15894864_1831601117107831_8016764291131730466_n

Do nového roku si skoro všichni dávají předsevzetí.

Kromě již klasických “zhubnout, více sportovat, zavolat přátelům a vydělat si hromadu peněz”, rozhodli jsme se každý týden ovládnout 1 nový zvyk pro změnu k lepšímu, který ovlivní víc než osobní siluetu nebo pohodu. Každý týden vyzkoušíme nasadit 1 tip pro zelenější a zdravější život bez odpadků, chemie, zbytečností. Aby rok 2017 byl co nejvíce uvědomělý.

Prvním dobrým krokem je hned na začátku zeptat se sebe, jaká je naše motivace. Proč se vlastně chováme (nebo se ještě nechováme) ekologicky? Proč se nám něco nedaří? Věříme, že se doopravdy něco změní? Má to vůbec smysl? Pro koho?

Prozradím vám malé tajemství. Tento projekt vznikl těsně po tom, co jsme s přítelem na pobřeží řeckého ostrova Zakynthos jednoho krásného rána zachránili malého prcka – nově narozené želví mládě chráněného druhu Kareta kareta. Bylo to dojemné setkání s tímto 10 centimetrů velkým zázrakem přírody, který ze všech sil bojoval o přežití a poslepu šplhal přes celé pobřeží směrem k vodě. A my mu podél celé jeho cesty odstraňovali z písku kelímky od kávy, kovová víčka od piva, papírové ubrousky, rozbité sklo a další nepořádek, který se na pláži povaloval. Kvůli světelnému smogu, odpadkům, znečištění vody, neobezřetnému chování turistů a rybářských lodí, a pak samozřejmě predátorům – šanci na přežití má pouze 1 mladá želva z tisíce. Jakkoliv dopadl její osud v otevřeném moři, možná už dávno nežije, ale napadlo mě tedy že nechci, aby zahynula kvůli nám, lidem. Kvůli všem těm nesmyslným sáčkům, brčkům a petkám, které se hromadí a ohrožují životy pod hladinou. Nechci, aby se stála obětí klimatických změn, zapřičiněné naším lidským konzumem, přepychem nebo komfortem. Nějak se nám najednou změnilo vnímaní. Běžné věci, které jsme spojovali s pouze tou naši osobní volbou, dostaly najednou novou dimenzi. Ještě jedny džíny ve slevě, jar s vůni citrónu, tetrapaková krabice džusu, hormonální antikoncepce, ibuprofén, tuňák v konzervě – všechno nějakým způsobem skončí v mořích nebo mořský život nepříznivě ovlivní. At‘ už splašky z textilových fabrik, nebo z trajektové dopravy, nebo z našich umyvadel, záchodových mís, nebo kvůli nepostačujícím kapacitám recyklačních linek v celé Evropě.

Pokud nám dřív abstraktní zastrašující fakta a čísla o globálním oteplování nebo znečištění nic neříkala, ted‘ se obrázek “záchrany životního prostředí na planetě” zkoncentroval do roztomilého drobečka bez pancíře, který nikdy neviděl matku a kterému jsme čirou náhodou stali adoptivními rodiči. A kterému dosud držíme palce.

Diskutujme o tom:

NO COMMENTS

Leave a Reply