 polévková lžíce mletého strouhaného kokosu

Fialová barva:

1 hrst zmrazených borůvek
1 polévková lžíce mletého (strouhaného) kokosu

Žlutá barva:

1 polévková lžíce pomerančové šťávy
1 špetka kurkumy (větší množství by mohlo ovlivnit chuť)
1 polévková lžíce mletého strouhaného kokosu

Bílá barva:

1 polévková lžíce vody
1 polévková lžíce mletého strouhaného kokosu

Zelená barva:

1 polévková lžíce vody
1 špetka prášku mladého ječmenu – nebo prášku z libovolné sušené listové zeleniny
1 polévková lžíce mletého strouhaného kokosu


Základní ingredience na přípravu „vajec“ vložte do kuchyňského robota s S-čepelí a míchejte, dokud se nevytvoří jednotná masa. Lehce navlhčenýma rukama uštipujte kousky těsta a formujte „vejce“ mezi dlaněmi. Vzniklá „vejce“ pokládejte na fólii („vajíčka“ se ale budou držet na většině povrchů).

V mlýnku na kávu nebo v mixéru umelte strouhaný kokos. Čím menší vločky získáte, tím snazší bude zdobení vajec.

Rozmrazte maliny a borůvky. Pomocí jemného síta zbavte plody šťávy, která poslouží jako barva. Na dužině si můžete rovnou pochutnat. :)

V nízkém pohárku smíchejte borůvkovou šťávu s umletým kokosem. Totéž proveďte i s malinovou šťávou. Ujistěte se, že je směs hustá a kompaktní, a lze ji snadno tvarovat. Pokud je příliš mazlavá, přidejte víc kokosu.

A teď? Vyhrňte si rukávy, namočte si prsty a popusťte uzdu své fantazii!

Tip 1: Použijte jednu z barev jako základní vrstvu a vyhrajte si s ostatními, vytvářejte různé tvary a vzory. Po celou dobu udržujte prsty mírně vlhké, práce s barvičkami tak bude jednodušší. Použijte rukojeť lžičky jako modelovací špachtli, nebo přelijte barvičku do cukrářského sáčku s menším otvorem.

Tip 2: Hotové kraslice odstraňte z fólie a posypte rub vejce strouhaným kokosem – zabráníte tím jeho přilepení na talíř.

Tip 3: Malujte tenkou vrstvou barvy, aby vám vystačila na všechna vajíčka.

Zdroj: http://mayjertales.com/kitchen-tales/raw-vegan-easter-eggs

3.“Vaječná“ tlačenka

tlac_1


250 gramů vyloupaného hrášku
200 gramů mrkve
1 cibule
1 polévková lžíce ume octa (vinného octa)
1 polévková lžíce ječného sladu (1/2 polévkové lžíce sirupu z agáve)
3 bobkové listy
4 kuličky nového koření
10 gramů práškového agaru
80 gramů kešu ořechů
800 ml vody (celkem)
2 čajové lžičky osvědčené kvalitní hořčice (nebo 1/2 lžičky domácí – má větší říz)
1 polévková lžíce tahini pasty (nemusí být)
1 čajová lžička soli Kala Namak
1/4 čajové lžičky kurkumy
pepř


  1. Kešu ořechy si namočte minimálně 2 hodiny předem – lépe přes noc.
  2. Mrkev nakrájejte na malé kostičky a cibuli nakrájejte nadrobno.
  3. Do hrnce nalijte 600 ml vody a přiveďte k varu. Přidejte bobkové listy, nové koření, ocet, slad a nakrájenou mrkev. Povařte asi pět minut.
  4. Po pěti minutách přidejte hrášek. Ve 100 ml vody rozmíchejte 10 gramů práškového agaru a za stálého míchání nalijte do vody se zeleninou. Nechte minutku povařit a odstavte.
  5. Namočené kešu ořechy propláchněte a vhoďte do koktejlového mixéru. Přidejte 100 ml vody, hořčici, tahini, sůl Kala Namak, kurkumu a trochu pepře. Lehce promixujte.
  6. Ještě horkou vodu s agarem zceďte přes pokličku nebo talíř přímo do mixéru k rozmixované kešu směsi. Mixujte 2 minuty na vysoké otáčky.
  7. V hrnci vám nyní zbyla pouze zelenina. Vyberte z ní bobkové listy a nové koření, přidejte nakrájenou cibuli a pomalu zalejte rozmixovanou směsí.
  8. Srnčí hřbet (já vím, hrozný název) nebo jinou vhodnou formu vypláchněte studenou vodou a pomalu naběračkou do ní celý obsah hrnce vylejte. Nechte zchladit. Až bude tlačenka vlažná, dejte jí do lednice.
  9. Ztuhlou a vychlazenou tlačenku vytáhněte z lednice a nožem opatrně po stranách odlepte.
  10. Teď už jen nakrájejte a můžete podávat :)

Zdroj:  Ethique

4. Vitariánská barevná velikonoční vajíčka 

rokost-ostereier-640x400

Doba přípravy 10 minut, doba chlazení 30 minut


Ingredience pro asi 10 vajec:

1 šálek kokosových vloček

½ šálku mletých mandlí

2 lžíce kokosového tuku (ne moc tekutého)

2 lžíce agáve nebo javorového sirupu

několik makadamových oříšků

Pro obarvení: 

½ lžičky prášku červené řepy a ½ lžičky kadeřávky (nebo zeleného ječmene, matcha – co zrovna máte po ruce). Dá se obarvit i pomocí ovocných šťáv, viz recept č.2- Raw kraslice .


Zpracujte kokos, mandle, kokosový tuk a agáve nebo javorový sirup v kuchyňském robotu nebo mixéru do jednotné hmoty. Chcete-li „vajíčka“ obarvit, rozdělte hmotu na porce a vmíchejte prášek pro obarvení. Nyní zbývá obalit makadamový oříšek bílou nebo barevnou kokosovo-mandlovou hmotou a vytvořit malá velikonoční vajíčka. Nechte je odpočinout v chladu min. 30 minut.

Zdroj: http://www.veganblatt.com/rohvegane-bunte-ostereier

noegg-easter-cz

 Oslávte Velikonoce s námi na Facebooku!

 

RANDOM POSTS

0 6
Každý z nás se jednou setkal s pojmem „veganství“ poprvé. Stejně jako všechny nové informace, i veganství vyvolává řadu otázek, často nepochopení, nebo dokonce předčasné odsouzení....