Květen a červen jsou měsíce, kdy se rodí srnčata. Srny je nejraději „pokládají“ v lukách, které jim poskytují přehledný prostor a dobrý úkryt pro jejich mláďata. Květen a červen jsou měsíce, kdy do luk najíždí zemědělská technika a začíná senoseč. V některých lokalitách jde však spíš o srnoseč. Mnoho srnčat se dá přitom zachránit jednoduše a levně. Prostě se den před sečením loukou projde člověk. Srny chtějí pro svá mláďata klidné místo a po takovém vyrušení si své potomky odvedou jinam.

Okolnosti jsou však pro srnčata mimořádně nepříznivé. Příroda je vybavila instinktem, který jim v případě nebezpečí velí se přikrčit. Jako ochrana před liškou to funguje, protože srnčata nemají žádný pach a pokud je liška „nezmerčí“, mají vyhráno. Jako ochrana před sečením to nefunguje vůbec.

Někdy sečení luk také začíná v době, kdy mláďata ani nejsou schopna sama poodejít. „Situaci zhoršuje i moderní zemědělská technika, která louku poseče opravdu velmi rychle,“ říká myslivecký hospodář Luboš Hajný. Podle jeho zkušeností jsou v některých lokalitách ztráty ohromné. Pokud se sejde z pohledu srnčat nevhodný termín seče na srnami oblíbené lokalitě, může zahynout i 80 % mláďat.

Teoreticky by se to dít nemělo. Zákon zemědělcům předepisuje předem oznámit provozovateli honitby, kdy bude probíhat senoseč. A myslivci pak mají povinnost lokality projít a srny vyplašit. Samotný zemědělec má používat plašící zařízení. Někteří zemědělci ale o své povinnosti nevědí nebo ji ignorují, a někdy ani neví, že jejich louka je místo, kam srny rády chodí pokládat mláďata. K zemi přikrčeného srnčete si z kabiny traktoru nemusí zemědělec pak vůbec všimnout.

A jak tvrdí Matouš Horák z Malostatku Blatiny, který se aktivně věnuje záchraně srnčat, potíž je i s myslivci, kteří svou povinnost také plní málokdy a do luk prostě nevyrazí.

senosec

Kvůli neutěšenému stavu na českých lukách vznikl nápad, který se během posledního roku přeměnil ve webový projekt Senoseč, který má být oficiálně představen v pátek 22.5. Senoseč má všem – zemědělcům, myslivcům, ale i obyčejným lidem – pomoci jednoduše chránit srny před žacími lištami.

I bez webového portálu je ochrana srn jednoduchá jako procházka. Srny nechávají svá mláďata schovaná v louce a zpovzdálí je pozorují (takže to, že najdete v louce „opuštěné“ srnče je v pořádku. Přečtěte si, kdy potřebují „nebohá“ mláďata lidskou pomoc a kdy ne). Srny chtějí pro svá mláďata klid. „Stačí se před sečením po louce jednou dvakrát projít. Není potřeba křičet, ani máchat rukama. Prostě se projít po louce,“ říká Matouš Horák. A pokud se srnám po „jejich“ louce někdo párkrát projde, raději si svá mláďata odvedou jinam.

Jak říká Horák, srny na svá mláďata dohlíží skoro 24 hodin denně, ovšem z bezpečného úkrytu, vzdáleného do 200 m. Rizikové jsou tedy louky přiléhající k hustým křovinám, lesu nebo remízkům. A samotná srnčata jsou podle jeho zkušenosti ukryta tak do 100 m od kraje louky.

Luboš Hajný dodává, že srny lze chránit i různými plašičkami, například instalací tyče s bílou polystyrenovou deskou. Jasná bílá barva je pro srny rušivá. Podobně může fungovat zavěšený kus alobalu. Jak však upozorňuje Luboš Hajný, je tu i několik ale. Toto „zneklidňování“ má smysl jen den, dva před sečí. Srny časem svá mláďata opět přivedou zpátky.

Matouš Horák varuje, že život srnčat mohou ohrozit nevycvičení a neposlušní psi či neopatrní lidé tím, že se srnčete dotknou a předají mu svůj pach. V takovém případě srna mládě opustí.

Do záchrany srnčí životů se může zapojit každý. Je dobré se předem domluvit s místním zemědělcem či mysliveckým spolkem a ve vhodný čas vyrazit projít se louku.


Autor:  Martin Mach Ondřej, ekolist.cz

Diskutujme o tom:

NO COMMENTS

Leave a Reply